Hranice Řádu, Neal Asher
 |
Hranice Řádu aneb Příběhy se opakují
Některé příběhy se stále opakují. Není to na škodu, jen je třeba najít správné ozvláštnění a kulisy, do kterých je příběh zasazen. Nealu Asherovi se to povedlo.
Již jsme četli příběh o šíleném vědci pohlceném svými vynálezy, již mnohokrát osvobozovali statní hrdinové říši od brutálních diktátorů, již mnohokrát neduživý chlapec přišel k síle a krasavici (jako slepý k houslím), již mnohokrát se ve vesmíru střetly gigantické kosmické lodi a o množství příběhů s draky raději ani mluvit nebudu.
Neal Asher to všechno spojil v hard SF stylu a mnohým tradičním postavám přidělil neobvyklé role. Jeho vesmír je zaplněn lidmi a ti vytvořili Řád s velkým písmenem na začátku. Obří říši založenou na teorii, že umělé inteligence jsou inteligentnější než lidé, a proto také rozumněji udrží pořádek. Lidé se tedy dobrovolně podřizují diktatuře umělých inteligencí a kupodivu to zatím funguje.
Ne všichni jsou ve stavu to překousnout – někteří ze zásady a jiní vidí dobrou záminku pro vytvoření vlastní říše lidí s podobnými názory. Vesmír je velký a vejdou se do něj lecjaké mocenské útvary. Řád je sice velký, ale také má hranice a nemůže být všude. Politika navíc nedovoluje včlenit do Řádu soustavy, kde si to nepřeje velká většina obyvatelstva, ale chuť by Řád měl a záminka se dříve či později najde.
Jako odbornou literaturu ke studiu tohoto vesmíru doporučuji autorovy předchozí dvě do češtiny přeložené knihy ze stejného světa, na které tento román volně navazuje.
Šachovnici máme rozdělenu a teď o figurách a hráčích. Daleko nejsilnější figurou je Drak. Znáte draky? Jedna a více hlav, křídla, šupiny, poklady, chrlení ohně. Tak to jste vedle! Drak je jeden z mála mimozemšťanů na šachovnici a je to skutečně velká figura. Jak jinak byste popsali kouli kilometr v průměru? Alespoň to chrlení ohně zůstalo, byť v kosmickém měřítku. Hraje sám za sebe a jako správný mimozemšťan hraje nevyzpytatelně.
Ian Cormac je proslulým agentem Řádu a hlavní postavou táhnoucí se jako sjednocující element křížem přes některé autorovy romány ze světa Řádu. Z dřívějška se také zná s Drakem natolik, jak se může člověk s mimozemšťanem znát – mizerně. Jeho hlavními zbraněmi jsou nápaditost a kontakty. Hraje za Řád, drsně, ale spravedlivě.
Skellor je nechvalně známý bioinženýr proslulý biologickými konstrukcemi vražedného charakteru. Potajmu navíc zkoumá biotechnologie pradávné civilizace džain. Možná jen náhodou připomíná toto slovo v češtině džina (originál nemám k dispozici), jehož vypuštění z lahve je třeba si velmi dobře rozmyslet. Úsloví „dobře važ svá přání, mohla by se vyplnit“ je zde naplňováno do puntíku.
Massada – theokratický stát (soustava) pojmenovaný podle reálné pevnosti z počátku letopočtu, kde se židé hrdinně bránili římské přesile. Zajímavé je, že i ve SF románech Davida Webera (Honor Harringtonová) je Massada fanatickým náboženským státem. Zde je to tradiční diktatura se špičkami žijícími v luxusu a otroky pracujícími v bídě a strachu na plantážích. Vládci Massady jsou vzorem pro nezávislé diktatury, otroci si říkají, že cokoli je lepší než toto, a chystají vzpouru.
Nesmíme zapomenout ani na romantiku a neduživého chlapce Apise Chladiče. Neduživý je celkem logicky, neboť je přizpůsoben životu v nízké gravitaci kosmické stanice Miranda, jejíž zničení je první kostkou domina, která nakonec svede všechny jmenované a mnohé nejmenované na povrch Massady, kde se hraje nejen o osvobození otroků, ale možná i o budoucnost Řádu, protože džin/džain byl vypuštěn z lahve. Ale nebojte se, Apis to zvládne a i tu krásnou děvu získá. Jen aby jim to vydrželo!
Přátele military potěším, neboť boje o Massadu jsou tvrdé na povrchu i v kosmu. Nepřátele military potěším také, neboť boje jsou jen kulisou k hlavnímu ději.
Celkově je to velmi zajímavě namíchaná směsice ve stylu hard SF. Kniha je přísně logická a téměř každá „puška pověšená na zdi“ si nakonec vystřelí.
S čitelností to již tak slavné není. Spád knize nechybí, ale je rozdroben do příliš mnoha paralelních linií a postav. Celkem jsem napočítal 14 hlavních a nespočet vedlejších postav, jejichž osudy sledujeme, mnohdy pouze krátkou chvíli do jejich ošklivé smrti. Logicky pak nezbývá místo ani na charakteristiku postav, takže sice sledujeme loutky, ale důvody jejich jednání jsou nám utajeny. Román pak působí chladně a vykonstruovaně, postavy schematicky a ploše.
Speciální pozornost si zaslouží fauna na povrchu planety Massada, protože úvody kapitol v podobě dětské knihy a pomalé odhalování monster jako volavák, silurák, žvatlokač a kapucín je stejně zajímavé jako příběh hlavních postav.
Celkově vzato máme před sebou čistou hard SF, kterou lze doporučit milovníkům tohoto žánru. Nečekejte ovšem jednoduchou střílečku, sledovat všechny linie děje vyžaduje pozornost. Komu se tento vesmír líbí, brzy se dočká další knihy, jehož originální název je „Brass Man“, česky „Mosazňák“.
- Neal Asher: Hranice Řádu
- vydal: Polaris, Frenštát pod Radhoštěm 2007
- přeložil: Petr Kotrle
- obálka: Steve Rawlings
- 416 stran / 259 Kč
Související články:
23. dubna 2007, Piter
