Představte si, že všichni lidé, kteří kdy na Zemi žili a zemřeli od roku 97 000 před Kristem až do roku 1983, se zničehonic znovu narodí v neznámém světě na břehu obrovské řeky, nazí, jen s podivnými kovovými válci připevněnými k zápěstí. Všem je zhruba dvacet let, nemoci je netrápí a svůj pozemský život si do detailů pamatují. Jak a proč se tam ocitli a co budou dělat dál, o tom vypráví rozsáhlá série amerického spisovatele Philipa Josého Farmera Svět Řeky.

Sečtělý provokatér s bohatou fantazií

Pro Farmera jako spisovatele sci-fi jsou charakteristické tři vlastnosti. Rád využíval postavy jiných, vesměs svých oblíbených autorů, které umně zabudovával do vlastních příběhů. Stačí vyjmenovat malou část z nich a bude jasné, o jak pestrou směsku se jedná: lovec velryb Ismael Herberta Melvilla, Phileas Fogg Julese Verna, Tarzan R. E. Burroughse, James Bond Iana Fleminga…

S chutí svými názory zejména v oblasti náboženské a sexuální svobody provokoval americkou puritánskou veřejnost. A především měl bohatou fantazii, díky níž jeho knihy přetékaly gejzíry neotřelých a pro sci-fi sedmdesátých let neobyčejných nápadů.

Bohužel však tyto přednosti nedokázal vždy plně využít. Jeho romány, mnohdy psané neúměrnou rychlostí, působí místy trochu odbytě, jako by autor neměl trpělivost s jejich dopracováním a pospíchal zase dál. Ve Světu Řeky jsou všechny tyto klady i zápory snad ještě umocněny. Jelikož však se jedná o naprosto unikátní nápad, patří cyklus ke zlatému fondu sci-fi literatury, a mnozí autoři z něj čerpají dodnes.

Monumentální Řeka

Svět Řeky Farmer vytvořil jako uměle přetvořenou planetu, která je celá protkána obřím veletokem, požírajícím sebe sama jako had vlastní ocas – vytéká na severním pólu z moře, aby se do něj po mnoha milionech kilometrů zákrutů od severu k jihu a zase zpátky opět vrátila. Řeku pak autor obklopil úzkými údolími končícími nedostupným pohořím, oddělujícím jednotlivé meandry od sebe.

Pozorovala zakroucené dvojité čáry údolí ubíhající pod ní od severu k jihu (…) a pozvolna k východu. Pak zprohýbané linie pokračovaly asi sto kilometrů jako malajské dýky s vlnitými čepelemi, bok po boku, než se obrátily k severovýchodu. (Temný záměr, str. 343)
Údolí (…) zde byla naskládána jakoby v řadě, jedno za druhým, (…) spíš široké a hluboké kaňony… (Temný záměr, str. 505)

Lidé, v počtu zhruba třiceti pěti miliard, se probudili podél celého toku zcela náhodně, na jednotlivých místech se ale vždy nacházela převaha příslušníků jednoho národa z přibližně stejné doby, doplněná pestrou směsicí ostatních.

Po celé pláni bylo vidět nahé bezvlasé lidské bytosti, rozložené asi šest stop od sebe. Většina stále ležela na zádech a hleděla na nebe, (…) někteří vypadali vyděšeně. Vytřeštěné oči jim těkaly a hruď se rychle zdvíhala a klesala. (…) Najednou začala nějaká žena sténat. (Řeka zmrtvýchvstání, str. 15)

Každý člověk vedle sebe našel kovový válec, posléze nazvaný grál, a ten se, když jej postavil na jeden z hřibovitých kamenů, lemujících břehy řeky v pravidelných rozestupech od pramene až k ústí, při něčem jako elektrickém výboji naplnil jídlem. Nikdo jiný než majitel grál nebyl schopen otevřít.

Žádná smrt nebyla aspoň prvních několik let konečná – všichni byli znovu oživeni – ale na zcela jiném místě Řeky.

Panteon slavných hrdinů

Základní zápletkou série je v několika dějových liniích vykreslené putování většinou historických postav na báječných strojích, jakými jsou balóny, lodě nebo vzducholodi, proti proudu řeky (nazvané prostě Řeka) až k pramenům, kde je skryto tajemství, proč byli všichni lidé oživeni a kdo za tím vším stojí.

Klíčovou pobídkou k této cestě je postava tajemného X, spolutvůrce experimentu světa Řeky, nazývaného sebou samým jako Etik, který se postavil proti vlastním lidem a některé z „probuzených“ za vyluštěním záhady vyslal. Důvod jeho konání a identita a samotný smysl světa Řeky jsou prakticky po celou dobu vyprávění nejasné a jejich postupné odhalování je to nejdůležitější, co pohání děj románů vpřed.

