Jsme obklopeni stereotypy. A sami je vytváříme. Mysl si tím ulehčuje práci s tříděním vjemů. Naučili jsme se očekávat B, pokud vidíme, že se někdo chystá udělat A. Takže když hlavní hrdina chce skočit po hlavě do vody, přičemž obálce knihy dominuje ilustrace několika lebek, určitě se musí stát něco zásadního. Bohužel pro dotyčného nepůjde o poslední zásah do jeho života. Naštěstí pro čtenáře, pořádný úraz je ideálním odrazovým můstkem pro lehce děsivý a napínavý příběh.

Martin Nedbal je člověk schopný popsat sám sebe jako šťastného. Dvouletá známost ho ponouká k zamilovaným pohledům, neméně zamilovaným klišé (i když je možné, že jeho slečna opravdu měla rty chutnající po lesním medu) a k myšlenkám na romantickou svatbu. Jenomže osud (čti: Petr Švec) s ním má docela jiné plány. Hlavní hrdina této knihy rozhodně nebude bloudit v zasedacím pořádku, natož aby nespal kvůli neschopnosti domluvit se na menším počtu svatebních hostů. Martin Nedbal se jednoduše praští do hlavy a začne vídat duchy.

Pochopitelně se mu to moc nelíbí (ostatně kdo by chtěl potkávat mrtvé lidi, kteří nejsou Bruce Willis?). Jenomže Martinův nešťastný skok do vody je pouze první událostí, která během několika hodin naprosto změní jeho život. Aby se z toho všeho vzpamatoval, rozhodne se začít znovu. Nejlépe od zaměstnání. Nová pracovní pozice s sebou přinese spoustu obyčejných starostí a nedá mu čas na hrabání se v osobních tragédiích, případně na setkávání se s duchy. Zároveň mu poskytne něco, co hledají (snad) jen spisovatelé inspirovaní dílem Stephena Kinga.

Petr Švec ve čtyřech bodech

1. Narodil se roku 1984 v Pardubicích.
2. Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu na univerzitě v Pardubicích.
3. Psát začal pod vlivem knih Stephena Kinga.
4. Debutoval románem Otrávené duše.

Petr Švec je spisovatel inspirovaný dílem Stephena Kinga. A netají se tím. Naopak, dává si záležet na tom, aby tato inspirace nevyzněla jako laciná fanfikce. Nesnaží se zbytečně budovat plastický obraz všech postav. Soustředí se zejména na hlavního hrdinu a vzhledem k rozsahu knihy a ich-formě vyprávění tento přístup funguje velmi dobře. Což zároveň neznamená, že by zde vystupoval Martin Nedbal a několik zaměnitelných papírových loutek. Každá persona má svůj charakter, avšak pro čtenáře existuje hlavně skrze slova vypravěče. A ten se snadno nechá oklamat (ostatně, na této premise je postavena celá pointa příběhu).

Cesta hlavního hrdiny se po většinu času zdá být dopředu určena, autor ale nezapomněl nechat mu dostatek prostoru k tomu, aby se před závěrem sám rozhodl, který konec si vybrat. A je moc dobře, že si nevybral možnost prosedět poslední kapitolu čelem u zdi. Zároveň se sluší dodat, že žádné z jeho rozhodnutí není v rozporu s tím, jak je čtenářům prezentován. Lidé rádi sedící čelem u zdi bohudík nebývají protagonisty románů.

Rovnováha není složitý příběh. Zato napínavý, lehce tajemný a slušně odvyprávěný. Až do závěrečného sprintu autor nikam nespěchá a trpělivě buduje jak atmosféru, tak čtenářské povědomí o světě hlavního hrdiny. Pár metrů před cílovou rovinkou sice podstatně zrychlí a nechá na čtenáře spadnout vagon informací, nicméně všechno se to pohybuje v souladu s logikou příběhu. A navíc, není obtížné udržet pozornost a nechat se dovést až do konce. Na druhou stranu, poslední překvapení by si možná zasloužilo trochu víc přípravy (ve smyslu náznaků v průběhu děje, což pro ostatní záhady funguje skvěle). A použití dvojčat působí trochu jako rty chuti lesního medu. Někomu to může přijít zbytečné.

Je snadné podlehnout stereotypu a u příští knihy Petra Švece očekávat kvalitní literaturu.

• Petr Švec: Rovnováha
• Golden Dog, 2023
• Obálka: Jiří Arbe Miňovský
• 250 stran, 299 Kč (v e-shopu Fantasye již za 269 Kč)