Deníčky špióna, díl druhý, Parcon 2000
 |
Parcon 2000 – Deník špióna 002
Pátek 23.5.2000
8:30
V Arrakisu^^1^^ je už Robert Spousta ^^2^^, a když uviděl můj zoufalý
obličej za sklem dveří, ustrnul se a otevřel mi. Objevil jsem SF&F
Magazín číslo 4/1993, který mi ještě chyběl, a čekal na auto do
Šumperka. Za chvíli dorazil Tunelář^^3^^ a přinesl nové
Nemedian News.
9:15
Přijel PeS+ s Karlem Soukupem^^4^^, naložili nás a vyrazili jsme na sever,
Vávro, na sever. Po dálnici to pěkně svištělo, průměrná rychlost
140 km/hod.
10:30
Míjíme modrou ceduli s nápisem POLSKO JESENÍK kdesi před Zábřehem. Tak
jsme v cizině a ani nás celníci nestavěli.
11:00
V Okresním vlastivědném muzeu Šumperk se podle cedule koná
1.–25.6.2000 výstava Petra Bauera a Káji Saudka, ovšem podle blondýny
uvnitř má dnes Bauer derniéru a Saudek končí zítra. Na otázku, jestli
bude Neff, zazněla odpověď, že ten tady nevystavuje. O Parconu i přes
velký plakát na dveřích nic nevědí.
O chvíli později… hledáme hospodu s jídlem. Podle místních jsou
všude – a to měli v podstatě pravdu. Pod kryptogramem Slovanský dům se
skrývala asijská restaurace s čínskými majiteli, slibný štít Samson a
pyramida s nápisem BarBar, která zaujala hlavně Tuneláře, nás zavedl do
egyptské hrobky s kartušemi na stěnách a smečkou sfing, štít Krušovice
nás překvapil vestibulem zvícím obchoďáku a pár plastikovými stolky na
dvorku s jedním ožralou s lahváčem! Tak dost. Ještě že nás dvě
pubertální alkoholky navigovaly na klasickou nálevnu U Švába, kde sice
nevaří, ale mají obstojný Šerák^^5^^. Všude za výlohami na hlavní
třídě jsou plakáty Parcon, dokonce i výstavka cen Akademie 1999, ale nikde
směrovka, kde co je a jak se tam dostat. Mají tady naštěstí městské
ukazatele a ty dost napoví.
12:15
Mám druhý Šššerák, stejně jako Pes, Tunelář se Soukupem jsou dvakrát
rychlejší.
12:25
Libor Marchlík alias Fantom Print je na benzínce v Ostravě, za hodinu
vyráží do Šumperka.
12:50
Vrchní od Švába má sestru na zdravce a její spolužačky, z nichž
některé rozdávají na ulicích letáky a některé patří k pořadatelům,
jsou instruovány, aby hosty Parconu, kteří hledají dobrou hospodu, posílaly
ke Švábovi.
13:25
Zaplatíme a půjdeme.
13:45
Presence (jak je psáno na áčku) v Kulturním domě ještě nefunguje (až ve
tři), ale poradili nám místo, kde se dobře vaří.
14:00
Vinárna u Medvídka, kde jsou ceny do stovky, příjemné boxy a velice
rychlá obsluha.
15:30
Konečně jsme se zvedli od Medvídka (Tunelář začíná pospávat).
Zaprezentovali jsme se v kulturáku a za asistence sličné slečny jsem na
dveře nalepil plakát na sestřih Stopařova průvodce^^6^^. Druhý plakát
jsem připíchl na nástěnku v Obchodní akademii kradenými špendlíky a
další kousek reklamy jsem přilepil na dveře místnosti 306 –
videoprojekce – žvýkačkou Orbit. Tímto se omlouvám pořadatelům, ale
lepítka nikdo neměl.
