Rytmicky znějící jméno mongolského vojevůdce Čingischána si z hodin dějepisu pamatuje snad každý. Tím ale naše znalosti výrazné postavy středoasijských dějin zpravidla taky končí. Na českém knižním trhu se loni objevil komiks, s jehož pomocí si čtenáři mohou mezery doplnit. A je to překvapivě objevné čtení.

Pro některé fascinující výprava do minulosti, pro jiné vopruz a nuda. Učit dějiny lidstva rozhodně není žádný med a vyučující se stěží mohou zavděčit každému. A buďme upřímní, i mezi zvídavými studenty se dnes najde jen prámalo těch ochotných sedět nad tlustými encyklopediemi. Snad i proto se nakladatelství Lingea, tradiční vydavatel slovníků, turistických průvodců a populárně naučné literatury, rozhodlo zkusit to prostřednictvím komiksu. Na český trh před dvěma lety uvedlo první svazky ediční řady Historické osobnosti. Útlé, zhruba padesátistránkové komiksy s líbivými ilustracemi představují život a dobu nejrůznějších velikánů a hybatelek dějin. Po Johance z Arku (2022) a Alexandru Velikém (2022) loni došlo i na pohnutý osud asijského vojevůdce Čingischána.

Začněme tím, že Čingischán se vždycky nejmenoval Čingischán. Nejde vlastně o jméno, ale o čestný titul, který přednímu mongolskému panovníkovi kdysi přiřkli jeho soukmenovci. Čingischán, tedy velký vladař, se narodil jako Temüdžin a cestu k titulu sjednotitele mongolských kmenů rozhodně neměl vyšlapanou stádem koní. Není tedy divu, že právě období vzestupu, kdy se z malého chlapce pozvolně stal obávaný chán, věnuje recenzovaný komiks nejvíce prostoru.

Temüdžinův život je materiál – chce se říct – bezmála pro hollywoodský film. Nejednoho čtenáře jistě překvapí, že třebaže chlapcův otec patřil k vůdcům svého kmene, Temüdžin se musel na vrchol vyškrábat z hlubokého údolí. Na rty se doslova dere moderní, v historickém kontextu naprosto nevhodné, ale přesto v lecčems trefné slovo self-made man. Jak se totiž čtenář ze stránek komiksu dozvídá, žil Temüdžin po předčasné smrti vlastního otce prakticky jako štvanec ve vyhnanství a respekt mongolského společenství si musel postupně vysloužit. Odhodlanost, houževnatost, ale také dobrý cit na to, s kým si potřást rukou a s kým zkřížit meče, jej však nakonec přivedly až do sedla vůdce sjednocených mongolských kmenů.

Komiks, pod nímž jsou podepsaní Francouz Denis-Pierre Fiippi (scénář) a Španěl Manuel Garcia (kresba) a na jehož obsahovou správnost coby odborný garant dohlížela historička Marie Favereau, rekapituluje nejdůležitější etapy z Temüdžinova přerodu v chána, nesnaží se ale čtenáře přehltit. Značná část panelů je věnována Čingischánovým chlapeckým létům, díky čemuž si čtenář k sympatickému, ale rozhodnému outsiderovi rychle najde cestu, naopak pozdní válečná tažení komiks zcela vypouští. Na vytyčeném rozsahu se ostatně s příběhem ani příliš kouzlit nedá. Autoři sklouzávají po základních uzlech Čingischánova života, řadu životopisných událostí ale nerozvádějí do větších detailů. Důvodem je jednak snaha kondenzovat předkládaný scénář do únosného rámce, jednak limity informační, neboť ne vše lze z dostupných historických zdrojů vyčíst. O podrobnější popis historického kontextu nicméně čtenář nepříchází, protože vydání obsahuje i několikastránkový historický dovětek.

Je trochu otázku, na jaké publikum komiks vlastně cílí. Odrostlejšímu čtenáři nejspíš nebude oněch zhruba 50 stránek stačit. Ti mladší se zase mohou místy ztrácet v politických a mocenských hrách, které se tvůrci pokouší zachytit. Navíc není komiks Čingischán navzdory akčně laděné obálce vystavěný tak, aby ve čtenáři neustále šponoval napětí. Jde o komiks životopisný a kvůli tomu v mnoha ohledech i dosti popisný. Obsahuje sice hned několik bojových scén, panely ale působí spíše jako krátký klip, jako nahraná, několikavteřinová rekonstrukce z historických dokumentů BBC. Scénář zůstává odtažitý a vědecky neosobní, což je samozřejmě tvůrčí záměr, možná se ale z téhož materiálu dalo vytěžit ještě víc.

Zejména pro mladšího čtenáře, který se chce blíže seznámit s postavou mongolského sjednotitele, je komiks Čingischán solidní volbou. Kresba zájemce vmžiku přenese do travnatých středoasijských stepí, ale i zasněžených lesů či vyhřátých pasteveckých jurt. Jen na pocit z četby velkolepého, celistvého příběhu je třeba si nechat zajít chuť. Na to je na Temüdžinově cestě příliš mnoho dílčích uzlů.

• Denis-Pierre Filippi, Manuel Garcia, Marie Favereau: Čingischán
• Lingea, 2023
• překlad: Kamila Pěchoučková
• 56 stran, 299 Kč