Alasdair Duncan. Umělec, či blázen? Grafoman, nebo vizionář? Feťák, nebo génius? Pergament rozvířil vlny literárních vod tak, že pobřežní vesničky se ve chvatu nestihly připravit na ohromnou vlnu tsunami, která je smetla z povrchu zemského a zanechala je v solí nasáklých troskách. Nová podivnost, tak podivná ve své podivnosti, až je to podivné. Pergament je unikát, a abyste jej pochopili, vžili se do něj, musíte se oprostit od všech předsudků, které se k této knize a jejímu autorovi vážou, protože nic, co si o Pergamentu přečtete, vás na něj nemůže připravit.

Kniha všech hodin. Svazek ponechán na Zemi samotnými anděly, ve kterém jsou zapsány všechny skutky minulé, přítomné i budoucí. Nespříznění. Andělé a démoni. Konvent a Nezávislé mocnosti, kteří proti sobě stojí na barikádách a válkou se snaží vyřešit tisíciletí trvající konflikt dvou odlišných ideologií. Boj tak vyrovnaný a dlouhodobý, že je téměř nemyslitelné, aby si nějaký nespřízněný zachoval neutralitu a od této božské války dal ruce pryč. Takového nespřízněného by obě strany štvaly jako smečka vlků, než by padl nebo se přidal k jedné z frakcí. Není divu, že se neutrální nespříznění snaží prchnout do Pergamentu, světa, ve kterém najdou spasení, nebo věčné zatracení.

Je skutečně zbytečné pokusit se napsat alespoň hrubý obrys dějové linky, protože Pergament je upleten z tenounkých vláken příběhů, které se splétají do jedné obrovské pavučiny. Prolínající se dějové linie, retrospektiva, reinkarnace a mytologické příběhy. To všechno se vám odvíjí pod prsty, když obracíte stránky. Skutečně se nejedná o čtivo do vlaku nebo tramvaje. Zlí jazykové tvrdí, že příběh je téměř nesledovatelný, ale ti asi nečetli do konce nebo knihu po prvních padesáti stranách zahodili. Upřímně se jim moc nedivím, první čtvrtinu knihy vás doprovázejí pocity zoufalství, protože vám jednotlivé útržky děje nedávají vůbec žádný smysl. K tomu všemu se příběhem pohybuje strašná spousta postav se stejnými jmény. Často se jedná o stejné osoby v různých světech, časech, ale najdeme zde i stejnojmenné postavy, které s těmi původními nemají zhola nic společného, což přispívá k jakémusi celkovému zmatení. Přesto pokračujete ve čtení, protože tušíte, že čím hlouběji do knihy zabřednete, čím více se budete blížit konci, tím rychleji budou jednotlivé kusy skládačky zapadat na místo a odhalovat konečný obraz. Důležitým aspektem Pergamentu jsou mytologické příběhy, jakýsi starověký ekvivalent příběhu, který se odehrává v nedaleké budoucnosti. V první části knihy se tak setkáváme se sumerskou kulturou a příběhem Innany, která sestupuje do podzemí, aby zachránila život svého milence. Ve druhé části je to pak legenda o Prométheovi, jenž daroval lidem olympský oheň a Zeus jej odsoudil k věčnému utrpení. Dále se kromě různých fantastických světů podíváme do jiných časových období, především pak do zákopů během první světové války a na Blízký východ kolem roku 1920, na výzkumnou expedici pátrající po městě Arrat, jakési kolébce lidské kultury.

Jazyk, jímž je Pergament napsaný, je skutečně jedinečný (tímto bych chtěl poděkovat také panu Podanému za skvělý překlad). Duncan skládá příběh z obrazů. Krátké věty a sousloví řetězí do ohromných souvětí, takže se před vámi scény odvíjejí podobně jako v komiksu. Střídání ich a er formy potom pomáhá vtáhnout do děje a zahušťuje atmosféru, jež vás obalí jako mlha, přes kterou vnímáte okolní svět jen velmi zkresleně. Unikátní je také vypravování v přítomném čase, které je poměrně atypické a méně využívané než většinou volený čas minulý. Duncan zkrátka redefinoval pojem „čtení“, kdy už se nejedná o činnost, založenou na získávaní informací z textu, ale je to více jako prohlížení si obrazů malovaných slovy. Někteří tvrdí, že u Pergamentu je spíše důležitější forma než obsah. S tímto bych vůbec nesouhlasil, protože příběh i jazyk jsou tak netypické, že se jedná skutečně o jedinečné dílo.

Pergament je zkrátka osobitý. A patří do kategorie knih, které se proživají. A že je příběh složitý a nesledovatelný? Duncan vypráví příběh andělů, démonů a bohů. Nedivte se, že vám všechno nedocvakne hned na začátku.

• Hal Duncan: Pergament
• vydal: Laser, Plzeň 2008
• přeložil: Richard Podaný
• obálka: Edward Miller
• 448 stran / 329 Kč

jiná recenze