Chtěla jsem se jen zeptat kolik to má dílů nebo je jen jediný díl? Předem děkuji za odpověď.

achojky ja sem se jen chtela zeptat jak se jmenuje druhy dil teto knizky.. a mam si ji obednat ten prvni?? ... ja nevim jestli to mam zkusit... A je pravda ze je lepsi jako stmivani???... prosim odpovezte mi uz tedka mocen dekuju :-*...

Stmívání je mnohem lepší, ale Označená taky ujde. Příběh je pěkný, jen to kazí styl psaní - je znát, že se v tom "vrtala" puberťačka, protože nikdo jiný by to takhle nepodal. Ty úvahy jsou občas zbytečný a věty by nemusely začínat tak často "No...". Přesto knihu doporučuju k přečtení.

Je to kniha o puberťačce psaná z pohledu puberťačky. Podle mě je dobře že na tom spolupracovala puberťačka a upravovala text. A navíc jak jsem četl na nějakých stránkách: "Existují jen dobré a špatné příběhy, jakékoliv jiné dělení je zbytečné". A tohle je rozhodně dobrý příběh!

... třeba tím jak hlavní postava bude "dospívat a vyzrávat", přizpůsobí se tomu i styl psaní... pak bychom mohli očekávat, že série bude lepší a lepší ; )

Označenou jsem si koupila hlavně ze zvědavosti, a protože mě velmi mile překvapila, rozhodla jsem se, napsat sem svoji malou recenzi: Po několika prvních stránkách, kdy jsem se začínala orientovat v ději, jsem si řekla „Ha, upíří x-meni,“ a uvažovala jsem, jestli má cenu číst dál. O pár kapitol později jsem byla ráda, že jsem vytrvala, protože příběh je dobře a čtivě napsaný a vše je velmi detailně propracováno. Puberťačka mluví jako puberťačka, upíří škola má jednoduchý školní systém (autorky se naštěstí vyhnuly experimentování) a každý, kdo někdy bydlel na internátě (a já tam několik let strávila) ví, že to tam chodí stejně jako v knize. Strach z toho, jaká bude nová spolubydlící, poznávání existujících part v kolektivu, vzájemná nevraživost těch normálních a průměrných vůči nafrněným primadonám přesvědčeným o tom, že jen ony jsou středem vesmíru. Také propracovanost postav mě velmi zaujala a musím říct, že je Označená jedna z mála knih, u kterých jsem se ani v polovině netroufla odhadnout další vývoj (ačkoliv ke konci mě napadla zápletka pro další díly, uvidím, jestli jsem se trefila). Načrtnutá hierarchie společnosti (lidé X upíři) i samotné hierarchie a postup v ní v rámci upíří společnosti dává poznat, že autorky nad tím vším opravdu přemýšlely a vědí o čem budou psát, nevymýšlely jednotlivé podrobnosti „za pochodu“. Velmi poutavé je také spojení upírů s bohyní Niktou, jejíž kult autorky velmi působivě zpracovaly. Nejen teoretické věroučné informace, ale i rituály, ze kterých je zřejmé, že se inspirovaly novodobými tzv. pohanskými kulty. To vše je zkombinováno do velice působivého celku, který dokresluje milostná zápletka mezi hlavní hrdinkou a bývalým přítelem hlavní „mrchy“ Školy noci. Podle mě je Škola noci dobrou konkurencí Twilight ságy, protože je čtivá nejen pro vrstevnice hlavní hrdinky, ale i starší čtenářky. Snad jen mezi mužskou částí populace si najde zřejmě žalostně málo čtenářů.

Jednou za čas neškodí, když si člověk přečte nějakou tu teenagerskou upířínu, která se na trhu objeví. Díky zajímavé obálce má volba padla právě na Označenou, kterou jsem záhy přečetl. V celkem obyčejném světě řeší 16-ti letá Zoey problém se svým přítelem, který se rázy stane bývalým. Aby toho všeho nebylo málo, je rázem Označená, což znamená, že se stane upírem. Možná, pokud to přežije. Její svět se v tu chvíli zcela mění. Je nucena jít na Školu noci, kde jsou i ostatní Označení a kde budou žít do okmažiku své přeměny nebo smrti. Díky neshodám s rodinou to tak neprožívá a okamžiktě si nachází i nové kamarády. Všichni jsou uneseni z toho, že jako jediná má jiné tetování než ostatní, které jí předurčuje k velkým činům. Jako v každé podobné knize, i zde musí být někdo, kdo bude jejím oponentem. Tím se stává Afrodita, kandidátka na budoucí (vele)kněžku a prezidentka klubu Sester noci. Jak už to tak bývá, Afrodita něco přežene a je jen na Zoey a jejích kamarádech, aby tomu zabránili. Byl jsem příjemně překvapen faktem, že se kniha tak snadno a lehce čte. Není to jen obyčejná kopírka již někdy vydaného, ale celkem originální příběh, který je navíc dobře napsaný. Zoey není nijak nafoukaná a i ostatní působí celkem přirozeným dojmem. Příběh rychle odsýpá a než se nadějete jste na samotném závěru a v mysli si myslíte "ano, celkem se ta kniha povedla". Nejsou zde ani nijak závažné problémy, které by knihu nějak znehodnocovali, prostě jen příběh, u kterého se dobře pobavíte. 4,5*

Vždycky mě zajíalo, kde se vlastně berou upíři. A když už se berou, tak odkud vlastně umí, to, co umí. Odpověď už znám: upíři se stávají upíry díky záhadnému viru a pokud chtějí přežít, musejí se naučit spoustu věcí. A kde? No přece v upíří škole. Středí škola pro upíry lákavá představa,co? Ale jestli čekáte nějaké tajemné komnaty, záhadné lektvary a středověké metody výuky, jste vedle. Moderní upíři potřebují moderní znalosti, ne? Když si odmyslím upírské prostředí, hodně mi kniha připomíná moje oblíbené školní romány. Středoškolský život jak vyšitý. Znám to a postavám rozhodně věřím. Líbí se mi, jak mezi sebou mluví a jak používají hlášky. Chtěla bych chodit na takovou střední školu. Jen se mi trochu nelíbí, že mi Označená neprozradí o upírském světě trochu víc. Budu si holt muset kopit další díly. A mimochodem, víte, že upíři mají i svoji bohyni? Jmenuje se Nyx. A už kvůli ní si knížku rozhodně kupte :-)