Vertikal, Rafał Kosik
 |
Lana, která nelze porušit, lana, která se sama čistí, lana, která tvoří přesnou hexagonální síť a po nichž města jedou vzhůru a mezi nimiž ručkují, aby se setkala nebo naopak navzájem vyhnula. Nikdo o jejich původu vlastně nic pořádně neví. Řemesla jsou vrcholem dovedností, pouze někteří lidé umějí číst a psát. Chlapce Murka toto vše zneklidňuje, ale je to znepokojení, které ho vede k poznání.
Svět měst na lanech ale není jediné, co ve Vertikalu poznáme. Nebešťané, pozemšťané a podzemšťané – tři linie tohoto románu jsou navzájem spojeny lany. Dva, či spíše tři příběhy se potkávají jen volně, a je na čtenáři, aby sám sobě kladl otázky o tom, kde jsou jejich styčné body, jak na sebe časově navazují a jaké podivné technologie jsou skryty ve městech a v lanech. Rafał Kosik vytvořil hnízdo záhad, se kterým se musí popasovat nejen hlavní hrdina, ale i samotný čtenář.
Vertikal se dobře čte hlavně v první polovině, kde se autor soustředil na prokreslení světa měst. V další části, v níž nás uvádí do dvou nových prostředí a přidává další dějovou linii, se příliš mnoho nového neobjevuje ani po stránce technické, ani příběhové. Místo toho Kosik knihu obohatil ještě o záhadu časové souslednosti. Řada náznaků do sebe zapadá – ale pak najednou zjistíte, že je nejspíše leccos jinak, než jak to dosud vypadalo. Román je však spíše klasickou sci-fi než nějakým experimentálním textem, a kromě zajímavého děje obsahuje i řadu originálních nápadů.
- Rafał Kosik: Vertikal
- vydal: Laser-books, Plzeň 2009
- přeložil: Robert Pilch
- obálka: Rafał Kosik
- 368 stran / 275 Kč
Recenze je převzata z magazínu Pevnost 7/2009.
28. září 2009, Petr Holan