16:30
S Karlem Soukupem jsem navštívil zahájení vernisáže v galerii Ave-Art
Dvorana československé fantastiky. In alfabetical order Bauer, Boušková,
Dubnický, Fibiger, Krásný, Kučerovský, Maxon, Pilcerová, Rotrekl, Saudek,
Spáčil, Zhouf. Soukup se tam bál jít, páč slíbil, ale nestihl vystavit.
Nakonec se rozjel a pusu nezavřel, vždyť je mezi svejma. Vernisáž uvedl
Ondřej Neff a slavnostně zahájil primátor Šumperka. Byl tam můj oblíbený
Kája Saudek, můj neutrální Vlado Ríša, pánové s televizní kamerou a
taky Mike The Apeman od Kučerovského s děsivě sympatickým úsměvem.
Nevím, jestli neandrtálec v kšiltovce a tmavých brýlích je vrchol
fantastického umění, ale jak praví můj oblíbený abstraktní malíř
Kouba: „Ten je výtvarně tak blbej, že se mu líbí ojíněná jedlová
větvička v pablescích zapadajícího slunce, ale je to fajn chlap.“ Kromě
mého oblíbeného bouškovic-stasheffovic čaroděje se tam našlo hodně
krásných obrázků, ale nemohl jsem pobýt dlouho – za hodinu nám
začíná videoprojekce.
Mezi hosty jsem zahlédl svou konkurenci pana doktora Josefa Nesvadbu,
o kterém mi bylo dříve řečeno, že mi konkurovat nebude, protože na
žádné místní cony nejezdí. Omyl. Je a bude tady a jeho přednáška
v šest v aule OA koliduje s naším zahájením videoprojekce. František
Novotný do auly šel a s ním mnoho dalších, ale na šediváky je
spolehnutí – a proč taky ne, vždyť tyhle dvě akce byly jediné –
kromě již probíhajících výstav. Před OA byl taky Dáreček, kupodivu bez
foťáku, a taky Libor „Fantom“ Marchlík, bohužel bez druhé půlky Ohně
nad Hlubinou.
18:00
Tedy ne úplně přesně, ale tak nějak začalo promítání a ohlasy byly
většinou velice příznivé. Měli jsme to hrubě nedodělané, občas byl
slyšet na pozadí původní zvuk (ale musím říct, že na tom Pes odvedl
příšernou spoustu dobré práce), ale podle ankety na 30 lístcích, ze
kterých se mi vrátilo 14 vyplněných (Konupčík slíbil tužky a nedodal),
se to líbilo a mě jenom mrzí, že jsem opomněl slovně zdůraznit, že
premiéra bude na prosincovém Draconu v Brně^^7^^. Tak to dělám teď.
Takže svoje máme se Psem a taky s Marvinem, který nám to uvedl dobrou
improvizací, splněno a můžeme si vychutnat zbytek Parconu.
19:00
Já si začal vychutnávat hned – můj oblíbený film Pátý element,
zatímco někteří vyrazili na slavnostní zahájení na kulturák. Já mám
Bruce a Millu stejně radši.
22:00
Chvilku jsem poseděl s Petrou, Danou, Marvinem a Yetim u partičky karet. Dej
sem mozek a Vládci choutek jsou krásné kanastoidní zombácké legrácky,
zaplaťpámbu žádný Magic.
23:00
Šesté patro na Zemědělské je hodně, sakra hodně daleko (a to jsem si
stěžoval na Avalconu na Hotel u Zámku, pche, to bylo za rohem) a hodně
vysoko po třech pivech v poledne („Tři piva? V poledne?“ „Čas je
iluze, poledne už teprv.“) ^^8^^ a půldenním korzování při hledání
hospody a po atrakcích. Doreen to měla ještě o jedno výš. Sprchy jsou
v pohodě, akorát jsem zase něco zapomněl. Na Avalconu kartáček na zuby,
na Parconu ručník. OSTUDA! Všude propaguju, že ručník je kolosálně
důležitá výstroj každého stopaře, a sám ho nechám doma. Konečně,
tričkem to jde taky.
0:15
Končím a zavírám. Sobota bude náročná.
