Walter Jon Williams v tuzemsku zazářil jako autor románu Hardware, který tu před časem vyšel v novém vydání a překladu. Na výsluní se tak vrátil spisovatel, který se sice ke kyberpunkerům přímo řadit nedá, protože jeho tvorba je mnohem pestřejší, jeho klíčové romány do tohoto subžánru však patří určitě. Na úspěch Hardwaru se nyní nakladatelství Argo snaží navázat vydáním velmi volného pokračování Vichřice a je to počtení stejně skvělé, byť v mnoha ohledech také razantně jiné.

Ocitáme se ve světě, kde všemocné orbitály z dob románu Hardware již dávno pozbyly moci a korporátní demokracie se zase o kus dál vyvinula. Ostatně po sto letech se není čemu divit, a tak ve Vichřici nalezneme jen málo z ryzí kyberpunkové romantiky, kterou se pyšnila předcházející kniha. Najdeme tu ovšem řadu jiných věcí. Tak třeba Stewarda, jenž se probouzí jako klon po smrti svého primárního já („alfy“), avšak bez jeho aktualizovaných vzpomínek. Postupně se tedy vydává na detektivně-špionážní pátrání po tom, co se jeho původní verzi stalo a co s tím nyní může udělat „beta“ jako on. Celý příběh se navíc odehrává na pozadí civilizace, jež se dostala do konfliktu s mimozemskými Mocnostmi, co jsou skutečně tak mimozemské organismy s nepochopitelnou společenskou strukturou, jak jen to je možné.

Stejný svět, jiný přístup

Jak nastiňuje sám Walter Jon Williams v obsažené předmluvě, Vichřice vznikala několik let a podstatně komplikovaněji než původní Hardware. Oba romány vlastně původně neměly společného vůbec nic, tehdejší americký nakladatel ale spisovateli poradil, že sequely se prodávají lépe než samostatné počiny, a tak autor knihy velmi volně propojil. Marketingový trik ale vůbec nevadí, spojnic je přesně tolik, kolik by člověk čekal vzhledem k různé době vyprávění. I tady navíc sledujeme akční příběh, jeho vyznění je ale o dost jiné. Zatímco Hardware sázel na třeskutý vývoj zápletky, zde sledujeme spíše pomalu se vařící a gradující linky, ty ale ve finále svého čtenáře odmění stejně, ne-li více.

Walter Jon Williams v pěti bodech

1. Narodil se roku 1953 ve státě Minnesota.
2. Jeho kyperpunková díla jsou dnes právem považována za klasiku žánru.
3. Kromě science fiction je autorem i několika historických románů.
4. Napsal přes dvacet knih a několik filmových a televizních scénářů.
5. Žije se svou ženou v Novém Mexiku.

Williams se tu totiž ukazuje jako velmi zkušený autor, který čtivě střídá pomalejší pasáže s rychlejšími akčnějšími, zároveň ale značnou pozornost věnuje svému světu. Prvky kyberpunku se tu organicky mísí s transhumanismem, ale i s běžnějšími sci-fi motivy – to vzhledem k tomu, že se většina děje odehrává na vesmírních stanicích. Vlastně už jen chybí, aby hrdina dokázal pilotovat stíhačky a vlétal s nimi do epických bitev, místo toho ale Steward preferuje boj muže proti muži, potažmo střelbu ze zálohy. Naopak postavy působí jako běžní vykořenění a drsní hrdinové ze špinavého kyberpunku, s nimiž by řada čtenářů asi nechtěla být na jedné lodi, obrazně i doslova.

Důležité je jen jedno

O Vichřici by se toho dalo napsat mnohé, od rozboru autorova řemeslného umu po silné přesahy k jiným pozdějším sci-fi počinům jiných autorů jako například Půjčovna masa (třídílná knižní série Richarda K. Morgana i seriál Netflixu). Ve skutečnosti je ale důležité jen jedno: jděte a knihu si pořiďte. Možná jí budete muset nechat chvíli času na rozjezd, než se do ní začtete, finální mix ale rozhodně stojí za to, obzvlášť vzhledem ke skvělému překladu a obálce, ale i k bonusové povídce, jež knihu vhodně doplňuje.

• Walter Jon Williams: Vichřice
• Argo, 2024
• obálka: Aleš Drobek
• 352 stran, 548 Kč (v e-shopu Fantasye již za 493 Kč)