Moje recenze knihy „Ragnarok“ z řady Star Trek – Voyager vzbudila jistou pozornost. Během pár dní se v diskusi sešlo přes sedmdesát vstupů, v naprosté většině negativních. A co negativních – přímo odsuzujících moji recenzi, můj vztah k recenzované knize, speciálně i ke Star Treku obecně.
Takovéto ohlasy mohou být poučné pro mne, ale neočekávám, že by zajímaly trekkies nebo ostatní čtenáře.
Naštěstí se v diskusi objevily i údaje podstatně zajímavější – o současné situaci a o perspektivách vydávání knih z prostředí Star Treku ve vydavatelství Laser-books. Ale tyto údaje přímo od pramene – snad mylně pochopeny? – naneštěstí vyvolaly v řadách věrných čtenářů ST paniku a obavy, že by vydávání jejich oblíbené literatury mohlo být ohroženo, a to vinou mou a mojí recenze.
I pro mne byla představa takových katastrofických následků mého textu děsivá.
S velkou úlevou jsem přijal nabídku redakce publikovat k tématu tento článek, který snad vyjasní aspoň některé sporné body.
A děkuji za neocenitelnou pomoc a všeobecně vstřícné stanovisko pracovníkům Laser-books. Na moje dotazy se uvolili odpovídat:
Martin Šust (MŠ), mluvčí nakladatelství Laser-books;
Radim Rouče (RR), editor trekovské řady.

EK: Martine, v diskusi jsi uvedl:
Překlad není špatný víc, než je tomu obvyklé u komerčně orientovaného čtiva (pokud by někdo měl zájem, pak ať vytvoří posudek a porovná ho s překlady sérií např. z hráčského prostředí). – Domníváš se, že překlad Ragnaröku je srovnatelný s Englišovými překlady „Wing Commandera“?

MŠ: Ta otázka je položena špatně. Nemohu a ani nechci posuzovat překlady konkurenčních titulů. Důvody snad chápe každý.
Zkusím vysvětlit svůj postoj k románům ze série Star Trek a ten výrok ohledně překladatelů:
Předně nemohu srovnávat kvalitu knih vydávaných v edici Star Trek s ostatní produkcí nakladatelství Laser-books. Důvod je prostý, na Star Trek mi nezbývá čas, televizní seriály z tohoto světa znám jen velmi zběžně, přiznám se tedy, že tyto knihy nečtu, stejně jako spoustu jiných sérií z mediálních světů. Na druhou stranu, z toho jací autoři pro Star Trek píší, mohu usuzovat, že kvalita těchto románů rozhodně není zanedbatelná.
Pokud jde o překlady ST, pak rozhodně nemyslím, že kvalita je nějaká podřadná. Naopak, osobně velice pochybuji, že někdo jiný by tyto věci mohl a uměl přeložit lépe než právě fanouškové.

RR: Star Trek u Laser-books odjakživa vykazuje kvalitní překlad, a to díky pečlivé kontrole kvality, kterou vedení Laser-books zavedlo hned s první knihou v roce 1999. Ano, u Star Treku mnoho překladatelů začínalo, ale jeho překladatelé se v průběhu let pozoruhodně vypracovali. A jedná se v první řadě o překladatele, a až poté o fanoušky. Jejich nedocenitelným příspěvkem je, že jsou obeznámení s pravidly vesmíru, ve kterém se Star Trek odehrává, a nedopouštějí se tedy překladových obludností. Abych to shrnul – řada Star Trek je stejně profesionální jako jakákoliv jiná ediční řada u Laser-books a překladu se věnuje stejná, ne-li větší pozornost než jakékoliv srovnatelné překladové literatuře.

EK: Navazuje vydávání TV série Voyager (do níž patří Ragnarök) u Laser-books na vydání nějakých jiných ST knih, u Laser-books nebo jinde v Česku?

RR: Omlouvám se, ale nejsem si jistý, zda plně rozumím. Série Voyager v Laser-books vychází z jediného předpokladu, a sice z kompletního odvysílaného seriálu Voyager. Česká televize poslední díl odvysílala před několika lety, čtenář je tedy plně obeznámen se světem této řady, což je rozdíl např. od světa Deep Space Nine, kde Češi znají pouze začátek, a dovolím si říci, že ho navíc znají jen chabě.

EK: Aha, to mě nenapadlo. Vážete se na vysílání v TV. Ale ten ST–VOY šel v TV někdy kolem třetí hodiny ranní, nemýlím–li se. Myslíte, že všichni potenciální čtenáři se dívali?

RR: VOY bežel ve stejném čase jako TNG či TOS, „kolem třetí hodiny ranní“ se vysílaly pouze reprízy.

EK: Připadají vám jednotlivé řady ST srovnatelné co do literární kvality, nebo mezi nimi shledáváte podstatné rozdíly? A jak si stojí přepisy televizních epizod ve srovnání s původními knižními příběhy?