Sobota 24.6.2000
4:00
Do mého pokoje na Zemědělské vpadl černý stín – můj spolubydlící.
Zamumlal jsem pozdrav a otočil se ke stěně. Spolubydlící mne vzbudil asi za
hodinu svým bohatýrským chrápáním, naštěstí mám trochu naspáno. Kolem
osmé jsem usnul znovu.
10:00
Jaroslav Mostecký – Staré pověsti české
Jaroušek se opět vytáhl. Byl vtipný a připravený a jeho alternativní
výklad Dívčí a Lucké války s poznámkami o tom, jak mu jeho přednášku
schválně přesunuli na brzké dopoledne a ukradli mu původní text, rozesmál
všechny přítomné. Závěrečné odhalení zakukleného netvora On-Dráčka
vzbudilo bouřlivé ovace. Mostecký je podle mého názoru stejně dobrý
šoumen jako Kantůrek a začíná se stávat mým oblíbeným
přednášejícím, zatím nezklamal.
Doslechl jsem se, že Karlu Petříkovi alias Netopejrovi se nelíbila má zmínka o jeho diskusi s Vaškem Pravdou na Avalconu. Omlouvám se mu za poznámku o jeho aroganci a za to, že jsem ho nazval prevítem, skutečně jsem neznal všechny okolnosti jejich debaty, slyšel jsem jen důsledek toho všeho a nemohl jsem napsat nic víc. Propříště jsem poučen a negativní výrazy si ponechám pouze pro recenze a při reportážích zkritizuji jen kolektivy, aby se urážky rovnoměrně rozprostřely a zmírnily.
11:00
Jaroslav Veis – 7. hřích podle Konráda Lorenze
Přednáška J. Veise byla velice slušně a nejspíš i kvalitně
navštívena, i když kolidovala se Sapkowským. Vedle mne seděla Jana
Rečková, Pagi u stěny fotil jako blesk, uprostřed Mirek Dvořák a později
dorazil Zdeněk Rampas a posléze Ondřej Neff a František Novotný. I můj
spolubydlící tu byl. Diskuse o manipulaci byla zajímavá a živá, nebyla to
jen suchá vážná přednáška. Všichni diskutující svými vyhraněnými
názory manipulovali ostatními a ti jim to neméně pohotově vraceli. Nejlépe
s námi manipuloval přednášející, důkazem čehož byla naše
neutuchající pozornost. A já teď manipuluji Tebou, milý čtenáři,
protože Tys na přednášce nejspíš nebyl a vůbec to nemuselo probíhat tak,
jak jsem to popsal. Malý citát od Veise: „Intelektuál předkládá
svoje ideje. Politikem se stává tehdy, kdy je začne vnucovat.“ Já
bych jen podotkl, že předložit vlastní názor do médií se hodně
vnucování přibližuje. Ale to je věc názoru.
12.00
Kam kráčí česká povídková tvorba, nám vysvětlil Vlado Ríša,
v zastoupení za Jaroslava Jirana. V podstatě se mluvilo o Ikarosu a jeho
čtyřech ročnících. Ríšův názor na většinu soutěží je ten, že jsou
sbírkou grafomanů, a jen asi 3 % prací jsou publikovatelné (podle Iva
Železného 5 %). Ovšem v poslední době lze prý podle Ikarosu usuzovat
o zlepšení úrovně. Malý přehled:
Ikaros
1. ročník 1997, 107 prací, 9 otištěno, z toho 7 nováčků
2. ročník 1998, 182 prací, 11 otištěno, z toho 4 nováčci
3. ročník 1999, 166 prací, 24 otištěno, z toho 10 nováčků.
Letos přišlo 216 povídek, ale systém hodnocení se změnil. Dřív všichni tři (R+A+J, čili RAJ), četli všechno, nyní Jiran vybere 50–60 prací a ty pak obodují Ríša a Adamovič (Jiran asi taky).
Později… V kuloárech jsem se dozvěděl, že Pes se Soukupem odjeli už ve dvě v noci.
