Tam, kde na konci Devíti dní čtenáři opustili postavy příběhu, tam se s nimi také hned na počátku Devíti nocí setkají. Druhý díl začíná přesně tam, kde ten první skončil, a tak jsou čtenáři vhozeni rovnou doprostřed akce – bitva Povstalců a Citadelanů v Bloku totiž ještě neskončila…

Seře se sice na konci prvního dílu podařilo odpálit přehradu, čímž zničila přicházející armádu Citadely, ale to nemění nic na faktu, že se v povstaleckém městě stále dosud nachází několik členů nepřátelských vojáků, kteří se dovnitř stihli dostat ještě předtím. Než se tedy bude moci oficiálně vyhlásit vítězství a povolat občany, ukryté ve skalách, zpátky domů, nejprve se budou muset Povstalci vypořádat se všemi nezvanými hosty rozmístěnými všude možně ve městě.

Sera slyšela jejich rozhovor jen tlumeně. Když se nohama dotkla podlahy, stiskla Jasonovi ruce a ten ji pustil. Okamžitě se zády přimkla ke zdi a snažila se přivyknout na šero. Nikde se nic nepohnulo. Sáhla po pistoli a společně s ní sevřela v druhé ruce baterku. Úzký kužel světla osvítil zaprášenou místnost plnou haraburdí. Přejela od jedné stěny ke druhé a posvítila do koutů. Ozval se šramot, jak světlo vyplašilo několik krys, které odpelášily do ještě větší hromady nepořádku. Sera zkrotila prudce bušící srdce a dlouze vydechla. Pak dala znamení nahoru a zakrátko se vedle ní zhmotnili i bývalí Jestřábové. (str. 116)

Vyčištěním města od nepřátel však problémy Povstalců nekončí. Sera i Lee se sice aktivně účastnili jeho obrany, ale jejich okolí jim stejně ještě úplně nevěří. A i když odpálení přehrady bylo nezbytné, město se okamžitě ocitá bez elektřiny, což mezi Povstalci vyvolá pouze nové problémy – a všichni proto začnou zpochybňovat, zda to opravdu byla jediná možnost a jestli Sera nemohla udělat něco jiného, čímž by na město neuvrhla katastrofu.

Problémy mezi Povstalci však nejsou to jediné, s čím se musí hlavní hrdinové popasovat. Stále je tu ještě Citadela, která se rozhodně neplánuje vzdát svého vlivu nad životy lidí, a také je tu onen záhadný Memoár, o kterém se Sera a Lee dozvěděli v minulém díle. Memoár, který je ukrytý neznámo kde a po kterém pase rovnou několik hráčů – ať už obsahuje jakékoli informace, ten, kdo ho získá, bude mít v rukou neskutečnou moc…

Zuzana Strachotová v pěti bodech

1. Své setkání s anime označila za lásku na první pohled.
2. Při psaní se nechává doprovázet hudbou a své příběhy si v hlavě promítá jako film.
3. Když nepíše, hraje počítačové hry nebo zahradničí.
4. Věnuje se čínskému bojovému umění Wing Chun.
5. Nejraději čte v metru nebo na eskalátorech.

Tím, že Devět nocí přímo navazuje na první díl, se čtenáři v knize rozhodně nedočkají nějakého omílaní předchozích faktů a připomínání již proběhnutých událostí, takže se pro čtenáře, kteří první díl četli hned po jeho vydání před více než rokem, může několik prvních kapitol stát vyloženě adrenalinovou záležitostí ve snaze vzpomenout si na detaily z děje a některé vedlejší postavy. Tato dvoudílná série je proto svým nulovým časovým skokem mezi oběma knihami a absencí jakýchkoli sepsaných vzpomínek na předchozí události nejlepší pro čtení na jeden zátah.

Jak se po prvním díle, který taktéž nešetřil povedenými bojovými scénami, dalo očekávat, kniha je jimi opět nabitá, ale v Devíti nocích je autorka pozvedla na ještě vyšší úroveň. Jak už bylo řečeno, do akce jsou čtenáři vhozeni hned v prvním odstavci první kapitoly, a neodpočinou si až do posledních řádků. Zatímco Devět dní mezi akčními scénami mělo pár pomalejších a odpočinkových částí, v Devíti nocích se dá za odpočinkovou část považovat pouhých pár kapitol po skončení hned úvodní bitvy, protože pak už se postavy opravdu až do úplného konce nezastaví – a čtenáři spolu s nimi.

Mimo onu hlavní akční dějovou linku, točící se kolem záhadného Memoáru, se dá na pozadí opět najít i nějaká ta romantika a budování vztahu mezi oběma hlavními hrdiny. Stejně jako v případě Devíti dní však tato vztahová linka pouze doplňuje hlavní děj a do příběhu krásně pasuje, takže by neměla ani romantice neholdujícím čtenářům překážet. Závěr je velmi uspokojující a dodává příběhu pocit reality, protože není nijak přehnaně optimistický a zároveň končí na lehce otevřené notě – takže pokud by se autorka chtěla do Sabrie ještě někdy vrátit, nic jí v tom bránit nebude.

• Zuzana Strachotová: Devět nocí (Devět dní 2)
• Fantom Print, 2019
• Obálka: Aleš Karda
• 384 stran, 349 Kč (v e-shopu Fantasye již za 244 Kč)