Super příběh, ale žádná akce.

Definitivně poslední díl série ze světa Zeměmoří. To se doslova topí v problémech. Rovnováha v Zeměmoří byla narušena. Poté co ve třetím díle získalo konečně krále, zároveň ztratilo arcimága. a navíc magie se ze světa vytrácí, množí se zprávy o útocích draků. Byla porušena pradávná smlouva mezi draky a lidmi a mladý král, jenž se teprve srovnává se svým údělem, se snaží vše napravit. Vyhledá proto moudrost posledního arcimága – Geda. Není jediný. Za Gedem přichází také vesnický čaroděj Habr, kterého sužují noční můry – zdá se mu bráně mezi světem živých a mrtvých, kterou se mrtví snaží překonat a děsí ho. A nejvíce jeho mrtvá žena. Gedovi je jasné, že Habrovy sny souvisí nesoučasným děním a také tuší, že mladý čaroděj sehraje nastávající době významnou roli (a nemýlí se;)). Pomůže tedy Habrovi dočasně zahnat jeho noční můry (pomocí kotěte:)) a vydává se s ním a se svou ženou Tenar a (teď již mladou dámou) Tehanu za králem. Ví, že vždy se v podobných dobách zrodil muž, jenž byl napůl drak a napůl člověk a jenž pomohl smířit oba druhy. Je třeba ho nalézt… Tento díl se po předchozím vrací do linie nastolené prvními třemi díly. Opět v hlavní roli Ged, který zde zasahuje do osudu Zeměmoří. To zde přechází do nové éry, autorka tak symbolicky uzavírá cyklus příběhů z jednoho z nejzajímavějších fantasy světů. Postavy dochází na konec své cesty, všechny nedořečené motivy a zápletky jsou dořešeny (místy je v příběhu hodně vidět autorčina až úporná snaha vše ukončit). Melancholická atmosféra a básnický styl le Guinové opět nechybí. Důstojné a povedené zakončení.