Závěrečný díl série Labyrint nabízí napětí a nečekané zvraty, James Dashner: Vražedná léčba (Labyrint 3)
 |
Thomas a ostatní Placeři nemají jako subjekty experimentu na záchranu lidstva vůbec jednoduchý život – nejdříve museli bojovat na život a na smrt v Labyrintu, poté přežít cestu přes Spáleniště, přičemž museli čelit různým nástrahám i zradě ze svých vlastních řad. Během těchto úkolů přišli o mnoho svých přátel, a to jen proto, že byli vybráni do testovací skupiny, která má vědcům pomoci vyvinout lék proti erupci – nemoci, která ničí lidstvo.
„Všechno, co jsme až doteď dělali, bylo vypočítané jen a pouze pro jeden účel: analyzovat tvoje mozkové struktury a zkonstruovat podle nich podrobnou mapu. Cílem je využít tuto mapu k vývoji léku na erupci.“ (str. 13)
Čeho je moc, toho je příliš, a Thomas a ostatní odmítají dál hrát hru podle pravidel ZLOSINu, ve které není nikdo tím, kým se zdá být, a člověk nikdy neví, co je skutečné. Když ZLOSIN prozradí, že posledním chybějícím dílkem je operace vyžadující život jednoho z Placerů, nezbývá nic jiného, než ze základny uniknout do chráněného města Denveru a pokusit se lidstvu pomoci jinak.
Vražedná léčba je dlouho očekávaným závěrečným dílem bestsellerové trilogie Labyrint. Poprvé čtenáře zavede do prostředí skutečného světa, ve kterém se dystopická série odehrává, a více přiblíží život v absolutně izolovaném městě, které chrání obyvatele před nakažením erupcí, a také to, jak vážná je ve skutečnosti tato epidemie.
„Především se povídá, že erupce už v celém tomhle frasáckém městě rozbujela. Prostě neexistuje způsob, jak tu bestii udržet mimo města.“ (str. 121)
Celá série Labyrint se od většiny jiných dystopií, kterých se v posledních letech vyrojilo nespočet, odlišuje tím, že kvalita a chytlavost nemá klesající tendenci. I když se v posledním díle série děj neodehrává v labyrintu, je stále stejně chytlavý a napínavý jako první díl. James Dashner vyniká ve vykreslování detailních obrazů slovy natolik, že má čtenář pocit, jako by se skutečně nacházel v postapokalyptickém světě napadeném erupcí. V některých akčních scénách autor natolik dobře popsal jednotlivé vizuální efekty, že by mohly být předlohou pro natočení filmu. Stejně jako v předchozích dílech série se čtenář musí psychicky připravit na detailní popis lidí nakažených erupcí, kterým hnisají a upadávají části těla a kterých je ještě více než dřív.
V knize se čtenář dočká nečekaných zvratů, návratu zapomenutých postav a dalších překvapení, a pokud má pocit, že už přesně ví, jak celý příběh skončí, autor ho vyvede z omylu. Během čtení se z knihy stává magnet, který člověka odmítá pustit, dokud není konec. Dashner také zůstává věrný původnímu konceptu a ani ve Vražedné léčbě nijak nerozvíjí oblíbené téma lásky a milostných trojúhelníků. Místo toho se do popředí jednoznačně dostává přátelství, které přestojí i ty nejtěžší zkoušky.
Závěr trilogie by měl být epický a všechny otázky by měly být zodpovězeny. To se ale o Vražedné léčbě úplně říct nedá. Autor nevyužil potenciálu některých možností a celistvé vysvětlení chybí. Přesto se tato kniha řadí k těm lepším závěrečným dílům sérií a ve čtenáři jistě zanechá silný dojem. Třeba ten, že je dobře, že žije v roce 2015, v němž lidstvo nečeká jen jeden jistý konec.
- James Dashner: Vražedná léčba (Labyrint 3)
- Euromedia Group, 2015
- překlad: Petr Kotrle
- 312 stran; 279 Kč (v e-shopu Fantasye již za 251 Kč)
