Stephen King ve svém šedesátém třetím románu dokazuje, že se do důchodu ani zdaleka nechystá. Cole Sear ze šestého smyslu není jediný chlapec, který vídá mrtvé lidi. Charlie Conklin by později mohl vyprávět.

V kariéře každého spisovatele nastane chvíle, kdy dojde k uvědomění, že ve svých románech využil všechny nadpřirozené motivy. Nezbývá, než je časem oprášit a zkusit na ně navěsit nový kabát. Dříve nebo později by se o to pokusil každý autor a Stephen King není výjimkou.

Stejné je to s jeho posledním románem Později. King je notoricky známý tím, že každý den napíše minimálně šest stran čistého textu. Není tedy žádný div, že mu ročně vyjdou v průměru dvě knihy. Po souboru čtyř novel Když teče krev se jedná o druhou letošní novinku z rozsáhlé Kingovy bibliografie.

King tentokrát sleduje dospívání chlapce Jamieho Conklina, jehož svobodná matka pracuje jako literární agentka. Chlapec prožívá klidné dětství do chvíle, než začne vídat mrtvé lidi. Zprvu ho tato skutečnost vyděsí k smrti, ale časem si na nezvané návštěvníky zvykne. Jak už to tak u Kinga bývá, život se s postavami v jeho románech nemazlí. Conklinovi se dostanou do svízelné finanční situace, která roztočí kolo osudí do záporných čísel. Jamie se záhy ocitá v centru vyšetřování pronásledovaného sériového vraha, jehož chuť po pomstě nezastaví ani samotná smrt.

Ostatně konec života představuje téma, které se v pozdějších kingovkách objevuje stále častěji. V Ústavu se dětští hrdinové vyrovnávají se ztrátou nevinnosti a vidiny blízkého konce. Zatímco v Outsiderovi a v Když teče krev na sebe smrt bere nečekanou podobu a zanechává čtenáře nepřipraveného. Smrt je v posledních kingovkách hmatatelnou entitou. Někdy děsivou (Revival), jindy poetickou (Povznesení). Později se nachází na pomyslném rozcestí. Malý Jamie bere smrt jako nedílnou součást života a nemá z ní strach, co ho ale naopak děsí, jsou přízraky, které s ním budou pravděpodobně celý život.

Stephen King v pěti bodech

1. Začínal jako knihovník v univerzitní knihovně v Maine.
2. V roce 1973 debutoval svým románem Carrie, který je dodnes řazen mezi žánrovou klasiku.
3. Úspěšně spolupracuje se svými syny. S Joe Hillem vydal krátkou povídku Ve vysoké trávě a s Owenem Kingem román Růženky.
4. V 2017 vyšla filmová adaptace kultoního románu TO, který se zařadil mezi nejvýdělečnější horory všech dob.
5. V příštím roce by měla u nás vyjít poslední novinka Billy Summers.

King chmurný motiv smíření zpracovává svěžím způsobem a optikou dítěte dává příběhu originální rámec. Upomíná tím na svá legendární díla, kde děti hrály prim. Je obdivuhodné, že i když Později představuje už Kingův šedesátý třetí román, stále lze z jeho řádků cítit radost z řemesla. Lví podíl na tom má změna překladatele. Po dlouhé době se k dílu krále hororu vrátil Miroslav Jindra (Misery) a svým pojetím vnáší do Později svěží vítr. Nahradil tak dvorní překladatele Ivana Němečka a Lindu Bartoškovou. Společně s překladem se odlišuje i formát románu. Text se člení do kapitol, nikoli po dílech s malými celky, jak bývá u Kinga zvykem. Výsledkem je kvalitní dílo, jež by se časem mohlo zařadit po bok hororových klasik.

Klasik, které nevyděsí na první dobrou, ale svým zpracováním připomenou zlatou éru 70. let, kdy King chrlil jeden kultovní román za druhým. Král hororu z Maine si již nemusí literárně nic dokazovat, a přesto na stránkách posledního románu ukazuje, že stále umí posouvat své vlastní hranice. Později je efektivní duchařinou, která neopomíjí klasické Kingovy trademarky – outsider dítě, vdova a literární agentka. Na rozdíl od ambiciózního Ústavu netlačí Později na pilu a oblíbené motivy nenásilně zapadají do celkové mozaiky příběhu.

Romány Stephena Kinga pravidelně okupují přední příčky prodejnosti, a proto se každý čtenář dříve či později k jeho tvorbě dostane. Až se tak stane, Později bude prozatímní kvalitní tečkou nad dosavadní bohatou spisovatelskou kariérou hororového titána.

• Stephen King: Později
• Beta Dobrovský, 2021
• Překlad: Miroslav Jindra
• 336 stran, 289 Kč