Vykoupení Kryštofa Kolumba, Orson Scott Card
 |
Proč byl Kryštof Kolumbus tak přesvědčen, že cestou na západ dopluje do země plné zlata? Jak se mu podařilo přemluvit panovníky ke druhé výpravě, když z první dovezl jen několik domorodců na úrovni doby kamenné a nenašel nic než bažiny a džungli? Proč vlastně zahodil slibnou kariéru obchodníka a upnul se k bláznivému snu o cestě na západ? Kde se vzala jeho síla, aby všechno toto dokázal?
Orson Scott Card je již v našich krajích zavedeným spisovatelem. Stejně jako na začátku jeho spisovatelské kariéry, tak i u nás jeho popularitu nastartovala hard SF románová série propojená hlavním hrdinou Enderem. Card vydal již přes padesát SF a fantasy románů, velké množství povídek a sbírek, několik divadelních her a nebeletristických děl. Je rovněž příležitostným novinářem a vyjadřuje se k aktuálnímu politickému dění. Velký vliv na jeho dílo má rovněž mormonská víra a její morální postuláty.
Vykoupení Kryštofa Kolumba je román o morálce, víře a sebeobětování. Tento popis nezní pro fanouška SF nijak lákavě, ale vše je zabaleno do líbivého obalu „časovky“. Jedna dějová linie je věnována sledování života Kryštofa Kolumba od jeho dětských let v Janově, přes kariéru obchodníka až po sňatek se šlechtičnou a mnohaletou přípravu na cestu na západ.Část děje sledujeme přímo očima Kryštofa Kolumba, zbytek pak z pohledu historiků kdesi v budoucnosti, kteří pomocí přístrojů pozorují minulost bez možnosti zásahu, hledají přelomové momenty a komentují viděné.
Druhá dějová linie je věnována přímo vědcům studujícím historii, jejich životům a profesní kariéře. Autor ústy vědců uvažuje nad zlem způsobeným zavlečením otrokářství do Ameriky v protikladu s lidskými oběťmi, které byly naopak Evropany v Americe vymíceny. Podstatným tématem této dějové linie je rovněž ekologické varování před devastací Země, což je téma, ke kterému se Card vyjadřuje i v tisku. Jeho vyjádření jsou však namířena proti dogmatu o globálním oteplování, které považuje za téma k diskusi a ne za daný fakt. Z toho možná vyplývá i charakterizace vědců i v románu.
Obě dějové linie – jak Kolumbova, tak z budoucnosti – jsou plné úvah o víře v Boha, morálce a mravní síle. Hrdinové se vyjadřují k otázkám postavení člověka ve společnosti, svobody jednotlivce a odpovědnosti jednotlivce za společnost. Card rozvíjí zajímavé fabulace o vzniku civilizace a měst v souvislosti s bájnou Atlantidou a tuto část považuji za jeden z vrcholů knihy. Důkladně se však věnuje historii otrokářství a osobních tragédiích způsobených Evropany chápajícími domorodce jako podřadnou rasu vhodnou jen jako pracovní sílu bez vlastních práv. Jako protiklad staví možnost, že by otrokářství nevzniklo a zůstala by zachována praxe obětování poražených nepřátel bohům, respektive krvavé masakry místo zotročování.
Ve třetí části knihy se již naplno přeneseme do minulosti a sledujeme alternativní verzi objevení Ameriky, ve které domorodci učí Kolumba a jeho kumpány správnému chápání křesťanství. Tato část je velmi silně ovlivněna autorovou vírou a čerpá v ní ze své misionářské činnosti v Brazílii. Místo dramatického děje plného překážek a nebezpečí se dočteme o téměř idylickém přerodu nadřazené rasy krotící domorodou zvěř v pravé křesťany přivádějící pokojně domorodce na cestu víry a spolupráce. Ve srovnání s krvavým dobytím Nového Světa v naší realitě jde o vysloveně naivní fikci, která evokuje spíše obrázky z mormonských církevních materiálů než chování skutečných arogantních objevitelů, kteří všechny jim neznámé země mají automaticky za majetek jejich koruny a všechny obyvatele za otroky.
Card se důsledně věnuje psychologickému rozboru hlavních postav. Dočteme se, jak a čím byly formovány jejich charaktery a z čeho vyplývají jejich pohnutky. Hlavní postava Kryštofa Kolumba je konzistentní a působí živým dojmem, vědci naopak působí naopak schematicky a šablonovitě a jejich vědecké metody jsou minimálně neortodoxní v porovnání se současností. Místo zkoumání faktů jsou to spíše filozofové přemítající nad mírou dobra a zla, místo podložených důkazů používají emoce.
Po dějové stránce je poznat, že autor má vypsanou ruku a v celém románu dokáže udržet tempo,takže se výborně čte a nejsou v něm hluchá místa.Román by měl být první v trilogii spojené tématem nahlížení do minulosti. Druhý díl „The Flood“ by měl vyjít v roce 2012. Celkově mohu konstatovat, že jde o kvalitní knihu s velmi zvláštním pohledem na historii. Mezi romány s tématem času je výjimečný rovněž tím, že se nezaměřuje na technickou stránku věci, ale na morální a etickou stránku spojenou s nahlížením do minulosti. Zde je cítit silný vliv víry, která činí poslední třetinu knihy těžko přijatelnou. Rozhodně se nejedná o odpočinkovou četbu na pláž – autor předkládá čtenáři svůj pohled na morálku, svobodu a odpovědnost, což jsou témata k hluboké úvaze.
 |
- Orson Scott Card: Vykoupení Kryštofa Kolumba
- Překlad: Andrea Peprlová.
- Laser-books, 2011
- Obal: Jan Patrik Krásný
- 416 stran / 279 Kč.