Ve Městě z popela přidává Cassandra Clareová nové záhady i pár odpovědí, Cassandra Clare: Město z popela (Nástroje smrti 2)
 |
I druhý díl populární série Nástroje smrti se dočkal nového vydání. Po Městě z kostí musí hlavní hrdinové čelit dalším nástrahám a vyřešit další zapeklité záhady i na stránkách Města z popela.
Clary Frayová to posledních pár týdnů neměla lehké. Nejdříve její matka Jocelyn zmizela a ji napadl démon, pak zjistila, že všechny pověry jsou pravdivé – ty o upírech, vlkodlacích a jiné havěti. A ona sama že patří k lovcům stínů, kteří mají chránit obyčejné lidi před démony. Zamilovala se do arogantního a okouzlujícího lovce stínů Jace a zjistila, že její otec je zlý Valentýn, jehož měli všichni až doposud za mrtvého.
Clary se sice podařilo matku vysvobodit od Valentýna, ale čekala na ni hned dvě nepříjemná překvapení: Jocelyn nikdo nedokáže probudit z kómatu a Jace je ve skutečnosti její bratr. A Valentýn se nevzdá, dokud nebude mít všechny Nástroje smrti…
U druhých dílů young adult sérií se často stává, že se v nich vlastně dohromady nic nového neděje, jen se přidá milostný trojúhelník, aby měla hrdinka nad čím přemýšlet, takže to vůbec celé budí dojem, že je dvojka jen do počtu. Něco takového ale u Nástrojů smrti nehrozí. Město z popela je nabité akcí minimálně stejně jako jednička. Vlastně je to spíš naopak – protože se už hlavní hrdinka i čtenáři seznámili s prostředím, v němž se příběh odehrává, a není potřeba už potřeba tolik vysvětlování, rozbíhá se Město z popela ještě svižněji. Kdo si už minule zvykl na autorčin styl psaní, ten se začtením nebude mít problémy.
Vypravěčka dostane pomocníka
Claryina úloha vypravěčky už není tak výlučná, jako bývala. Zatímco v předešlé části byla naprostá většina knihy napsaná z jejího pohledu, teď se o vyprávění dělí s Jacem, který už nemusí hrát roli toho tajemného a neproniknutelného kluka, jenž hlavní hrdinku zavede do nadpřirozeného světa. Autorka nechává čtenáře nahlédnout i do jeho hlavy a odkrýt jeho pocity a dojmy. Navíc tím ubrala prostor potenciálním zdlouhavým úvahám hlavní hrdinky o nesmrtelnosti chrousta a barvě očí objektu, pardon, objektů jejího milostného zájmu.
Cassandra Clareová v pěti bodech
- Narodila se americkým rodičům v Íránu.
- Během dětství s rodiči hodně projela mnoho zemí, jako batole dokonce strávila jeden měsíc v otcově batohu během cestování po Himálajích.
- Po střední škole žila v Los Angeles a New Yorku, kde pracovala v různých časopisech.
- Na románu Město z kostí začala pracovat v roce 2004.
- Podle něj byl v roce 2013 natočen i stejnojmenný film.
Hlavní hrdinka je sice Clary, ale k prvnímu místu v žebříčku nejsympatičtějších postav má daleko. Kromě sarkastického Jace má velkou konkurenci i ve spoustě dobře prokreslených vedlejších postav. Claryin nejlepší kamarád Simon se dočká markantní změny v životě; lovec stínů Alec se musí vyrovnat s tím, kdo je; čaroděj Magnus Bane na sebe strhává pozornost jakmile se objeví. A ukáží se i nové postavy jako například mladá vlkodlačice Maia. Zajímavých postav je mnoho, mají různorodé povahy a jejich vzájemné opětované i neopětované lásky jsou tak složité, že jejich diagram není ani v nejmenším pravidelný geometrický tvar. Zkrátka další záruka toho, že nuda není na programu.
„Je mrtvý?“ zeptal se Magnus. „Vypadá jako mrtvý.“
„Ne,“ vyštěkla na něj Marysa. „Není mrtvý.“
„Kontrolovali jste to? Klidně do něj kopnu, jestli chcete.“ Magnus udělal krok směrem k Jaceovi. (str. 113)
Nikdo není dokonalý
Město z popela se nachází na víceméně stejné úrovni jako Město z kostí. Ani ve druhé knize není nouze o popisy a delší kapitoly, a pokud někomu připadal nudný už úvodní díl, nesmí očekávat zázračný obrat o sto osmdesát stupňů. Také je třeba podotknout, že navzdory prokreslenosti postav a promyšlenosti zápletky se Cassandra Clareová nevyhnula trošce klišé: hlavní hrdinka v první části zjistí, že není obyčejný člověk, načež se později ukáže, že je nějak neobyčejná i mezi neobyčejnými lovci stínů! Ale to už je jenom maličkost, kterou autorce člověk rád odpustí. Zvlášť poté, co ho poněkolikáté rozesmějí její vtipné obraty.
„Přece nemůžeš ode všech očekávat, že budou dokonalí. Dospělí taky občas něco udělají špatně. Vrať se do Institutu a rozumně si s ní promluv. Zachovej se jako muž.“
„Nechci se chovat jako muž,“ odsekl Jace. „Chci se chovat jako teenager zmítaný úzkostí, který se nedokáže postavit démonům ve svém nitru a místo toho si to vybíjí na ostatních.“
„Tak v tom případě si vedeš skvěle,“ řekl Luke. (str. 46)
Ruku na srdce, Cassandra Clareová není George R. R. Martin, takže není třeba třást se strachy o život hlavních postav – někdo do těch dalších dílů přežít musí. Ale i tak se autorce podařilo napsat celou knihu (a závěrečnou část obzvlášť) tak, že jakmile čtenáře jednou pohltí, už ho jen tak nepustí. Navíc kniha končí snad ještě napínavěji než Město z kostí. Takže zbývají jen dvě možnosti – umírnit svou zvědavost nebo se rovnou pustit do Města ze skla.
- Cassandra Clareová: Město z popela (Nástroje smrti 2)
- Knižní klub, 2013
- překlad: Eva Maršíková
- obálka: Emil Křižka
- 396 stran, 359 Kč (v e-shopu Fantasye již za 323 Kč)
