Želes, Jiří Mazurek
 |
V poslední době se zdá, že sever Moravy je vysloveně rizikovou oblastí. Tak třeba podle autorů ze série JFK je tu reálná pravděpodobnost vzniku děsivými epidemiemi zkoušeného a otrokáři přepadaného státu nebo bude zdejší krajina postižena výskytem obřích hub. A teď najednou si stejnou část světa ke své existenci vybral prapodivný Želes neboli Železný les. Tedy, nevybral si to sám Želes, ale jeho autor Jiří Mazurek, který zde dal vzniknout zvláštnímu fenoménu – podivné enklávě kovobiologických organismů přibližně v prostoru ostravsko-karvinské uhelné pánve. Želes vznikl jako důsledek výbuchu biologické bomby, která ovšem měla původně vybuchnout někde jinde, nejraději v Rakousku, se kterým náš stát v té době už podruhé válčil. Příběh se odehrává v době, kdy ona česko – rakouská válka je již jen pojmem z učebnic, asi jako pro nás II. světová. Jenže Želes je tu stále. Celkem se toho o něm moc neví, protože jako by se před dotěrnými průzkumníky bránil a z těch, kteří se ho pokusili projít a prozkoumat, se jen málokdo vrátil. Přesto jsou okrajové pasáže známy a zkroceny natolik, aby bylo možné vybudovat tudy poměrně civilizované stezky a vodit sem turisty. Kniha popisuje zážitky nejdříve trojice, později dvou a nakonec zase trojice (s poněkud obměněným složením) lidí, kteří se shodou náhod octnou v Želese mimo tyto zabezpečené chodníky a jsou donuceni projít divočinou. Zažijí přitom podivuhodné věci a mimoděk zjistí, jak to vlastně je s neprozkoumatelností Želesa. A taky odhalí osud jedné z výzkumných výprav, která se v Želese ztratila.
Jiří Mazurek na sebe upozornil již v roce 2005, kdy jeho Legenda o Garonně úspěšně zabodovala v CKČ a dočkala se tak zveřejnění v Mlokovi 2005. Želes je druhou delší prací, která se dostává ke čtenářům. Na rozdíl od Legendy o Garonně, která prakticky byla klasickou fantasy, je Želes sci-fi s ekologicko-globalizačním motivem. Nebyl by to vlastně vůbec špatný nápad, kdyby ovšem ten antiglobalizační podtext nebyl do docela svižně a hladce se odvíjející zápletky vsunut tak jaksi neústrojně a kdyby se nedostal do role toho od antiky známého boha ve stroji. Pro mě tak z děje příliš okatě vyčnívá didakticky zdvižený prst: Pozor, McDonald je sice symbolem globalizace, ale jsou tu i jiní, plíživější a o to nebezpečnější!
Tedy, ne že by Želes byl dílem vysloveně nepovedeným, ale k dokonalosti mu určitě ještě dost chybí. Tak například skvěle vymyšleným ekosystémem Želesa jsem byla nadšená. Je vidět, že si ho autor pečlivě promyslel nejen jako efektní prostředí, ale opravdu jako systém, který přes všechny své zvláštnosti může být funkční. O to více mě pak z kontextu vytrhovaly názvy podivných tvorů, které Želes zplodil. Ano, autor vznik názvů celkem logicky vysvětluje tím, že objevitel těchto tvorů použil jména, která jim přidělila jeho malá dcerka. A tady mám nějak nejasno. Na jedné straně se o nich vypravěč vyjadřuje jako o tvorech natolik známých, že turisté sem jezdí hlavně kvůli nim. Ale z děje pak vyplyne, že vzhledem k věku té v době příběhu již ne tak docela malé dcerky mohou být tito tvorové známí asi tak deset let. Že by se za tak krátkou dobu stali natolik všeobecně proslulými? Vždyť existenci bonobů mnozí lidé nevzali na vědomí dodnes, a to byl, prosím, tento živočišný druh popsán již roku 1929. Ano, bonobo je jistě mnohem méně atraktivní než kapropejr nebo flájhoř, ale stejně. Oba uvedené názvy jsou rovněž předmětem mé nelibosti. Ještě bych se smířila s kapropejrem, ale podivný kříženec anglicko-český, byť v českém přepisu, mě tahá za oči i uši. Zato uhloni, ti jsou perfektní.
Ale neberte mě zase úplně vážně, to jen ze svého občanského povolání mám k ekologickým tématům vypěstovanou podvědomou ostražitost a apriorní předpojatost. To víte, ekolog z profese.
Přes všechny výhrady bych Želes hodnotila jako zajímavý, ale přece jenom ještě ne úplně k dokonalosti dovedený příběh, který si přesto své čtenáře jistě najde. Pokud se autor nenechá odradit podobně nerudnými remcaly, jako jsem já, jeho další dílo bude určitě tak dobré, že mi nezbude než v úctě smeknout. Předpoklady k tomu určitě má.
- Jiří Mazurek: Želes
- vydaly: Straky na vrbě, Praha 2007
- obálka: Vláďa Satran
- 248 stran / 140 Kč