14.15
Ve vinárně U medvídka jsem si objednal kuřecí prsíčka a krátil si
čekání na jídlo čtením SF&F Magazínu č. 4/1993. Kromě skvělých
povídek je tam soubor zamítavých dopisů prvních šéfredaktorů Magazínu
Anthony Bouchera a J. Francise McComase, začínajících většinou větou
„Je mi líto, ale …“. Ve světle přednášky pana Ríši o přijímání
českých povídek v Ikarii je to moc zajímavé počtení. Zvlášť mne
zaujal tento kratičký dopis, cituji v plném znění:
„Vážený pane Gorhame, je mi líto, ale jestli má tento magazín nějaké
tabu, pak má jedno velice silné ohledně zveřejňování povídek, jejichž
protagonista je celou dobu mrtev a neví o tom! Takových dostáváme
průměrně pět týdně. 12. října 1950.“
A pak si řeknete, že Šestý smysl měl bůhvíjaký nápad.
Kuřecí prsíčka byla výborná, U medvídka vaří skoro tak dobře jako
u nás v Brně v Greenwichi.
15:00
Zašel jsem se konečně podívat do Vily Doris, probíhal tam hodně uzavřený
StarTrekCon. Škoda toho odsunu, protože jsem měl zrovna štěstí na čtení
fanovské povídky o vzniku posádky lodi USS Ragnarok a její první misi,
prošpikované karikaturami významných trekkies a parodií na StarTrek
vůbec – a myslím si, že i fanové jiného zaměření by se občas
zasmáli. Byla tam taky Miss Avalcon 2000 a není na ní vůbec znát její
titul, stále vypadá mile.
16:00
Dorazil jsem s Petrou, Danou a Marchlíkem^^9^^ na přednášku Nalima
Lidochaze Conan vůdce proletariátu. Tato přednáška proběhla na Draconu
99 a tenkrát jsem ji nestihl, takže jsem nebyl připraven na rudý šok.
Nalim byl v kanadách a blůze Lidových milicí s takovou spoustou metálů,
že kdyby byly zlaté, musel by stát v záklonu kvůli rovnováze. Odehrávala
se v malinké místnosti v OA a bylo tam tak narváno, že víc přítomných
sedělo na zemi než na židlích. Vpředu seděl Vašek Pravda, za ním
Pochmurná neděle – Piter, Marvin a Amis – kupodivu se nikdo s nikým
nepral. Pak přicupkal Edík, za ním Netopejr a dav se rozvlnil pod náporem
Kantůrka. Nalimovi asistoval u zvukových záznamů Tunelář. Nebudu
popisovat nepopsatelné, musíte se podívat sami. Jen některé úsměvy mi
občas přišly křečovité, ještě si někteří dobře pamatují nedávnou
minulost.
18:00
Je 6 hodin, sedím v 6. patře na pokoji č. 6 (tři šestky, hmm) a čtu
Ježíšku, já chci plamenomet (to NEJ z let 1997–99), relaxuji před
hlavním programem večera a celého Parconu – slavnostním vyhlášením a
předáním Cen Karla Čapka. (Pokud se u čtení Ježíška dá mluvit
o relaxaci.)