RR: Jednotlivé řady jsou kvalitativně až překvapivě srovnatelné, rozhodně jsou mezi nimi menší rozdíly než mezi jejich TV předlohami. Co se týče přepisů, většina jich výrazně obohacuje původní TV (filmový) scénář, a jsou proto mezi čtenáři nesmírně populární.

EK: Mezi čtenáři nesmírně populární? Jsou ty superlativy u TV přepisů na místě? Jsou třeba populárnější než „Imzadi“?

RR: Možná vás to překvapí, ale např. na přepis filmu „Nemesis“ či pilotního dílu Voyageru „Ochránce“ jsem zaznamenal podobně pozitivní ohlasy jako na zmíněnou „Imzadi“.

EK: Nebylo vydání knihy „Ragnarök“ šlápnutím vedle?

RR: Je-li edice nastavena tak, že nevydáváme výběr, ale kompletní číslovanou řadu, tak jak vycházela v USA, z podstaty věci o šlápnutí vedle jít nemohlo. Ano, Ragnarök snad měl do perel knihovničky relativně dál než jiné ST tituly, obecně vzato však v řadě “Star Trek” u Laser-books vychází dobře napsaná literatura se silnými příběhy a výrazným filozofickým podtextem, lze v ní najít i mnoho titulů, které se mohou směle zařadit mezi nejlepší díla SF. Osobně věřím, že z vydání Ragnaröku vzejde více dobrého, než bychom ještě nedávno čekali.

EK: Připadají vám někteří autoři píšící pro ST nějak mimořádní?

RR: Ovšem, jako v každém žánru, i zde najdete „řemeslníky“ a „mistry“, domnívám se však, že „mistři“ nejsou nijak v menšině.

EK: Doufal jsem, že uvedete nějaká jména.

RR: Myslím, že moje osobní preference nejsou až tak důležité…

EK: …prohlásil ten, který po všech stránkách odpovídá za publikování Star Treku u Laser-books.

RR: Zjistil jsem, že mnoho knih, které mne nezaujaly, někteří čtenáři naopak zbožňují. Nemohu však nezmínit Petera Davida, kterého já osobně stavím na nejvyšší příčku mezi autory ST literatury. Věřím, že stran tohoto pána se čeští fanouškové v příštím roce dočkají velice příjemného překvapení…

EK: Tedy se nechám překvapit. Jaká je frekvence publikování ST v nakladatelství Laser-books?

RR: Snažíme se, aby se frekvence vydávání po předchozích letech ustálila. Letos jsme připravovali knihu každý druhý měsíc, nicméně z technických důvodů jsme se o několik měsíců zdrželi, a tak jsme byli nuceni jednu knihu vypustit (zmíněný New Frontier) a zbytek nahustit do kratších intervalů. Pokud všechno půjde dobře, do konce roku čeká teď čtenáře každý měsíc jedna kniha. Na příští rok již mám připravený ediční plán i s návrhem frekvence vydávání, nicméně ještě nebyl interně projednán, čili více k němu říci nemohu.

EK: Tedy by se ta frekvence mohla změnit?

RR: Věřím, že jsem na tuto otázku již odpověděl. Změna frekvence závisí na obchodní strategii nakladatelství Laser-books.

EK: V jakém časovém horizontu plánuje nakladatelství svoji vydavatelskou strategii? Jednu knihu dopředu?

RR: Ediční plán se tvoří na rok dopředu, což je např. na letošní rok sedm (původně osm) knih.

EK: Takže změna edičního plánu ze dne na den je přinejmenším nepravděpodobná?

RR: Změna edičního plánu je ve spolupráci s majiteli práv možná vždy. Ediční plán byl nicméně vytvořen s maximální pečlivostí a osobně nevidím v současné době k žádným radikálním změnám důvod.

EK: V diskusi jste zmínil „nečíslované“ trekové knihy. Můžete je blíž specifikovat?

RR: Nečíslované romány jsou delší, významnější romány, které vyšly mimo číslovanou řadu, jež je svázána délkovými a tématickými omezeními (tématická omezení se samozřejmě vztahují i na romány nečíslované, nicméně autoři se v nich pouštějí do rozsáhlejších projektů). Vesměs se jedná o romány velice kvalitní, čeští čtenáři se s nimi mohli seznámit např. v podobě románů „Imzadi“ a „Imzadi II“, „Q na druhou“; v první polovině devadesátých let jich také deset vydalo nakladatelství X-egem. Několik nečíslovaných románů vydalo i nakladatelství Netopejr.

EK: Máte nějaké ohlasy od majitele práv na kvalitu (nebo jiný aspekt) českého vydání některé knihy z prostředí ST?

RR: Nemáme. Nikdo nás nechválil ani nekritizoval, což osobně považuji za ideální stav.

EK: Zabýváte se také trekovskými knihami, které vychází mimo Pocket? Tedy knihami „neautorizova­nými“?

RR: Nikoliv.

EK: A proč ne? Připadají vám méně kvalitní? Mám tady něco od Baenu, pod co se připodepsal S. M. Stirling…

RR: Prozatím se věnujeme produkci nakladatelství Pocket Books a jsme s ní spokojeni.

