Svět tohoto románu trochu připomíná budoucnost v Huxleyho Konci civilizace. I tady jsou lidé při svém vzniku formováni k určitým sociálním rolím, do kterých jsou pak zařazováni. Přísně dodržovaný eugenický program má zajistit stabilitu společnosti, řízené zvláštní skupinou dlouhověkých. Ti ovšem své tajemství využívají pro ovládání poddaných – za odměnu přidají tu padesát, tu sto let, ale své řady nerozšiřují.
Proti nim stojí hned dvě opozice: kyborgové a lidé, kteří by rádi svět konečně zbavili sterilizačního plynu a mohli žít normálně, tak jako kdysi. Katalyzátorem příběhu je embryo, které jakýmsi podivným zásahem získá neplánované schopnosti. Všechny tři kliky bojují o tento malý a stále rostoucí zázrak, a dosud pečlivě vyladěná a přijatelně fungující společnost se dostává na pokraj občanské války.
Daleko od světa Duny – časově i formou – Frank Herbert vytvořil studii o naší současnosti, posunuté o nějaký ten pátek dopředu, ale nám stále ještě dosti blízké. Jeho hrdinové jsou ze všeho nejvíc lidé, a ve finále je to právě jejich lidství, které vstoupí do hry a zamíchá karty takovým způsobem, jaký byste neočekávali. Román je tak především hard science fiction s filozofickým podtextem, napsaný možná stejně poutavě jako Herbertova mnohem známější díla. Ukazuje autorovu druhou tvář: to, že stejně jako v Duně dokázal propracovat svět i příběh, tentokrát ale mnohem více svázaný s naším světem.

• Frank Herbert: Heisenbergovy oči
• vydal: Baronet, Praha 2008
• přeložila: Dana Chodilová
• přebal: Valentino Sani
• 176 stran / 189 Kč

Recenze je převzata z magazínu Pevnost 2/2009.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).