Hadí sága není o moc horší, než Trhlinová, ale je dost odlišná. Nejen v tom, že obsahuje řadu nových postav (ze staré gardy tu máme vlastně jenom Puga, Tomase, Nakora - ovšem ten není z Trhlinové války - a pár štěků). Největší změna je v tom, že Feist píše regulérní válečný román. Příběh Erika a jeho druhů, jakýchsi fantasy ´špinavců´ sice je doprovázen linií, která je skutečně fantastická a navazuje nejen na Trhlinovou válku (a dočkáme se i démonů, cestování mezi světy a tak podobně), ale hlavní pozornost je tentokráte věnována skutečně válce. V prvním díle (rozdělením do dvou svazků) se zaměřuje hlavně na výcvik a první misi (která by mnoha jiným posloužila jako vyvrcholení cyklu, nikoliv pouhý začátek). Díky tomu se Feistovi podařilo vystoupit ze stínu předchozí série (záporáci sice opět pasou po Sethanonu, ale rozhodně se nejedná o nějakou vykrádačku a Feist přichystá v průběhu série nejedno překvapení) - pomohly mu v tom hlavně skvělé nové postavy, které se s těmi klasickými vhodně doplňují a ani na okamžik nepolevující tempo příběhu. Osobně se mi hodně líbí i obálka - ne že by byla nějak nádherná, ale doprovází celou ságu a v jejích drobných obměnách se odráží duch knih. Hezké, jednoduché a účinné.Co se mi naopak nelíbí je rouzdělení každého z dílů na dva svazky. Hlavně u prvních dvou dílů to moc smyslu nedává.