Paralelní linii představuje touha po pomstě Samuela Clemense alias Marka Twaina, který si splnil svůj velký sen – postavil kolesový parník, ale než se s ním stačil vydat proti proudu Řeky, král Jan Bezzemek mu jej ukradl. Clemens proto vybudoval loď novou, jen aby se vydal na nekonečnou stíhací jízdu a krádež potrestal, na jízdu, která končí zbytečnou a pro většinu postav smrtící katastrofou.

Uprostřed ohlušujících výbuchů, skřípění rozervaného kovu, výkřiků mužů i žen a hukotu hořícího vodíku se obě lodi zastavily. (…) Příď se promáčkla dovnitř a vzhůru, několika trhlinami v trupu začala dovnitř proudit voda, (…) kormidelna (…) přepadla dopředu. (…) Lidem (…), kteří jediní přežili, to připadalo, jako by padala příliš pomalu. (Magický labyrint, str. 286)

A tak se v jednom románu vedle sebe ocitají francouzský šermíř, galantní Cyrano z Bergeraku, spisovatel Jack London, cestovatel a objevitel z 19. století Richard Francis Burton, předobraz Carrollovy Alenky v říši divů, Alice Hargreavesová, čínský básník Li Po nebo egyptský faraón Achnaton, ale také autorovo alter ego Peter Jairus Frigate, říšský maršál Hermann Göring či bratr anglického krále Richarda Lvího srdce, z pověsti o Robinu Hoodovi nechvalně známý a už jmenovaný Jan Bezzemek.

Nápad kontra zpracování

Jakkoli je nápad Farmera – tvůrce světa výjimečný a unikátní, práce Farmera – spisovatele už takových kvalit nedosahuje. Farmer chtěl ze Světa Řeky dostat maximum, a tak obě velice napínavé základní dějové linie obstavil spoustou zbytečných údajů a dat takřka o všech vystupujících historických postavách.

Hermann Göring. (…) Narodil se v Rosenheimu v Německu 12. ledna 1893. Jeho otec byl koloniálním úředníkem, vlastně prvním guvernérem německé Jihozápadní Afriky. Ve věku třinácti měsíců byl Göring… (Magický labyrint, str. 131)

Také mnozí hrdinové – například Jack London – se náhle objeví a pak stejně rychle zmizí, aniž by byl smysl jejich konání vysvětlen a do děje logicky zakomponován. Prostě Farmer – stylista za Farmerem tvůrcem zaostává.

Kromě toho romány prorůstají četné pokusy o filozofické pasáže, úvahy na téma posmrtný život a náboženství, které děj zbytečně zpomalují a poněkud neuměle a křečovitě se pokoušejí vytvořit svébytný pohled na základní otázky smyslu lidské existence.

Především z těchto důvodů se dílo rozrůstá do neúměrné délky, jež je navíc korunována nadbytečnou, dodatečně připojenou pátou částí Bohové světa Řeky, která se samotného života kolem Řeky dotýká jen okrajově a jeho působivou atmosféru zcela ztrácí.

Přes to všechno je Svět Řeky dílo výjimečné. A to nejen pro Farmerovu fantazii a nápad, kterých se ve sci-fi literatuře neurodilo mnoho, ale také třeba pro duch přelomu 19. a 20. století, jímž je cyklus nasycen, a skoro až vernovskou nostalgii, s níž líčí dobrodružná cestování všemi těmi zázračnými dopravními prostředky, na které tak rádi vzpomínáme z knih našeho dětství.

Philip José Farmer (1918 – 2009)
Americký spisovatel sci-fi, autor mnoha románů a povídek, oceněn titulem Velmistr žánru. Pravděpodobně nejvýznamnějším dílem je cyklus Svět Řeky, který čítá základních pět románů – Řeka zmrtvýchvstání (1971, česky Wales 1993, Triton 2002), Bájná loď (1971, Wales 1993, Triton 2002), Temný záměr (1977, Triton 2002), Magický labyrint (1980, Triton 2003) a Bohové světa Řeky (1983, Triton 2004). Součástí série jsou také povídkové sbírky Riverworld and Other Stories, Riverworld War: The Suppressed Fiction of Philip Jose Farmer a román River of Eternity. Celou sérii kompletují Farmerem sestavené antologie Tales of Riverworld a Quest to Riverworld. Z dalších autorových prací jmenujme v češtině vydané romány Kamenný bůh (1970, Laser 1993), Těla, samá těla… (1960, Aradan 1996) a první dva díly původně pětidílné série The World of Tiers – Stvořitel vesmíru (1965, Laser 1992) a Brány stvoření (1966, Laser 1993).

20. října 2013, Jiří Popiolek

Tweet

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).