Největší problém téhle knihy je ta mediální kampaň okolo a hlavně pak nadšená slova pana překladatele, která jsou prostě úplně mimo. Kniha není úplně průšvih, ale je prostě průměrná a spoléhá čistě na dobrodružný děj a nekomplikovanou zápletku. Okolo dvanácti let bych z toho byl asi nadšený, takhle pouze vím, že pozadí veškeré žádné, psychologie to samé a většina nejlepších motivů je obšlehnutá od Eddingse. Nad vodou knihu drží jen to, že je v mezích zákona poměrně sympaticky brutální a děj skutečně jede od začátku do konce. A celé je to určitým naivním způsobem vtipné (ovšem autor za to nemůže... to bych mu fandil moc). Ve výsledku se jedná o knihu, o kterou bych sám od sebe nezavadil, ale když by se mi dostala do rukou na nějaké dlouhé cestě vlakem, proč ne... jsou mnohem horší věci a i chlapečci si zaslouží své Stmívání.

Než Paul Hoffman začal psát tuhle knihu, pěkně si někde v klidu sedl a na pěkně dlouhý papír si načrtl hrubou osnovu a hlavní myšlenky příběhu. Ovšem potom ten papír s poznámkami někam zastrčil a během samotného psaní knihy se celou dobu snažil usilovně vzpomenout, cožeto na ten papír napsal a proč. Alespoň myslím, že to tak bylo, protože jinak si tu nevyrovnanost děje neumím vysvětlit. V jedné chvíli se zdá, že autor přesně ví, kam děj jde a za malou chvíli je všechno jinak. .. Kniha Levá ruka boží je sice označována jako fantasy, ale tak úplně pravda to není. Najdete tu sice fanatickou sektu s jejími podivnými a brutálními zvyky a rituály, ale nic víc. Žádná magie, žádné tajemno, žádné nadpřirozené schopnosti nebo mystická stvoření. Nic. Hlavní hrdina Cale je cvičený zabiják. Byl vychováván v prostředí, kde i za nejmenší prohřešek čekaly viníka tvrdé tresty. Zdaleka ne každý z unesených chlapců se proto dožil věku, kdy se mohl oním zabijákem stát. Ovšem ti, kterým se to povedlo, neznali slitování. Bez vlastních myšlenek a pocitů, fanaticky oddaní své víře – dokonalé stroje na smrt. Pro mladého Cala se ale všechno změní ve chvíli, kdy musí za dramatických okolností z kláštera utéct. Pronásledován, dostává se se svými přáteli až do zakázaného města Memphis. A tady pozná stvoření,před kterým ho jeho vychovatelé velmi ale velmi důrazně varovali a označovali ho jako zdroj všeho špatného na světě – ženu. A tady se děj i přes svůj brutální nádech začíná stávat docela levnou romanticky laděnou břečkou. Příběh se vrtne tu sem tu tam. Postrádá jakékoliv hlubší psychologické propracování nebo významnější myšlenky. Celkově na mě působí velmi levným a populistickým dojmem. Škoda, škoda. Děj je jinak živý, bez protáhlých pomlk nebo hluchých míst, ale tak nějak bez vnitřního naplnění. Dávám tři hvězdičky a ukládám pěkně hluboko a na hodně dlouho dozadu do knihovny…