Děj se odehrává několik let po událostech předchozího dílu. Tulák se usadil v horách stranou od všeho dění, oženil se s Danjal a obě dívky, které spolu s ní před lety zachránil, vychovávali jako vlastní. Z Tuláka byl opět Dakeyras žijící klidným životem. Pak Danjal zemřela a Dakeyras zůstal sám s dcerou Miriel (kterou učil bojovat a žít v divočině) poté, co se jeho druhá dcera vdala. Jenže svět, respektive mocní, na Tuláka nezapomněl. Syn generála Karnaka Bodalen, (který dal v minulém díle Tulákovi za úkol přinést legendární bronzovou zbroj) totiž zabil se svými lidmi Tulákovu vdanou dceru i jejího manžela. A Karnak, ve strachu z odvety, na Tuláka pošle vrahy. Hlavním nebezpečím zde však je čaroděj Žu Čao (mimochodem, je to sice mocný čaroděj, ale jinak se většinu času třese strachy z Tuláka, což je sice pochopitelné:), ale trochu to tuto postavu coby hlavního záporáka shazuje), který se snaží vyvolat válku mezi Gothirem, Vagrií a Drenají. V jednom nadirském kmeni se totiž má narodit mocný válečník, který jednoho dne skoncuje s Žu Čaem i jeho lidem. K Dakeyrasovu domu tak brzy doráží hned několik mužů, kteří mají Tuláka zabít. Jedni to dělají kvůli penězům, další kvůli dokázání si vlastních schopností, a jiní byli dřív jeho přáteli. Tak se na jednom místě sejde životem unavený a zatrpklý gladiátor Anděl, tulákův vrstevník a bývalý přítel, mladý a sebevědomý zabiják Sent (z obou se stanou sokové v lásce k Miriel), tajemný mlčenlivý Belša. Ale k žádnému boji nedojde. Navzdory všem očekáváním se totiž vlivem jistých okolností tito lidé spojují a vydávají se ochránit onen nadirský kmen. Děj se pak dělí do dvou linií. V jedné sledujeme znovu osamělého Tuláka, který si jde vyřídit účty se Žu Čaem, ve druhé pak cestu Miriel a ostatních za Nadiřany a později jejich boj v jedné starobylé pevnosti, kde se brání útokům čarodějovy armády (ano, opět zde máme Gemmelův oblíbený motiv boje hrstky obránců proti mohutné přesile útočníků, byť nyní je to ozvláštněno prostředím tajemné pevnosti, která je vzhledem k tajemstvím ukrývajícím se v ní spíše pastí než útočištěm). Opět skvělý, i když ne tak rozmáchlý a rozvinutý příběh jako v případě dílu prvního. Tulákovi přibylo pár let, ale stále je to schopný zabiják, který používá hlavně lsti a inteligence před hrubou silou. Setkáme se zde i s jinými postavami z „Cestou vlka“ – Karnakem (konečně na něj dojde:)) a Dardalionem a jeho Třicítkou – i oni procházejí složitým vývojem spojeným s pochybnostmi o oprávněnosti toho, kterým směrem svůj řád vedou (již bojují nejen na duchovní úrovni). Druhý díl mi přišel o něco slabší, ale setkal jsem se i s názory, že jde o nejlepší díl série. Tak nebo tak, pro mě stále/opět pětihvězdičková záležitost.