Svěřit se do rukou umělé inteligence, nebo ne, toť otázka. V posledních letech je ovšem zřejmé, že toto dilema budou muset řešit už velmi blízké generace. Kromě zastánců singularity budou zcela jistě i odpůrci, jichž se najde dost na vybudování celého národa. Jenže kde je národ, tam jsou politici a jejich ideologie se může změnit v tyranii…

Velkou část světa budoucnosti spravují umělé inteligence. Na světové dění mají především vliv tři centrální konstrukty světových velmocí – americký George, evropská Athéna a čínský Konfucius. Hranice mezi člověkem a strojem je o to slabší vzhledem k tomu, že lidské vědomí lze zkopírovat do stroje a mezi lidmi se mohou procházet androidi, kteří jsou od nich k nerozeznání. Odpůrci této přetechnizované éry si po chaotickém období založili ve Střední Asii svůj samostatný stát – Kaspickou republiku. Ta se bohužel brzy stala totalitním společenstvím, uzavřeným před zbytkem světa a utlačujícím vlastní společnost jednak Státní a jednak Politickou bezpečností. Vnitřní poměry jsou napnuty k prasknutí a zůstává pouze otázkou času, kdy místní diktatura skončí.

V zemi se však stávají občas i věci, které tamější obyvatele překvapí. Jako například, když zemře slavný prorežimní novinář Paulo Xirau a zjistí se, že on sám byl vlastně umělou inteligencí. Jako jeden z prvních je o této skutečnosti informován agent Státní bezpečnosti Nikolaj South, na nějž čeká kromě normálního vyšetřování i doprovod vdovy po Xirauovi, taktéž umělé inteligence. Ta navíc nese tvář jeho vlastní zesnulé manželky. South je brzy nepříjemně konfrontován s vlastní minulostí.

Neil Sharpson v pěti bodech

1. Žije v Dublinu s manželkou a dvěma dětmi.
2. 2184: Pád Kaspické republiky (When the Sparrow Falls) napsal původně jako divadelní hru.
3. Kromě toho je autorem hororu Knock Knock, Open Wide s motivy keltských mýtů.
4. Na blogu Unshaved Mouse z velké části recenzuje knihy a komiksy.
5. Dramatu se věnuje již od puberty.

Ani se nechce věřit, že autor svůj příběh 2184: Pád Kaspické republiky původně napsal pro divadelní prkna, jelikož se ho velmi povedeně podařilo převést do knižní podoby. Když od toho odhlédneme, o čem náhled do Kaspické republiky vlastně je?

Předně musíme říct, že ačkoli se jeho hlavní téma týká jedné z nejčastěji skloňovaných futuristických otázek dneška, z velké části se jedná o sondu do nedávné minulosti. Ano, vzhledem ke splývání lidského a technologického světa v podstatě končí život tak, jak ho známe, ale jde o to, že snaha zastavit tento proces se může ukázat jako těžký omyl. Jak vidno, historie příběhu staví na tom, že lidé ve „východním světě“, zhnusení vývojem na Západě, vytvořili společnost, jež se na začátku vyznačovala dobrými úmysly, ale brzy se obrátila proti sobě samé a stala se něčím daleko horším, než byli její ideologičtí odpůrci. Odkud vane vítr je tedy vcelku jasné…

Neil Sharpson se ubírá podobným směrem jako Robert Harris ve své slavné alternativní historii Otčina. Jelikož se i jeho příběh odehrává v tvrdě totalitním režimu s deprimovaným vyšetřovatelem v hlavní roli, z velké části se text, takříkajíc, píše sám. Autor nevynechá jedinou příležitost, aby zdůraznil neúprosnou a absurdní povahu kaspické vlády, stejně jako Harris si mohl dovolit neustále zdůrazňovat iracionální mašinérii vítězného nacistického Německa. Oba spisovatelé navíc vsazují děj do kontextu dobře promyšleného světa, přičemž autor Pádu navíc osvětluje celkový kontext prostřednictvím citátů na začátku každé kapitoly. Ovšem zatímco Otčina dávala důraz i na své postavy, v případě 2184: Pád Kaspické republiky jsou lidé často opravdu na úrovni strojů, koleček gargantuovského systému. Někdo by možná mohl vyčítat, že díky tomu všemu zůstává knize sice scifistická podstata, ale v záplavě totalitní bezútěšnosti je lehce rozmělňována.

Sharpsonovo dílo však zůstává především dechberoucím čtenářským zážitkem, jenž nám zase jednou umožní vnímat realitu trochu jiným způsobem. Ať už se týká důrazu na její alegorie nebo na předzvěst toho, jak se může pokrok někdy drasticky podepsat na uspořádání světa jako celku.

• Neil Sharpson: 2184: Pád Kaspické republiky
• Planeta9, 2022
• překlad: Martin Královec
• 432 stran, 499 Kč (v e-shopu Fantasye již za 449 Kč)