V daleké budoucnosti osídlilo lidstvo mnoho planet, které se vyvíjeli v mnoha případech více méně samostatně, nebo jen s minimálním kontaktem s dalšími zástupci lidstva. Užší kontakty jim pomáhá udržovat soustava červích děr, kterými mohou najednou překlenout jinak nepřekonatelné vzdálenosti. A právě na nově objevené planetě poblíž jedné takové vesmírné zkratky přistála se svým týmem Astronomického průzkumu Kolonie Beta velitelka Cordelia Naismithová. Její pokojná mise se mění v noční můru ve chvíli, kdy je Beťanský tábor napaden neznámými útočníky. Sama, pouze s biologem podporučíkem Dubauerem, se tak ocitá na nepříliš dokonale prozkoumané planetě, takřka bez jakýchkoli prostředků. Zanedlouho se však dozví, že kromě nich zůstal na povrchu i jeden z nepřátel. Střetnutí s protivníkem, ze kterého se vyklube nakonec sám „Řezník z Komarru“ Aral Vorkosigan, má pro mladého podporučíka takřka fatální následky. Naštěstí, hlavně díky Coredeliině neústupnosti, Dubaer toto setkání přežije, i když zle poraněn nervovým disruptorem. Všichni tři se tak vydávají k Barrayarské zásobovací stanici. Několikadenní pochod je při tom dobrou příležitostí, aby se navzájem lépe poznali a jeden o druhém zjistili spoustu věcí, třeba i to, že se lord Vorkosigan stal obětí zrady ze svých vlastních řad. Podtitul knihy Cáry cti zní Co předcházelo dobrodružství Milese Vorkosigana a znalým této série tak mnohé napoví. I přesto, že se Talpress odhodlal k jejímu vydání až po vyjití deseti dílů „Milesovské“ série, jedná se o skutečný úvod celé ságy a ne dopsaný prequel až na základě úspěšnosti dosavadních knih. Ti, kdo znají dobrodružství Milese Vorkosigna, se znovu ocitnou ve známém vesmíru i na několika známých místech a dočtou se podrobnosti o mnoha událostech, které byly v dalších knihách jen naznačeny. Pro ty, kdo ještě neměli tu čest seznámit se z některým příběhem Barrayarského šlechtice nebo se nechtěli pouštět do již rozjeté série, může tato kniha sloužit jako vzorek a ochutnávka následujících dějů. Rozhodně se totiž jedná o velice dobrý rozjezd. Jméno autorky je dostatečným znakem kvality a ani u této knihy tomu není jinak.Cáry cti se totiž čtou jedna radost, stránky příjemně ubíhají a děj netrpí žádnými logickými kotrmelci a o jakékoli nudné nebo zdlouhavé pasáži nemůže být ani řeč. Lois McMaster Bujold i v této knize mistrně míchá koktejl vojenských akcí, až do absurdna dovedených politických čachrů a paranoii a uvěřitelných lidských postav. Jediná výtka tak míří k samotnému nakladateli, že ve svých anotacích prozrazuje až příliš mnoho z obsahu knihy. Vždyť poslední věta odkazuje k ději, který se odehraje zhruba padesát stránek před koncem. Jinak je ovšem vše v pořádku, včetně jednotné grafické úpravy všech knih ságy.