EK: Uvažujete o publikování „bočních větví“ ST (jako např. Captains table, New Earth)?

RR: Uvažujeme. Je však třeba je skloubit s omezenými možnostmi českého trhu. Už delší dobu plánujeme alespoň ochutnávku ze série New Frontier (souborné vydání prvních čtyř dílů), letos to z technických důvodů nevyšlo, uvidíme, co příští rok. Problém tkví v tom, že nechceme na úkor těchto okrajovějších řad příliš omezovat řady současné, a na druhou stranu nám připadá trapné vydávat devítidílnou úzce provázanou sérii po jednom dílu ročně (což je případ mimořádné minisérie „A Time To…“, mapující osudy posádky Nové generace mezi devátým a desátým filmem). Dobrá zpráva ovšem je, že za dva měsíce rozjíždíme novou řadu Titan, pojednávající o osudech kapitána Rikera po desátém filmu „Nemesis“.

EK: A nepřipadá vám, že tyto nepochybně omezené možnosti českého trhu vyčerpáváte vydáváním knih (jako např. TV přepisy), které např. s „New Frontier“ nesnesou srovnání?
Nestojí za tím finanční ohledy? Není přepis TV série výrazně levnější nežli „opravdová“ kniha?

RR: Mrzí mne, že jsou vám přepisy takovým trnem v oku, zvlášť s ohledem na to, jak malou část celkové ST produkce tvoří, u Laser-books vyšly v průběhu osmi let, kdy se Star Treku věnujeme, všeho všudy čtyři. Jak už jsem psal výše, dokud nevydáváme výhradně přepisy, čtenáři jejich občasnou publikaci ocení. A nikoliv, práva na přepisy nejsou nijak cenově výhodnější než původní romány.

EK: Ve zmínce o publikování „Millenium“ se odvoláváte na (nedostatečné) znalosti českých čtenářů. Odkud čerpáte svoje údaje?

RR: Vycházím z faktu, že u nás byly odvysílány pouze tři sezóny seriálu Deep Space Nine ze sedmi. Nejen série „Millenium“, ale i ostatní novější knihy z řady DS9 se velkou měrou odvolávají právě na pozdější události v seriálu, proto nepovažuji jejich vydání za vhodné. Podobný zádrhel je u minisérií (podotýkám, že úžasných minisérií), které se linou přes čtyři, pět, šest i více různých seriálových řad. Pokud by čtenář byť u jediné neznal původní seriál, je to pro mne nepřekonatelná překážka (např. „Section 31“, „Gateways“).

EK: Tedy minisérie napříč klasickými trekovskými řadami?

RR: Nebo napříč i výhradně románovými řadami typu „New Frontier“, „New Earth“, nebo jinými minisériemi. Postavy z „New Earth“ vystupují třeba v minisérii „Gateways“, tamtéž vystupují postavy z „New Frontier“. Minisérie „Section 31“ obsahuje knihu z prostředí DS9, která se odehrává po konci seriálu. A o podobných omezeních bychom se mohli bavit donekonečna.

EK: Ale na předchozí události se odvolávají například i jednotlivé knihy z Weberova „Honorverse“ a nijak to nesnižuje jejich čtivost (každé zvlášť a bez znalosti předchozích).
Domníváte se, že ST je v tomto ohledu (návaznosti) tak unikátní?

RR: Nechci Star Trek srovnávat s jinými vesmíry ani se vyslovovat k jeho možné unikátnosti. Jsem však přesvědčen, že pokud čtenář nezná seriál, ze kterého román vychází, je o zážitek z knihy ochuzen, protože televizní a knižní Star Treky jsou velice těsně provázány. Existuje dostatek kvalitních alternativních titulů, kterými můžeme tento nedostatek kompenzovat.

EK: Nevylučuje tato vaše úvaha možnost vydávání knih z prostředí ST–TOS?
Kolik českých čtenářů kdy vidělo TOS?

RR: Proč by měla vylučovat? Původní série u nás byla vysílána celá, ve stejném čase jako TNG a VOY, tj. pátek odpoledne. A v programu TV se objevilo i pět ze šesti ST filmů s posádkou z původního seriálu. Čeští čtenáři tedy nejsou s TOS o nic méně obeznámeni než s Novou generací či Voyagerem.

EK: Ale vydávání knih z prostředí ST–ENT musí prozatím počkat?

RR: Domnívám se, že ano. Televize AXN sice Enterprise vysílá v češtině, nejsem si však jistý, kolik našich čtenářů má možnost tuto kabelovou TV sledovat.

EK: Máte nějaký nakladatelský sen, který je neuskutečnitelný?

RR: Ano, 24 Star Treků v češtině ročně, a aby se všechny prodaly.

ooo

• Výše zachycená e-mailová konverzace probíhala ve dnech 24. srpna 2007 až 15. září 2007 a je publikována s výslovným souhlasem všech tří účastníků.

Přidat komentář

Název komentáře
Vaše jméno (povinné)
Váš e-mail
Potvrzení	Text, který vidíte na obrázku nalevo.
	Jiné HTML značky nejsou povoleny. Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).