Legie nesmrtelných, Martin Fajkus (editor)
 |
Jméno Martina Fajkuse je čtenářům fantastiky známé především z časopisu Pevnost. Jeho první editorský počin – antologie, v níž se objevuje pět povídek od špičkových českých a slovenských a pět povídek od komerčně nesmírně zajímavých zahraničních autorů, je tak především ukázkou toho, jaký je vkus samotného publicisty. Vždyť, jak píše v předmluvě: Chtěl jsem si přečíst pár dobrých fantasy příběhů, které by byly podle mého gusta.
A rovnou je třeba říct, že antologie plní přesně to, co slibuje. Nabízí kvalitní akční, dobrodružnou fantasy povětšinou bez větších uměleckých nebo novátorských ambicí. Výjimkou z pravidla je značně ujetá, černočerným humorem prostoupená satirická povídka Zdraví mrtví kanadského spisovatele Stevena Eriksona, autora obsáhlého a zatím stále nedokončeného cyklu Malazská kniha padlých. V ní se na scénu vrací nekromant Bauchelain a upír Korbal Špičák z povídky Potoky krve, jež vyšla loni v Pevnosti. Kombinace zhoubného vlivu zdravé výživy na člověka s typickou eriksonovskou dark fantasy je v tomto případě doslovně smrtící.
U zbývajících čtyř zahraničních příspěvků je jasně patrná rozdílná míra řemeslné zdatnosti, případně zaujetí samotného autora, s nímž povídku psal. Nejhůře z tohoto srovnání jednoznačně vychází Raymond E. Feist, jehož Kurýr, který vzdáleně patří do cyklu o Midkemii, je… nudný. Což je pro tento žánr ta nejhorší možná varianta. Zbývající trojice se úkolu zhostila tu více, tu o trochu méně se ctí, a tak povídky Kůže Richarda A. Knaaka (z prostředí Dragonrealmu), Sluhové temného pána Williama Kinga a Svatokrádež Stana Nichollse (Orci – První krev) nezklamou, ale ani nepřekvapí. Čtení je to v každém případě příjemné.
Povídky českých a slovenských autorů mají kvalitu vyrovnanou – a v kontextu české fantastiky vysokou. Miroslav Žamboch oblékl v Na válečné stezce svého populárního Koniáše mírně do westernového hávu. V současnosti velmi aktuální povídka Alexandry Pavelkové Příchod zimy, která vypráví o tom, co způsobilo, že zima ne a ne přijít, zase mohla být klidně součástí autorčiných sbírek Prokletá přísaha nebo Zlomená přísaha. Juraj Červenák sice v drsné akční Kapce krve využil reálií ze světa černokněžníka Rogana, hlavní hrdinkou povídky o démonech, kteří na sebe jsou schopni vzít jakoukoli podobu, však je vědma Mirena. A relativně novou tváří antologie je Rastislav Weber, jehož historická fantasy Stín a žár z počátku druhého tisíciletí o boji dvou kdysi mocných bohů o navrácení bývalé síly a vlivu zaujme zvláštní poetikou a bohatou fantazií.
Pokud má zahraniční suita svého jednoznačného vítěze v Eriksonovi, vypíchnout jedno jméno v česko-slovenském pelotonu je daleko složitější. Přesto si troufám tvrdit, že o krůček před ostatními je Petra Neomillnerová. Její Zmetek z temnot, v němž se vracejí zaklínačka Lota a upír Uriáš z pevnostní povídky Stříbro je když…, je nelítostný a krvavý, ale zároveň psychologicky propracovaný a obdařený zvláštním krutým šibeničním smyslem pro humor. I tak ale z této povídky mrazí v zádech a na čtenáře dýchá beznaděj a hrůza.
Legie nesmrtelných vyšla vázaně s přebalem, ve velkém formátu a s ilustracemi Petra Willerta – ke každé povídce jedna. Je to tedy spíše dárek – ať už vánoční nebo jakýkoli jiný. A jako každý dárek má i ona především dělat radost. Myslím si, že čtenářům, kteří vědí, co od této knihy mohou očekávat, nakonec tu radost i udělá.
- antologie: Legie nesmrtelných (editor Martin Fajkus)
- vydal: FANTOM Print, Ostrava 2006
- přeložily: Dana Krejčová, Kateřina Niklová, Hana Vlčinská
- obálka a ilustrace: Petr Willert
- 496 stran / 349 Kč
