Hranice Řádu, Neal Asher
Hranice Řádu jsou třetím románem Neala Ashera, který u nás se sympaticky krátkým odstupem od svých předchůdců vychází. První byl román Stahovač patřící do série Spatterjay a pak následovaly dva romány ze série Ian Cormac, tedy V pavučině a Hranice Řádu. Všechny zmíněné knihy vyšly díky nakladatelství Polaris. Je vhodné zmínit, že knihy Stahovač a V pavučině vyšly česky v opačném pořadí než v originále.
Český čtenář má možnost znát ještě další kratší práce Neala Ashera, a to zejména povídky Snížek v poušti, Vzdušneci (Ikarie) a novelu Konstruktér z antologie Plameny hvězdy (nakladatelství Laser).
Romány Neala Ashera je možno číst jednotlivě, nezávisle na ostatních dílech, ale pro požitek z příběhu je mnohem výhodnější, pokud jsme obeznámeni s předchozí tvorbou. Pro větší potěšení a porozumění Hranicím Řádu doporučuji seznámit se alespoň s novelou Konstruktér, která dokonale objasní, co je zač takzvaná džainská technologie a kde leží limity jejích schopností. Nebo spíš umožní si uvědomit, že vlastně žádné neexistují.
Starý známý (viz V pavučině) agent Řádu Ian Cormac dostává od umělých inteligencí řídících lidský vesmír za úkol prověřit aktivity špičkového vědce Skellora, který při svém výzkumu odmítá všechna zákonná omezení, posléze pak má Cormac vyšetřit katastrofu způsobenou s použitím technologie patřící mimozemské entitě zvané Drak. V tak komplikovaném vesmíru, jako je Asherův runsiblový vesmír, všechno souvisí se vším a Cormac na to brzy přijde. Do hry dále vstupuje globální politika Řádu, která nikdy žádný svět nepřipojuje násilím, ale vždy takříkajíc po dohodě.
S požitkem jsem se v Hranicích řádu opět setkal se starými známými, žoldákem Stantonem nebo mrtvým Gantem, a samozřejmě i Mikou.
Jestliže v románu V pavučině bylo možné občas pozorovat nesoulad v prezentovaných schopnostech postav a jejich skutečném konání a někdy bylo obtížné vytvořit si k jednajícím vztah (pozitivní či negativní), tady už nic takového neplatí.
Asher se zde prokazuje stejnou empatickou kvalitou jako v románu Stahovač, kdy ty nejméně lidské postavy (golem, kyborg, robot, up-gradovaný zabiják) prezentuje maximálně lidsky, s porozuměním. Čtenář se s nimi může velmi snadno ztotožnit a fandit jim. Objevují se zde záblesky jeho charakteristického humoru ne-lidí i jejich dvojjaký vztah ke skutečným lidem. Při čtení si každý pravděpodobně mnohokrát položí otázku, co to znamená termín lidskost, humanita, člověčenství.
Ale to jsou věci ukryté hluboko pod vrstvou vlastního skvěle rozehraného děje, a kdo nechce, nemusí se jimi zabývat. Dalším motivem, který činí tento poměrně ponurý a drastický příběh optimistickým a při pohledu z větší dálky až jásavým, tak nepodobným většině vizí ostatních autorů, je fakt, že Asher, a s ním pak i čtenář, věří ve světlou budoucnosti lidstva. Možná krvavou, těžkou, ale pozitivní. Už základní premisa: Lidé jsou příliš zkorumpovaní a ovlivnitelní na to, aby si vládli sami, a proto stvořili umělé inteligence, které jim vládnou místo nich samotných, je geniální.
Proč se já osobně budu ještě víc těšit na další romány série, jsou drobné háčky jitřící představivost a napínající zvědavost. Kdo je ve skutečnosti super agent Blegg? Co myslí větou, že takových jako on bude brzy víc? Jaké budou další osudy Draka či bytostí s ním úzce spojených? Co znamená informace, že říše lidí nepatrná ve vesmírném měřítku se právě stala tak velkou, aby si jí začali všímat i jiní?
Zábava, zamyšlení, zvědavost, humor, to jsou adjektiva, která k Hranicím Řádu na sto procent patří. Neříkám, že jde o jednoduché čtení. Vazby k jiným textům a Asherova terminologie kladou na pozornost čtenáře zvýšené nároky. Ale stojí to za to.
- Neal Asher: Hranice Řádu
- vydal: Polaris, Frenštát pod Radhoštěm 2007
- přeložil: Petr Kotrle
- obálka: Steve Rawlings
- 416 stran / 259 Kč
Související články:
23. dubna 2007, Miroslav Žamboch