23:30
Při vyhlašování nejpodřadnější kategorie krátké povídky (jak se blbě
vyjádřil Roman Lipčík, který to spolu s Michalem Broncem moderoval) jsem
zůstal paf, protože páté místo získala moje favoritka z Miss Avalcon
Ivana Kuglerová. Zlomila o Bronce darovanou květinu a potvrdila tak známý
fakt, že sice ženu ani květinou neuhodíš, ale ona tebe může mlátit
čímkoliv. Vybavil jsem si scénu (mimochodem zdokumentovanou na nástěnce
v kulturáku), kterak Ivana Kuglerová a ještě jedna účastnice Miss na
Avalconu ohrožovaly Bronce dýkami, zatímco on klečel a žadonil
o slitování. Ovšem to hlavní mělo teprve přijít. Při předávání cen
za třetí místo v dlouhých povídkách Bronce Kuglerová kopla kolenem mezi
nohy tak bleskově (bylo to poté, co jí gratuloval a dal pusu), že to nikdo
z přítomných fotografů nezachytil a Ondřej Neff, který předával cenu
také, rád požádal oba aktéry, aby tuto historickou událost zopakovali. Ale
už to nemělo ten správný náboj. Já tu holku miluju, už zase něco
vyvedla. Mloka po zásluze (ne za zásluhy) získal můj spolubydlící Martin
Koutný^^10^^ za povídku Alexandrijská knihovna. Byl jsem jedním
z 83 porotců a musím říct, že i ode mne dostala první místo. Nechal
jsem si od něj podepsat čerstvé vydání Mloka 2000 (stejně tak i od Ivany
Kuglerové) a odebral se vystěhovat z našeho pokoje – to je můj dárek
vítězi, ať si ho řádně užije.
Během předávání cen se třikrát objevil na pódiu pan doktor Josef
Nesvadba (sklidil nejdelší potlesk, hned po něm paní Vrbenská) a nakonec ku
příležitosti udělení Mloka za zásluhy pro P. Poláčka pronesl omluvu za
celé roky, po které zanedbával československý fandom – reprezentoval
nás v zahraničí. Ludvíka letos dostal Vašek Pravda.
Neděle 25.6.2000
3:45
Před půlhodinou jsme dohráli Vládce choutek a poker s pochmurnonedělní
squadrou – Piterem, Marvinem a Amisem. Všichni tři šli spát a já se jako
správný opilec natáhl na lavičku na chodbě OA u baru U tří opilců.
Před chvílí jsem zahlédl vítěze Koutného, já ho snad zaškrtím –
mohl jsem doteď klidně spát a kvůli jeho flákání po baru chrápu pod
stolem. Sakra. Až se rozední – a to bude zanedlouho – vezmu směr
autobusové nádraží a najdu první spoj do Brna.
7:00
Sedím ve vlaku někde mezi Olomoucí a Přerovem a úsporně dýchám –
v kupé je cítit moč a není moje. V Šumperku jsem dorazil na vlakové
nádraží ve 4:31 a za čtyři minuty mi jel spoj na Olomouc; vyšlo to
perfektně, až na ty tři přestupy. Tak asi v devět se začnou houfovat
zbylí Brňáci kolem dvou aut a podle mého odhadu někdo pojede v kufru. Ale
oni se zmáčknou. Než vyrazí, budu spát doma.
8:20
Projíždím svou rodnou vískou.
9:00
Ulehám ke spravedlivému spánku. Ale stálo to za to.
22:25
Na barpultu v Greenwichi^^11^^ dopisuju tuto poslední větu. A ještě jednu
přidám – Parcon v Šumperku byl výborný, protože se tam vyskytují
výborní lidé. Howgh.
- ^^1^^ – Arrakis je jedna ze dvou brněnských SF speciálek
- ^^2^^ – bývalý podílník a prodavač v Arrakisu
- ^^3^^ – Big Shaman Conan Society a současný prodavač v Arrakisu, organizátor Fénixconu
- ^^4^^ – občasný vydavatel (AF167), malíř a podnikatel ve výstavnictví
- ^^5^^ – bohužel z něj dost bolí hlava
- ^^6^^ – dnes už legendární, nikdy nedokončený projekt brněnského dabingu seriálu BBC
- ^^7^^ – Ha ha ha ha ha ha ha
- ^^8^^ – citát ze Stopařova průvodce po Galaxii, jak jinak
- ^^9^^ – Libor Machlík, majitel FANTOM Printu a také současný majitel Arrakisu
- ^^10^^ – budoucí a dnes vlastně i bývalý administrátor CKČ a současný předseda Rady Fandomu
- ^^11^^ – dnes už zrušená hospoda, kde se scházeli někteří brněnští fanové; vzpomínáme