Žamboch na výletě mezi vikingy? To si musím přečíst, napadlo mě. A tak jsem se dostal k seriálu JFK, který mě drží lapeného pořád, a od kterého mě lehce odrazovaly spíše vlažné recenze na první díly. Pravda, není to zpočátků brutální akční jízda jako jiné díly, ale slouží to spíš k dobru, protože se to jenom hemží zajímavými epizodními postavičkami, zejméná co se týká vikingů. Když dojde k akci, tak nestrácí nic na dynamičnosti, známé z ostatních dílů a závěr přeřadí na úplně jiný rychlostní stupeň. Jeden z nejpovedenějších JFK.

Johna Francise Kováře si zavolá šéfka Krizového oddělení Divize pro potírání interdimenzionálního pašování Ljuba Bytewská. Pochválí ho za splnění předchozí mise a sdělí mu, že je zvykem, že třetí mise je pro agenty jakási odpočinková. Něco na způsob placené dovolené. Poflakování se po pláži u moře a sem tam nějaké to hlídání. Dostane obálku s rozkazy. Když odchází z její pracovny, téměř se srazí s kurýrem. V tu chvíli je mu jasné, že se něco podělalo a dovolená se konat nebude. Po deseti minutách se tedy do pracovny Ljuby Bytewské vrací, aby se dověděl, že někdo chce opět změnit historii za použití prostředků, které do dané reality nepatří. Tudíž práce jako stvořená pro JFK... Na palubě vikingského drakkaru však zjistí, že je to mnohem horší, než se zpočátku zdálo. Sto padesát drsných severských mužů na rozbouřeném oceánu. Všichni až na kost promoklí, s celým tělem pokrytým solí. Teplého jídla je nedostatek. Loď nabírá vodu. JFK se sám chápe džberu a jako příklad jde vybírat vodu, při čemž málem skončí jeho život v rozbouřených vodách. Začátek prostě za všechny prachy... Po předchozích dvou dobrodružstvích, které se konaly v doslova domácím prostředí se tentokráte dostáváme mezi Vikingy. Tím pádem je jasné, že vše bude drsnější, chladnější a syrovější. Tentokrát jde JFK do akce sám. Těžko říct, zdali je to dobře, nebo špatně. V každém případě se tím vytváří více prostoru pro ostatní postavy příběhu. Opět nechybí humorné pasáže, které vás opravdu pobaví (několikrát minimálně). Jsou však dávkovány s citem, takže se nestane, že by se vám znechutily. Drsné špičkování drsných mužů je velice zábavné a osvěžující. Příběhů o severských bojovnících není nikdy dost. Mají svoje nepopiratelné kouzlo. Síně Valhally čekají pouze na opravdové, neohrožené válečníky. Právě proto se žádný z mužů nebojí zemřít a pokaždé jdou vstříc hrdinné smrti s úsměvem na rtech. Kdo četl některý z historických románů Bernarda Cornwella (není to sci-fi a není to ani fantasy) z raně středověké Anglie (a líbil se mu), tomu se (dozajista) bude líbit i tento příběh, který je, dle mého názoru doposud nejlepší a nejzábavnější z celé série. Možná je to i tím, že se odehrává téměř výhradně mimo pevninu, čímž pro běžného člověka (tzn. našince = suchozemskou krysu) představuje velké lákadlo. Příběh má opět spád, i když možná ne takový, jako v předcházejících dílech. Což je mu mimochodem pouze ke cti. Nejen akcí živ je příběh (o čtenáři nemluvě). Někdy je delší, avšak trefný popis mnohem lepší než nekonečná a jalová akce. Doposud se autorům podařilo vyvarovat se přílišného opakování a sebevykrádání (na jednu stranu, tři příběhy zatím nejsou mnoho), doufejme, že jim to dlouho vydrží.