Zatím asi nejlepší díl, jaký jsem četl (četl jsem 1-4). Druhý díl byl sice taky dobrý, ale tohle bylo prostě... lepší. Knihu jsem přečetl ani ne za jeden den, což naplno vypovídá o její kvalitě. Pěkně to shrnul Jindra.

Rudolf II. se svými dvořany sleduje kouzelnou prezentaci rabbiho Löwa. Po jejím skončení se císař rabbiho zeptá, zdali jim ukáže i Golema. Po skandování dvořanů řízeném komořím Langem rabbi souhlasí a odkráčí. Za hodinu se vrátí i s Golemem. Ten všechny přítomné okamžitě ohromí, a to nejen svou velikostí. Rabi vysvětluje, že Golema stvořil, aby lidem uvolnil ruce a ti se mohli věnovat bohulibějším záležitostem. Přistoupí polní maršálek Bašta a v pozoru sdělí císaři, že nejlepšího uplatnění by Golem dosáhl ve válečné vřavě. Rabbi se snaží vysvětlit, že Golem nebyl stvořen pro válku. Císař se však dožaduje ukázky Golemových dovedností. Rabbi započne vypočítávat situace, kdy by byl Golem lidstvu prospěšný. Všechny okolo však zajímá pouze válečné využití. Následuje úspěšná prezentace Golemových obranných schopností. Venku se zatím rozzuří bouře. Do sálu okny vpadnou černé stíny a začne masakr. Poslední, co rabbi řekne, je: „náš svět si musíme zasloužit“. Tento díl nás zavede na dvůr císaře Rudolfa II., kde je skupinou bojovníků s katanami ukraden šém z Golemova čela a posléze je odeslán kamsi skrze hyperfantóma. Každému musí být jasné, že to nic dobrého nepřinese. Doba Rdolfa II. byla dobou vědců, alchymistů, ale i šarlatánů a podvodníků. Golem a pověsti kolem něj k té době neodmyslitelně patří, tak jako nit patří k jehle. Zajímavé historické období a zajímavý příběh odvíjející se na jeho pozadí se postupem času komplikuje, vyjasňuje a přesouvá kus jinam (přesněji řečeno do Číny, kde se z dlouhého spánku probudí armáda terakotových válečníků), aby se posléze opět vrátil na počátek. Na scénu se opět dostává náš starý známý temný lord Xaverius Hawk. Pro přátele X-Hawk. Ten bude mít opět všechen chaos v tomto dobrodružství na svědomí. Po jeho porážce u Slavkova zřejmě sbíral síly a vymýšlel další geniální plán na nastolení jeho vlády. A kupodivu tyto jeho plány nejsou ani tentokráte v souladu s cíli agentury Equilibrii Ferrarius. Ocitneme se ve vzduchu, ve vodě, v podzemí, prostě všude tam, kde se bude něco dít. JFK je již ostřílený agent tvořící se svými parťáky Andreou de Villefort a Vincentem Vegou (toho tentokrrát v akční službě vystřídá Frank Boorman, kterého jsme poznali v dílu prvním jako řidiče dodávky) silnou a výkonnou údernou jednotku, ze které by si její nepřátelé měli předem dělat těžkou hlavu. Každá jednotlivá postava je jedinečná, odlišná a přece jsou všichni stejní (šílenci). Právě díky těmto „šílencům“ (a jim podobným v agentuře E.F.) se daří udržovat mezi paralelními světy rovnováhu. A je s nimi skutečně zábava. Vtipné hlášky a laškování vás dostanou. Mne dostala scéna v podzemní kryptě, po zřícení stropu, kdy JFK zalehne Andreu. Ta skutečně nemá chybu. Avšak tahle není jediná. Komických dialogů a narážek je v tomto dobrodružství nespočet. I jejich šéfová Ljuba Bytewská je skutečně šéfová k pohledání. Štěká, to ano. Ale nikdy nekousne. JFK a Andrea de Villefort jsou si, zdá se, stále bližší. Přesto, že se navzájem neustále provokují, něco mezi nimi vzniklo a rozvíjí se stále více. Inu, říká se přece: „co se škádlívá...“. I tento díl je vskutku poutavý a řadí se k tomu (nej)lepšímu v cyklu JFK.