Když člověk zabloudí na libovolné čtenářské databázi do komentářů pod jednou z knih ze sci-fi série Algor od autorské dvojice Jan Hlávka a Jana Vybíralová, jen se to tam hemží superlativy, historkami o čtení do čtyř do rána a o tom, že tyhle knihy patří mezi to nejlepší, co tuzemská fantastická scéna vyplodila. Nedá se s nimi polemizovat. A čtvrtý díl to jen dokazuje.

Zachráněná Viktorie Talminis Korwarian je zpátky na Algoru a zotavuje se z nedobrovolného výletu na Menabaran. Příliš klidu se jí ale nedostane, vzápětí totiž z newellského vyhnanství dorazí její tchýně, nám již známá z tamější epizody sester Vanbergových. I ty se ostatně spolu s Darrenem Iversonem ocitnou v hvězdném prostoru algorského císařství a čeká je rozsudek samotného Andreje Korwariana.

Na Viridianu se mezitím snaží král Georg vzpamatovat ze ztráty milované Eileen a vůbec ze zpackané akce na algorském plese. Děje se toho ale víc. Michail Petrov prochází staré rodinné archivy z doby Exodu ze Země ve snaze najít něco užitečného v osobní vendetě proti záhadné Lucianě. A ta se ostatně vydává na vlastní pěst na Viridian také. Stejně jako menabaranské dodávky zbraňových systémů, které si pacifistická konstituční monarchie kupuje jen tak pro jistotu.

A to ještě nepřišla řeč na jednoho excentrického profesora, který chce stůj co stůj podniknout výlet na Newell pozorovat tamější flóru. Bez ohledu na to, že tam možná brzy vypukne menabaranská invaze.

Zvolnění? Jen zdánlivě!

Po akcí nabitém špalku Pomníky zimy se zdá, že autoři na počátku stejně objemného dílu čtvrtého trochu zpomalí tempo. Ostatně nahrává tomu fakt, že počet dějových linek a jednotlivých postav začíná stoupat asi jako u Písně ledu a ohně, a příběh tak bobtná spíše do šíře vyprávění než do skutečných událostí. Od první do poslední stránky koneckonců uběhne sotva pár týdnů a člověk si říká, že se postavy ve svých poutích vlastně zas tolik neposunuly…

Zdání však klame. Chlad chiméry je od začátku do konce nabitý vývojem, jen si toho mezi ustavičným přeskakováním mezi různými vypravěči na všemožných planetách člověk občas stěží všímá. Na jednu stranu tu jsou vývoje politické mezi zúčastněnými planetami i hrdiny (stačí si jen znovu pročíst předchozí odstavce), na druhou třeskutá akce (kde a jak neprozradíme), na třetí nějaký ten vývoj charakterů (ať už nadále roztomilý ústřední pár Viktorie a Andreje, nebo třeba pozvolné dospívání Natálie Vanbergové) a na čtvrtý třeba postupné odhalování dávných tajemství z minulosti, která mohou mít na přítomnost děsivě přímé dopady.

Jan Hlávka a Jana Vybíralová v pěti bodech

1. Jan Hlávka se narodil v roce 1979. Své soukromí si dobře chrání, neboť tvrdí, že pro čtenáře nemají tyto informace žádný zásadní význam.
2. Publikační činnost začal v roce 2002 – publikoval především povídky v časopisech Ikarie a Pevnost. Dvakrát získal cenu Ikaros v soutěži o nejlepší českou sci-fi povídku.
3. Jeho jméno je také spjato se sérií JFK – je autorem dílu č. 9 Zatmění, dílů 19 a 20 nazvaných Odplata 1 a Odplata 2 a k doprovodnému projektu o agentu X-Hawkovi přidal knihu Zpěv Lamie.
4. Jana Vybíralová je narozena roku 1981. Vystudovala obor informační systémy na Ostravské univerzitě a i v současnosti pracuje v tomto oboru.
5. S Janem Hlávkou si spoluautorství vyzkoušeli již v knize Dračice, která vyšla v edici časopisu Pevnost. Cyklus Algor je tedy jejich druhý společný projekt.

Vůbec nejvíc je však na autorské dvojici Hlávka–Vybíralová třeba docenit skutečnost, s jakou elegancí mezi všemi těmi dějovými rovinami přeskakují. Jejich vyprávění je perfektně vyvážené a natolik čtivé, že člověk hltá i kapitoly o postavách, které zrovna dvakrát nemusí. S postupujícím dějem je stále jasnější, jak velká je vlastně celý cyklus šachovnice, či spíše mozaika drobných příběhů – a autorům to i nadále skvěle funguje bez většího zabředávání do nepodstatných detailů, jaké jsou kamenem úrazu mnoha rozmáchlých sérií. Vlastně jim tak čtenář odpustí i ten občasný deus ex machina, který ho alespoň udržuje v ostražitosti, že ani hlavní postavy nemají nic jisté a že prvek náhody je prostě svině.

Vzhůru k cíli

Chlad Chiméry má být podle všeho předposledním dílem celé série a na posledních stovkách stran je to znát. Začíná pořádně přituhovat a je jasné, že mnoho postav stojí jen pár kroků od svého konce – a to navzdory tomu, že autoři ve čtvrtém díle na řadu otázek odpovídají jen dalšími otázkami, takže doposud zůstávají všechny možnosti potenciálního vývoje doširoka otevřené. Těch posledních pár kroků bude radost sledovat, však autoři již bohatě dokázali, že na to mají. Už aby to tu bylo.

• Jan Hlávka, Jana Vybíralová: Chlad Chiméry (Cyklus Algor 4)
• Brokilon, 2020
• obálka: Florent Llamas
• 673 stran, 448 Kč (v e-shopu Fantasye již za 403 Kč)