Ursula K. Le Guin je právem považována za ikonu světové fantastiky. Její neskutečně bohatá zásoba neotřelých nápadů dala vzniknout úžasné spoustě výtečných románů a povídek. A přestože se jen těžko najde někdo, kdo by alespoň jednou neměl tu čest s některým z jejích děl, ještě stále existuje velké množství textů, které se k českým čtenářům zatím nedostaly. Nakladatelství Gnóm však usilovně pracuje na umazání tohoto dluhu. A jde mu to výtečně.

Gwilanina harfa a jiné povídky je poněkud netradiční sbírkou povídek. Nestává se často, že by se český nakladatel pustil do sestavování jednotlivých povídek zahraničního autora či autorky. Nicméně Gnóm je velmi specifické nakladatelství, zaměřující se zejména na u nás nepříliš známá díla. A s každou další přečtenou stranou je patrnější, kolik pečlivé práce zde bylo věnováno výběru a seřazení jednotlivých textů. Ty jsou navíc rozděleny do několika kategorií tak, aby co nejlépe reprezentovaly některé z klíčových prvků autorčiny tvorby.

Ursula K. Le Guin v pěti bodech

1. Narodila se roku 1929 v Berkeley.
2. V roce 1966 debutovala románem Rocannonův svět.
3. Mezi její nejznámější série patří cyklus Hain a Zeměmoří.
4. Získala 24 cen Locus Award a bezpočet dalších literárních ocenění.
5. Často se ve svých dílech zaměřovala na boření stereotypů v literatuře.

Ačkoli pracuje Labyrint s poměrně tradiční zápletkou, povedlo se autorce velmi přesvědčivě ilustrovat jeden z největších problémů lidstva – nepochopení. Vypravěč je zde unesen ze svého přirozeného prostředí a zkoumán jakýmsi obrem, který ho ve své nevědomosti pomalu zabíjí. Je více než jasné, kdo je oním obrem a v čem tkví největší překážka v pochopení vypravěčova druhu.

Neznalost se ale nemusí omezovat pouze na jiné druhy. Když jsem je zbavila jmen velmi poutavě popisuje situaci, kdy se hlavní hrdinka rozhodne osvobodit všechny živé bytosti tím, že je zbaví jmen, kterým jim dal muž (v angličtině zde dokonale splývá výraz užívaný jak pro muže, tak pro člověka).

Že je úděl žen těžký, dokládá Dětská nevěsta. V tomto značně znepokojivém vyprávění autorka líčí stesk po domově, cizost nového prostředí a smutek po tom, co se již nikdy nevrátí. Nevěsta se zde stává majetkem svého manžela a jako by vyměnila jednu klec za druhou. Ta první je však popisována s takovou nostalgií, že ji nelze vnímat jinak než pozitivně. Zatímco nový domov jen plný snahy zvyknout si. Zejména závěr, odsekávaný stručnými větami, až nahání strach.

Tematicky podobná, leč mnohem optimističtější je i Gwilanina harfa. Dojemný příběh nadané hudebnice, kterou proslaví hra na harfu. Pak ale potká muže, vdá se a usadí. Láska k hudbě zůstane, ale ona sama se již nevidí jako hudebnice, přestože si sem tam zahraje a příležitostně se účastní hudebních soutěží – ovšem pouze jako porotkyně. Teprve v samotném závěru si uvědomuje, kým je doopravdy. A jde o poznání stejně kouzelné, jako je smutné, neboť přichází na konci života.

Některé přístupy k nedostatku času je vtipným pojednáním o hypotézách, proč nám neustále chybí čas a zda se proti něčemu takovému vůbec dá bojovat. Autorka se zde strefuje jak do vědeckého pojetí času, tak do hypotetických pokusů udělat něco, co by se dobře prodávalo, a ještě šetřilo tuto drahocennou komoditu. Jestli někde existuje čistý sarkasmus ve vysoké koncentraci, pak právě tady.

Poněkud lehčí, byť stále trochu ironický, je Sur, příběh o čistě ženské expedici do Antarktidy. Pochopitelně šlo o zcela zapomenutou výpravu, neboť ženy se chtěly na pól jen podívat, ne dělat z toho prvotřídní senzaci jako jejich mužští kolegové. Pro českého čtenáře má tato povídka zvláštní kouzlo vzhledem k výpravě jistého pana Cimrmana.

Tato sbírka povídek rozhodně není vyčerpávajícím výtahem z bohaté autorčiny bibliografie. Nicméně poskytuje velice dobrý průřez jejími stěžejními motivy a tématy. Navíc se dokonale doplňuje s výběrem esejí a přednášek vydaných taktéž nakladatelstvím Gnóm pod názvem Proč číst fantasy. S trochou nadsázky lze dokonce říct, že Gwilanina harfa je sbírkou ukazující některé nejzajímavější myšlenky oněch esejí v praxi.

• Ursula K. Le Guin: Gwilanina harfa a jiné povídky
• Gnóm!, 2020
• Překlad: Jakub Němeček
• Obálka: Klára Stodolová
• 360 stran, 360 Kč (v e-shopu Fantasye již za 324 Kč)