Ve vesmíru se ztrácejí lidé. Kde začít hledat?, Petr Heteša: Co to žere a kde to spí
Zmizení lidí už nejsou, co bývaly. Zlaté časy, kdy se lidé ztráceli jen na Zemi a ne i ve vesmíru. FBI tedy musí rozšířit své pole působnosti a vyslat svoji nejdrzejší agentku na misi ke hvězdám. Čert to vem, jestli se vrátí zpátky na Zem.
Terminál Sycango na první pohled funguje jako. spořádané vesmírné překladiště s jedenácti tisíci lidmi, dvěma tisíci androidy a veškerým potřebným zázemím. Ve skutečnosti však slouží jako mezičlánek nelegálního obchodu a místo, kde se ukrývají zločinci, kteří by byli bývali na Zemi dostali křeslo. Když se na Sycangu vyskytne problém, tak se buďto zamete pod koberec, uplatí nebo zabije. Bohužel, agentka Moira Glaceová, která sem byla vyslaná FBI, aby vyšetřila zmizení pohřešované osoby, a která rozhodně problém pro místní vedení představuje, nemůže být vyřešena ani jednou z uvedených metod. Ale přece ji nemohou nechat čmuchat na Sycangu, jak se jí zlíbí, a umožnit jí toto zmizení vyšetřit, nebo ano?
Petr Heteša si načas dal pauzu od Země a vydal se do vesmíru. Ačkoli se však Co to žere a kde to spí odehrává na malé planetce vzdálené několik měsíců cesty od naší rodné hroudy, ve většině částech příběhu by na to čtenář v podstatě zapomněl. Jeho nová detektivka sice spadá do žánru space opery, ale jinak převážnou část kulis tvoří vesměs podobné bary a kanceláře, jaké známe i z jiných autorových žánrovek. Co ale u Heteši často nevidíme je hlavní ženská hrdinka. Osobností se Moira hravě zařadí po bok všech těch chlastem nasáklých drsňáků, které z kyberpunku známe, a možná jim přitom i rozbije tlamu. Je chytrá, vynalézavá a ignoruje veškerá pravidla hry. Vývoj jejího vyšetřování všem okolnostem navzdory je zábava sledovat.
Stejně jako v předchozím románu Skrytá rizika kvantové démonologie, i tady Heteša rád odkazuje sám na sebe. Tentokrát to však trochu přestřelil s množstvím postav – už ze samotné anotace čtenář zjistí, že se na Sycangu pohybuje přibližně jedenáct tisíc lidí. Ale bylo opravdu nutné je vyjmenovávat skoro všechny? Přehlednost románu trochu trpí tím, že se čtenář mnoho dozví i o lidech, jejichž přispění k hlavní linii děje je minimální a mají především dotvořit obraz toho, jak Sycango funguje pod blyštivým pozlátkem. Dokud tyto vedlejší vypravěčské linie slouží hlavně jako vzkaz čtenáři, že je na Sycangu stejně jako hlavní postava Moira pouhým dočasným návštěvníkem a nemá šanci do jeho systému plně proniknout, je tato iluze prakticky dokonalá. Jakmile se však čtenář rozhodne knížku na čas odložit, může se spolehnout, že si za pár dní bude pamatovat jméno a funkci jen protagonistky a většina ostatních postav se mu slije do škatulky „antagonista“. Kola děje se naštěstí neprotáčí na místě, čtenář se každou chvíli dozví něco nového a je zde i plno zajímavé akce, takže není důvod knihu odkládat, ale stejně – méně jmen by nebylo na škodu.
Petr Heteša v pěti bodech
- Narodil se 25. února 1959.
- Vystudoval Fakultu architektury VUT Brno a jako architekt se i živí.
- Novely a povídky, na nichž pracoval s Karlem Veverkou, se dobře umisťovaly v literární soutěži o Cenu Karla Čapka.
- Žije s manželkou Zuzanou a dvěma dcerami v Českých Budějovicích.
- Mezi jeho další knihy patří například Démoni jsou věční nebo Nevermore Baltimore.
No a nebylo by nového Heteši bez všudypřítomné umělé inteligence. I tentokrát však autor hodně tlačí na hranici toho, kde umělá inteligence končí, a kde už začíná přirozená vynalézavost. Umělá inteligence je zde zkrátka natolik vyvinutá, že lidi si už ani neškrtnou. Heteša představuje svět, v němž je každý krok jednotlivce bedlivě sledován a odposloucháván, ale zároveň kde uniknout všudypřítomné kontrole není zrovna bezpečný způsob života. Prostředí Sycanga je vlastně děsivé – člověk si může vybrat mezi absolutní kontrolou, nebo riskovat, že bude někde v temném koutu čímsi sežrán. Je-li tohle vize budoucnosti za pár desítek let, má se lidstvo na co těšit.
Co to žere a kde to spí je poctivá detektivka zabalená do kabátu space opery. Heteša zde sice vytvořil svět mnohem větší, než by pro její odvyprávění potřeboval, ale i přesto, že by mohl bez následků z románu 15 % škrtnout, se čte dobře. Čtenář se jen nesmí začít ztrácet ve jménech postav. Ale i když jich v průběhu čtenář řadu zapomene, na konci do sebe veškeré zásadní informace zapadnou a všechny záhady se vysvětlí, a to je hlavní.
- Petr Heteša: Co to žere a kde to spí
- Brokilon, Praha 2019
- obálka: Lukáš Tuma
- 448 stran, 328 Kč (v e-shopu Fantasye již za 295 Kč)