Drogám a upatlanému sexu s noblesní dámou z eskortu už prostě odzvonilo. Česká společenská smetánka ujíždí ve 22. století na něčem jiném – spoře oděných dívkách s implantovanými světly pod nehty i pod prsy, které hrábnou do vašeho podvědomí a do minuty způsobí ten nejsilnější orgasmus, co jste kdy zažili. Všechno je to super do chvíle, než začne nějaká chudina jejich nadživotní portréty kreslit na boky paneláků. A někdo jiný je zase jednu po druhé vybíjet jako kuželky.

Petr Vachten kdysi býval dobrý policajt, ale pak ve válce shořela Ostrava, Česká republika se rozpadla a zbyla jen desetimilionová Praha ovládaná oligarchátem mocných korporací a telenovelami na jediném televizním kanále. Lidé tu žijí v obřích mrakodrapech, ti nejchudší samozřejmě úplně dole, kde je prostě jenom špína a humus. Jezdí se tu metrem, na každé společenské úrovni ale samozřejmě jiným, aby obyvatelstvo nepřišlo do styku se svými ošuntělejšími kolegy. Plus se tady létá na motorkách (proto se jim taky říká letorky) a v bezvadných fárech (letárech?).

O zápletku se v nejnovější knize bruntálského řezníka postará zakázka, kterou Vachtenově šéfce přihraje další velká postava pražského podsvětí. Někdo zabíjí digitální čarodějky a je to docela hnusné, dokonce natolik, že Vachten překecá ke spolupráci i zbytky Pirátské strany, která tyhle implantáty poseté děvky nesnáší a raději dělá všechnu kybermagii postaru, na vytuněných desktopech. Prostě kyberpunk po česku jak vyšitý, díky Franto Kotleto.

Překvapivě střízlivý Kotleta

Navzdory rozjívenému popisu předchozích odstavců jde tentokrát o překvapivě střízlivou knihu, kde barvitý svět možné pražské budoucnosti hraje skutečně jen kulisy. I sexu a hlášek ubylo (popkultury minimum a erotické scény s ejakulací asi tři), a tak se otevírá široké pole působnosti pro děj a detektivní pátrání, kdo za tím vším vlastně stojí. Po všech těch eskapádách ze svých minulých knih si samozřejmě Kotleta neodpustí hromadu akce a nějaké ty mrtvoly, nejvíc tu ale jde o zápletku a postupně se rozbíhající „vyšetřování“ bývalého policisty Vachtena.

Zaujme i plejáda postav, která dostává víc prostoru. Většinou samozřejmě jde o různé archetypy (drsňák, co všechno vyřeší; vilná dáma v nesnázích; kamarád polda plný ideálů, které všechno znesnadňují), autor tu s nimi ale umně žongluje. Vlastně tu v mnohém připomíná svou někdejší samostatnou knihu Lovci, rovněž zasazenou do Prahy budoucnosti, avšak v superhrdinském duchu. Jiným čtenářům zase vytane na mysli Petr Heteša, rovněž tuzemský autor akčního kyperpunku, který také chrlí knihy jednu za druhou.

František Kotleta v pěti bodech

1. Pochází z Bruntálu.
2. Dle fiktivního životopisu je o jeho životě známo pouze několik útržků, které obyvatelé Bruntálu sdělují pouze za tučné úplatky a zásadně šeptem.
3. Tak například se mluví o tom, že kvůli konfliktu s Policií ČR se Kotleta dostal na dva roky do vězení v Heřmanicích, kde se seznámil s dílem Jiřího Kulhánka a ihned se stal jeho velkým obdivovatelem.
4. Jeho bibliografie se utěšeně rozrůstá tempem dvě knihy ročně a dnes už čítá přes deset svazků.
5. Podle nejaktuálnějších informací je jeho pravé občanské jméno Leoš Kyša. Kdo je ale tenhle floutek, to nikdo neví. Říkat mu budeme pořád stejně Kotleta.

Ať tak nebo tak, jako čtení na dlouhé chvíle v době koronavirové se Kotletův Underground hodí náramně. České kulisy znetvořené kyberbudoucnosti dají neutěšené situaci za oknem na frak a odnesou čtenáře za chytlavým, na autora překvapivě střízlivým příběhem. Tři sta stran uběhne jako voda a nádavkem můžete sáhnout třeba po autorově sbírce Válkotvůrci, kterou nyní vydal znovu zdarma jako e-book.

• František Kotleta: Underground
• Epocha, 2020
• obálka: Adéla Miklíková
• 312 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)