Zajatkyní na planetě Gor 1, John Norman
 |
Cyklus dobrodružství z planety Gor Johna Normana vzbuzoval rozruch, rozpaky i pohoršení už od okamžiku, kdy se poprvé objevil na pultech knihkupectví. A rozhodně to nebylo kvůli jeho vysokým literárním kvalitám, ale spíše pro značně nekonveční přístup k erotice a na svou dobu šokující sklouzávání až někam na okraj říše SM praktik. Však také mnozí samozvaní mravokárci se zdviženými prsty horlivě brojili proti tomuto braku, který měl kazit nedotčenou americkou mládež. (Je přitom více než jisté, že spousta z nich měla všechny Normanovy knihy doma a pečlivě je hlavně po nocích načítala. Samozřejmě z čistě studijních důvodů.)
Ovšem John Norman se nedal jen tak zviklat a během více než tří a půl desetiletí dovedl cyklus až k úctyhodným 26! knihám, z nichž poslední vyšla v roce 2002. Což názorně dokazuje, že přes všechen ten povyk, nebo možná právě kvůli němu, šly jeho knihy dobře na odbyt. Gor je sice onálepkován těmi nejhanlivějšími přívlastky – mužsky šovinistický a sexistický, ovšem tato slova mají u jistých skupin čtenářů svoji přitažlivost, obzvláště jedná-li se o chlapce ve věku pubertálním či chlípné staříky v letech. Ani zbytek mužské části čtenářstva však není úplně imunní vůči iluzi světa, kterou Norman ve svých knihách předkládá. Světa, v němž je takřka každý muž silný, svalnatý a odvážný, a stejně tak každá žena překrásná a smyslná.
Ostatně své zkušenosti s tímto cyklem má i spousta čtenářů českých. Gor se u nás objevil několik let po sametové revoluci, kdy Kroniky Protizemě (jak zní oficiální název) začalo vydávat pražské nakladatelství United Fans. A příběhy Tarla Cabota, uneseného ze Země na planetu Gor, aby se tu z něj stal neohrožený bojovník Tarl z Ko-ro-by, totiž byly aspoň zpočátku velmi oblíbené. Měly blízko k burroughsovskému typu dobrodružné fantasy, odehrávaly se v exotických reáliích a ony více či méně skryté erotické narážky jim navíc dodávaly příchuť zakázaného ovoce. U. F. však jednotlivé díly vydávalo se stále většími přestávkami, až se nakonec odmlčelo úplně.
Už-už se zdálo, že Gor potká osud mnoha dalších cyklů, jejichž konce se čtenáři pravděpodobně nikdy nedočkají, když tu se nakladatelství Wales rozhodlo k odvážnému kroku – pokračovat ve vydávání Kronik Protizemě. Odvážnému proto, že od vydání posledního Goru u nás (bylo to Pirátem na planetě Gor 2) už uplynulo téměř sedm let. Ovšem abych zase Wales nepřechválil, jako mnoho jiných vydavatelů před ním i oni originál rozdělili do dvou částí. Ale dosti řečí – román Zajatkyní na planetě Gor 1 je tady, takže příběh Tarla z Ko-ro-by může pokračovat, stačí jen otevřít knihu a začít číst…
HA! Co je však tohle za podle-odpornou zradu? Kde je můj oblíbenec Tarl, onen odvážný válečník z hrdého města Ko-ro-by? V Zajatkyni o něm totiž kupodivu není ani zmínka. Jeho místo tu zaujala postava diametrálně odlišná, zhýčkaná pozemská dívka Elinor Brintonová. Její bohatství a společenské postavení jí na Zemi umožňovalo být nezávislou a pyšnou ženou, která byla zvyklá si vždy prosadit svou. Jednoho dne je ale unesena podivnými muži, a když se probere, ocitá se v naprosto odlišném světě – Goru.
Moderně vychovaná a patřičně sebevědomá Elinor je náhle vržena do prostředí, kde je žena, až na pár čestných výjimek, pouhou hračkou v rukou muže. Její svoboda je iluzorní, hlavním cílem jejího života má být potěšit pána. Pocit, že někdo má neomezenou moc nad jejím tělem i životem, je pro Elinor něčím naprosto novým a vůbec ne příjemným. Spoutaná a nahá putuje od města k městu, jen aby byla jednou prodána za co největší cenu na trhu otroků. Ale než se tak stane, musí se El-in-or naučit, co to znamená být gorejskou otrokyní…
Norman tu využívá primitivní dějové schéma založené na kontrastu moderní ženy, která se nečekaně ocitá ve společnosti otrokářského typu, a pak jen škodolibě sleduje, jak se s tím jeho postava snaží vyrovnat a dostává přitom pořádně na zadek. A nutno říci, že Elinor se zrovna moc nedaří vyrovnat se s novou realitou. Neustále osciluje mezi dvěma naprosto odlišnými pozicemi. V jedné z nich své otroctví naprosto striktně odmítá a považuje se za svobodnou, i když je tělesně zotročena. Ovšem jen o pár řádků dál je téměř hrdá na to, že je otrokyní, a chce být tou nejotrokovatější ze všech otrokyň, co na Goru jsou! Poměrně přímočaře se tu sugeruje představa, že vlastně každá žena v koutku duše touží po tom, aby byla zotročena (nejlépe krásným, svalnatým a urostlým kulturistou).
Autor popustil uzdu erotickým fantaziím, takže o různé to svazování, poutání, přivazování ke kůlům či k vozům nebo výprasky na holou a další lehké SM praktiky tu rozhodně není nouze. Ve své době byly tyto scény pro čtenáře určitě šokující, ovšem dnes působí trochu naivně a až „obyčejně“. Norman si však velmi dobře osvojil schopnost „nakousnout“ situaci v několika odstavcích a pak už nechat pracovat čtenářovu představivost, takže častokrát výsledek předčil očekávání. Nečekejte žádné intimní detaily či popisy jednotlivých praktik, místo toho se autor s úmornou odhodlaností neustále pokouší pitvat city své hrdinky. Ta ale působí značně nevěrohodným dojmem a její téměř „schizofrenní“ myšlení ji neustále vrhá z jednoho extrému do druhého, což se projevuje nejmarkantněji takřka hysterickými výlevy. Obzvláště zajímavý pak je její postoj k ostatním otrokyním. S těmi je sice na „jedné lodi“, ovšem pokud očekáváte něco ve stylu „Otrokyně všech zemí, spojte se“, budete rychle vyvedeni z omylu.
První část Zajatkyně na planetě Gor pro mě byla velkým zklamáním. Rozplizlý příběh se spoustou vaty se až na několik málo živějších scének šine téměř hlemýždím tempem. Hlavní hrdinka v podobě afektované hysterky kombinované se sobeckou mrchou, jež má představovat moderní a inteligentní ženu, pak všemu ještě nasazuje korunu. Není divu, že těch pár šťavnatějších scének to už nemůže zachránit. Nezbývá než doufat, že je to jen trochu delší úvod, který se autorovi vymkl z rukou, a v druhé části příběh konečně dostane šmrnc. A možná se objeví i Tarl, aby vše dal do pořádku. Ale začínám o tom vážně pochybovat.
- John Norman: Zajatkyní na planetě Gor 1
- vydal: Wales, Praha 2007
- překlad: Martin Novák
- obálka: Boris Vallejo
- 215 stran / 199 Kč
