Vyspělá mimozemská civilizace nemusí být černobílá, Isaac Asimov: Ani sami bohové
Potkají-li se rozdílné světy, jen zřídkakdy to neskončí katastrofou. Tentokrát jde přímo o setkání dvou odlišných vesmírů. A výsledkem může být snadno dostupný zdroj energie, nebo také zánik celé sluneční soustavy. Ovšem co když je vyhlídka na krátkodobý blahobyt příliš lákavá?
Doktor Hallam byl u prvního kontaktu s neznámou civilizací. Jako ctižádostivý a schopný člověk rychle využije příležitosti zviditelnit se a rychle se z něj stane symbol této mezidruhové kooperace. Jejím výsledkem má být elektronová pumpa využívající fyzikálních rozdílů obou vesmírů a generující čistou energii. K provozu je potřeba jedno zařízení na každé straně, avšak celkový počet takto pracujících pump není fakticky omezen. Lidstvu tedy reálně hrozí budoucnost bez starostí o výrobu energie.
Ovšem najdou se i tací, kteří od používání pumpy spíše odrazují. Některým Hallamovým kolegům se totiž zdá, že výsledkem činnosti elektronových pump může být zničení sluneční soustavy. Přestože jejich argumenty nepostrádají logiku, jsou ignorovány. Lidstvo (a tím pádem i političtí představitelé) si ale nepřeje opustit myšlenku na období blahobytu a prosperity bez práce. A tak nezbývá než se spolehnout na druhou stranu a doufat, že jejich civilizace je vyspělejší po všech stránkách.
Isaac Asimov v pěti bodech
- narodil se roku 1920 v Sovětském Rusku, jeho rodina ale záhy emigrovala do USA
- učil biochemii na Bostonské univerzitě
- za svůj život získal bezpočet literárních cen (např.: Hugo, Nebula)
- je autorem slavných tří zákonů robotiky
- po celý život měl strach z létání
Kniha Ani sami bohové je rozdělena do tří příběhů, jež na sebe volně navazují, a každý z nich popisuje události okolo elektronové pumpy z jiného úhlu pohledu. První část představuje dva vědce zoufale se snažící přesvědčit veřejnost o možných rizicích provozu pumpy. Druhá zavede čtenáře do cizího vesmíru s velmi odlišnými fyzikálními zákony. Zatímco jsou zde poodhalovány některé specifické rozdíly mezi lidskou a mimozemskou civilizací, děj se točí kolem tichého rozhodování o vlastním osudu elektronových pump.
Poslední příběh se odehrává na Měsíci, který je již dlouho pozemskou kolonií. Měsíčňané jsou však blízko a zároveň příliš vzdáleni svým pozemským sousedům. Závěrečné kapitoly o možném konci pumpy jsou tak ovlivněny silně nacionalistickým podtextem; energetická nezávislost patří pouze k prvním krokům z plánované budoucnosti nového, nezávislého Měsíce.
Isaac Asimov se pokouší vyřešit zdánlivě neřešitelné dilema a zcela realisticky přitom pojednává o nedostatcích lidského myšlení. Byť je riziko katastrofických následků poměrně pravděpodobné, lidé jsou ochotni riskovat pro chvíli blahobytu cokoli. Příběh dvou vědců pokoušejících se zvrátit veřejné mínění ve svůj prospěch je tak náležitě depresivní a frustrující.
Ovšem asi nejsilnější částí knihy je pohled do kuchyně mimozemšťanů. Autor záměrně neodkrývá všechny rozdíly najednou, ale naopak buduje atmosféru založenou na postupném poznávání tamní civilizace. Jeho vyspělá civilizace má na první pohled nejasné motivy ohledně použití elektronové pumpy, avšak jak děj graduje, dozvídá se čtenář překvapivou pravdu. V závěru bohužel kniha trochu ztrácí na tempu a události na Měsící jako by se problematiky pumpy týkaly jen okrajově. Samotné rozuzlení je pak poměrně triviální a optimistické. Přesto se jedná o ten typ díla, které lze odložit až po dočtení.
- Issac Asimov: Ani sami bohové
- Triton + Argo, 2014
- překlad: Zdeněk Lyčka a Viola Somogyi
- obálka: Renata Brtnická
- 296 stran, 298 Kč (v e-shopu Fantasye již za 268 Kč)