Ztroskotaný čas, Richard Šusta
 |
Jackquel Honzíček, alias Honzborg, by mohl vést zdánlivě bezstarostný
život. Coby hrdina od Tabulové hory, kde zachránil tisíce lidí, je
oblíbený a populární po celé Trečce tak, že se dokonce zdraví
i s prezidentem. Navíc sdílí domácnost s jednou z nejkrásnějších
dívek planety, Maureen Griffinovou, a společně se starají o dva vzácné
geštěry. Jedinou, ale velmi významnou komplikací jeho jinak pohodového
života tak zůstává nepochopitelná nepřízeň úřadů, které mu
znemožňují otevřít podnik Tajuplná Tyatira, pojmenovaný a inspirovaný
tajuplnou planetou, jež je s Trečkou propojena sítí hyperkanálů.
Honzborg však ještě netuší, že zanedlouho by své problémy vyměnil za
další řehtání úřednického šimla všemi deseti. Stahuje se totiž kolem
něj smyčka mocenských intrik a několikanásobné zrady. Poznání, že
vysněná dívka již půlroku vesele skotačí s jiným, které ho zpočátku
rve na kusy, se poznenáhlu ukáže jen jako menší z mnoha nepříjemností,
jež na něj již netrpělivě čekají…
Ztroskotaný čas je dobrá dobrodružná science-fiction. Tímto krátkým, leč výstižným prohlášením bych mohl recenzi uzavřít. Ve zkratce bych tak vystihl svůj názor na celou knihu, ale u šéfredaktora bych asi nepochodil. Takže si pátou Šustovu knihu, jež vyšla pod značkou Poutník, přiblížíme trochu víc.
Richard Šusta má obrovskou výhodu v tom, že dokázal stvořit
fungující, a hlavně originální vesmír, který je zárukou spousty
nepředvídatelných a neokoukaných situací. Ke slovu se tak opět dostávají
tvorové Vlákna hyperčasu i soustava hyperkanálů, kterými se dá cestovat
mezi jednotlivými planetami. I díky tomu je zaděláno na opravdu nevšední
zápletku, podpořenou ještě propracovanou otrokářsko-feudální
společností, jež vládne na planetě Tyatira, kde se drtivá většina děje
Ztroskotaného času odehrává.
Dalším plusem románu je hlavní hrdina Honzborg, človíček, který
rozhodně není prototyp rozeného supermana a jenž má i pár chyb a
vlastnost nechat se bez vlastního přičinění vláčet osudem. Ale zároveň
při tom nehledí na možná nebezpečí a pokouší se i z nemožného
vytěžit maximum. V tomto ohledu mu zdatně sekundují i další postavy,
které potká na cestě a nesou si svá břemena z předchozího života v
„normálním“ světě Trečky (jednou z nich je i otrokyně Kleona, tak
hezky vyobrazená na obálce knihy :-)).
Přesto se musím vrátit k větě ze začátku jednoho z předchozích odstavců o dobré dobrodružné sci-fi, která tuto knihu dle mého názoru opravdu vystihuje velmi věrně. Ztroskotaný čas sice nemá hluchá místa a nudit se u něj rozhodně nebudete, ale zároveň, i když teď asi naštvu spoustu Šustových fanoušků, nemá ani potenciál zanechat ve čtenáři trvalejší zážitek. I to ale může být nakonec výhoda, protože když se za nějaký čas ke knize vrátíte, budete se moci do příběhu opět zcela ponořit.
- Richard Šusta: Ztroskotaný čas
- vydal: Klub Julese Vernea, Praha 2009
- obálka: Jan Patrik Krásný
- 450 stran / 265 Kč
