Richard A. Knaak, jeden z mých nejoblíbenějších spisovatelů. Tuhle knihu napsal přepichově. Dodnes po přečtení vidím scény jak z filmu, hlavně když tlupa ghoulů roztrhá bandu hodných žoldáků. Kniha vypráví o kapitánu Damonu Kentrilovi, který vede skupinu žoldáků, které si najal vizjerei aby našel ztracené město Ureh. Město se nejdřív zdá být super když se zjeví, ale po čase všichni zjistí temné strany města. všichni obyvatelé jsou totiž posedlí ďáblem. Skupině pomáhá také nekromancer Zayl a jeho lebka starého bojovníka Humberta. Jak to všechno dopadne? To vám nebudu prozrazovat :) ale určitě moc doporučuji.

Podle mého skromného názoru je nejlepší postava Zayl. A celkové ohodnocení knihy? Nemohla jsem se od ní odtrhnout! Doporučuju!

Kapitán Dumon sa so svojou družinou žoldnierov potĺka Kehjistanskou džunglou a v službách Vizjereiského čarodejníka Tsina hľadá ruiny bájneho mesta Ureh. Vidina sľúbeného bohatstva sa však rozplýva s každým stráveným dňom v nebezpečnej zelenej divočine. No čarodejník kapitána ubezpečí, že jeho výpočty, ktorým sa roky venoval, sú správne - a má pravdu. Kúzlo zafunguje a keď na ruiny padne tieň hory Nymyr, sväté mesto sa zjaví v celej svojej kráse. Ich výpravu s obavami sleduje nekromancer Zayl, ktorý sa rozhodne, že sa k nim pridá, aby dohliadol na zachovanie rovnováhy medzi svetom živých a mŕtvych. A že jeho schopností bude ozaj potreba... Tak táto kniha má skvelú strašidelnú atmosféru ako sa na Pána Pekiel patrí, aj príbeh je pútavo a zaujímavo spracovaný, nechýba ani prekvapenie, keď dobrodruhovia vstúpia do mesta a po čase zisťujú, že nie je všetko také ako sa zdá. Číta sa jedným dychom, výborné sú napínavé pasáže stupňované dramatickými okamihmi, pekne vykreslené súboje s nepriateľskými tvormi. Postavy mi sadli, odvážny Kentril Dumon s verným barbarom Gorstom po boku a opäť nekromancer. Tentokrát si užijeme nielen riadnu dávku mágie, ale i jeho netradičný spoločník sa postará o úsmev na perách - hovoriaca lebka mŕtveho vojaka Humbarta sa k tichému a rozvážnemu Zaylovi vyslovene hodí. Mne osobne občas pripomenula, ako som sa bavila na malom Delbinovi z Minotaura Kaza. Knaak sa prekonal, nenadarmo to tu spomínajú aj ostatní. A naozaj nevadí, ak nie ste hráči, knihu si užije každý. Je to síce “iba Diablo” (a normálne by som mu prisúdila 4*), ale zatiaľ najlepšia kniha od Knaaka, čo som čítala a tak sa s eufóriou tentokrát neubránim plnému hodnoteniu. Království stínu si ho rozhodne zaslúži.