V dnešní době MeToo a diskuze o domácím násilí vychází čím dál tím víc najevo, že dynamika vztahu mezi muži a ženami se neustále vyvíjí, ale proces je to bolestný. Bože chraň, aby se jednomu z pohlaví začala měnit biologie! Kdyby jedna strana například získala superschopnost, bylo by to špatné prostě proto, že každá výhoda je dříve či později zneužita…

Kniha Napětí je v úvodu prezentována jako dílo Neila Adama Armona (anagram jména autorky), který v pět tisíc let vzdálené budoucnosti posílá knihu k přečtení své přítelkyni Naomi. Dle jeho slov se jedná o pečlivou rekonstrukci událostí vedoucích k pádu staré civilizace a nastolení současného matriarchátu. Přesuneme se tedy do nám známého světa, kde však probíhá podivuhodná transformace. Ženy zjišťují, že mohou z prstů vysílat elektrické výboje. Zprvu nepatrné jiskry se brzy stávají mocnými nástroji obrany i útoku a ženy navíc mohou předávat tento dar dál.

Mezi první obdařené patří Roxy Monkeová, dcera britského zločineckého bosse, jež se stane svědkyní vraždy své matky. Pro celý svět bude mít ovšem největší význam týraná a zneužívaná Allie Montgomery-Tylerová. Motivovaná vnitřním hlasem založí náboženskou skupinu a jako „Matka Eva“ hlásá ženský spirituální řád. Chicagská starostka Margot Clearyová se spolu se svou dcerou Jocelyn snaží z žen vytvořit novou brannou sílu. Vzhledem ke svým politickým ambicím může být Margot další významnou hráčkou. Politické otřesy začíná dokumentovat nigerijský novinář Tunde Edo, přičemž zvlášť chaotickými událostmi si prochází Saudská Arábie a Moldávie.

Dílo Naomi Aldermanové je možno číst jako satiru na druhou. Už samotný prolog se vysmívá ultrafeministické představě, že svět ovládaný ženami by byl mírumilovnější než ten náš. Na druhou stranu se román, jako další příklady podobné literatury, snaží muže přinutit, aby se vcítili do znevýhodněné diskriminované skupiny. A samozřejmě také konstatuje, že jakýkoliv druh moci zkrátka korumpuje každého. Základní myšlenky tedy pochopíte rychle. Navíc vyústění celkového příběhu je vám předem jasné, vzhledem k úvodu, některým historickým ilustracím a názvům částí knihy typu „Zbývá šest let“. Překvapení se nekoná. Zbaví vás to ovšem radosti za čtení?

Naomi Aldermanová v pěti bodech

1. Narozena roku 1974. Již od mládí cítila nechuť k postavení žen v konzervativním židovském prostředí.
2. Jako scénáristka se podílela na hře alternativní reality Perplex City a videohře Zombies, Run!
3. Jejím debutem byl Disobedience, jehož hlavní hrdinkou je lesbická dcera rabína. Po napsání knihy se definitivně zřekla víry.
4. Následoval román z prostředí oxfordské smetánky The Lessons a román The Liars' Gospel z Judey prvního století, v němž autorka de facto označila Ježíše za průměrného kazatele.
5. Kniha Napětí vyhrála Baileys Women's Prize for Fiction. Producentka Jane Featherstoneová ji hodlá adaptovat do podoby televizního seriálu.

I když děj směřuje k danému vyústění, zůstává stále požitkem vnímat jej z pohledu základních protagonistek a protagonisty. Roxy představuje dobrodružné až akční drama. Tunde je jako investigativní novinář svědkem vypjatých revolučních okamžiků a jako muž se pomalu stává ohroženým jedincem. Allie/Matka Eva poskytuje v příběhu de facto padoušskou perspektivu, neodolatelnou ve své mrazivosti. Kapitoly Margot a Jocelyn možná sice nemají tolik zajímavé hrdinky, ale také jsou důležité. Dcera získává roli zprvu obyčejné osoby, postupně lapené ve světě síly a matka reprezentuje typický druh politické moci, zvlášť té spojené s prosazováním amerických zahraničních zájmů.

Kromě dobře rozvržených linií jednotlivých postav boduje kniha především zaníceným líčením jednotlivých epizod děje s důrazem na citové prožívání toho či onoho aktuálního vypravěče. Aby čtenář snáze pronikl do obsahu, pomáhají mu v tom uvedené ilustrace plus několik delších příloh typu dokumentu vysvětlujícího mutaci nebo vpravdě autenticky působící přepis internetové diskuze.

Jelikož má Napětí především satirický záměr, nevyhýbá se zjednodušení. Dá se předpokládat, že ve skutečnosti by podobná transformace vedla k ještě větší ideologické rozmanitosti. Zároveň jsou texty vztahující se k fiktivnímu autoru Neilovi lehce bizarní. Jeho doba, jak to vypadá, je až na matriarchát a náboženství příliš podobná našemu věku a on sám zároveň měl dokázat naprosto věrně zrekonstruovat náš svět před historickou katastrofou, aniž by, jak je vidět na dopisech Naomi, znal zase jiné detaily…

Román rozhodně není něčím, co by se snažilo své čtenáře rozdělit. Naopak je chce sjednotit a právě to dnes potřebujeme.

• Naomi Aldermanová: Napětí
• Argo, 2018
• Překlad: Barbora Punge Puchalská
• Obálka: Penguin Random House UK
• 368 stran, 348 Kč (v e-shopu Fantasye již za 313 Kč)