Sirotkova cesta, Robert Buettner
 |
Jason Wander podstatnou měrou přispěl k tomu, že pozemšťané dokázali porazit Slimáky a ubránili se tak jejich invazi. Sotva však toto nebezpečí, které dokázalo sjednotit celé lidstvo, pominulo, vrátilo se na Zemi opět vše ke starému. Znovu se tedy rozhořely staré spory a dostává se ke slovu politikaření, špionáž a více či méně skryté formy vměšování se. I kvůli tomu se Jason Wander opět dostává do akce, nyní jako poradce jednotek Svobodného Tibetu, které se snaží vymanit svoji zemi z čínského područí. I ta nejlépe připravená akce se ale může zvrtnout a její neslavný konec znamená pro Jasona nepříjemně dlouhý pobyt v nemocnici.
Po uzdravení, bohatší o několik protetických součástí a nové plíce, se Jason vydává, coby velitel mini jednotky o síle dvou mužů, na orbitální stanici Nový měsíc, aby se pokusil pomoci s výzkumem jediné zajaté slimácké lodi. Znovu se tak setkává se svou přítelkyní Minimyškou, kmotřencem Judem a největším vědeckým odborníkem na Slimáky Howardem Hibblem. Jeho úkol je prostý. Přesvědčit kmotřence, jediného člověka počatého na vesmírné lodi, aby se pokusil rozhýbat zajatou loď, což se mu nakonec i podaří. Vzápětí však události, stejně jako samotná firewitch, naberou neočekávaný směr.
Už od prvních stránek mi James Wander padl do oka. Nejedná se totiž o žádného vojenského fanatika, který má místo mozku zelený rosol. Moje sympatie si zasloužil i tím, že k situaci, v jaké se ocitl, nejvíce přispěla náhoda. Následně se vypracoval hlavně díky svým schopnostem a bez ohledu na vnější tlaky si dokázal uchovat i část zdravého nadhledu, vlastní rozum i žebříček hodnot, což mu ale ve velitelské funkci nemusí a také nepřináší příliš výhod. Sirotkova cesta není jenom o akci a bojové strategii, ale také o poznání, že dobrý velitel se musí často umět rozhodnout, koho obětovat, a koho naopak záchranit a dát mu naději na přežití.
Série Roberta Buettnera bývá někdy přirovnávána ke knize Hvězdná
pěchota R. A. Heinleina. Oba příběhy spojuje nenadálý přepad
nepřítelem, který je tak nelidský, že ho snad ani nelze pochopit, a
vyprávění z pohledu vojenské mašinérie nebo jejích členů. Avšak
zatímco Heinleinova kniha se pro mnohé stala kultovní záležitostí,
Buettnerův cyklus tohoto statusu sotva dosáhne.
Sirotkova cesta sice nabídne milovníkům tohoto druhu SF vše, co od
něj očekávají – vyspělou vojenskou techniku, menší i větší bitvy,
útrapy, prohry i vítězství hlavních postav, avšak jen těžko se zařadí
mezi nejlepší perly žánru. K tomu totiž téhle knize chybí větší
dávka originality Ale i tak se jedná o velmi solidní četbu, kde příběh
netrpí logickými kotrmelci ani rozvleklými popisnými pasážemi a autor
dokáže míchat zažitá témata tak, aby nespadl do pasti stokrát
přežvýkaných klišé. Hodně mu v tom pomáhají odkazy ke skutečným
válečným událostem nebo výrokům slavných vojevůdců, kterými autor
knihu často prokládá.
- Robert Buettner: Sirotkova cesta
- vydal: Fantom Print, Ostrava 2009
- přeložil: Jiří Matyskiewicz
- obálka: Juraj Maxon
- 320 stran / 199 Kč
