Válka o dárky, Orson Scott Card
 |
Šťastné a veselé!
Pokud jste, stejně jako já, otevřeli knihu Orsona Scotta Carda Válka o dárky, nebo tak hodláte učinit v nejbližší době, mnohé to o nás vypovídá. Předně jsme nejen prošli mnohasečným výcvikem v Bitevní škole, ale byli jsme jím značně poznamenáni. Dodnes v nás probublává hněv při pomyšlení na nespravedlnost, které Ender čelil v každé bitvě a v každém konfliktu se staršími spolužáky, ještě nyní radostně tleskáme nad jeho důvtipem a vypočítavostí, s níž vždy vítězil, aby nakonec přišel o všechno. A jedině to je ten správný důvod, proč tuto námi vybranou knihu číst. Znovu a znovu se vracet do těch neskutečných uskutečněných příběhů, k těm nadaným malým géniům, do jejich i našich dětských let.
Je jistě velice příjemné, že se nám tyto vzpomínky vybavují právě v této sváteční době, kdy vracet se a přehodnocovat uplynulé je téměř povinností. Proto dejme si i my krásný dárek k Vánocům, ekonomika státu se musí podporovat, a vskutku nenapadá mě nic příhodnějšího než kniha, jež je návratem k Enderovi a k vánočním okamžikům, jak je v Bitevní škole trávili a slavili mnozí jeho přátelé a on sám.
Není jednoduché rozhodnout, zda dar, který nám byl dán, je dobrý či špatný, zda jej nám dal Bůh, či samotný Satan, proto se zdá být nejlepším řešením tento dar zamlčet a tiše si ho hýčkat ve své mysli. Děti, hrdinové těchto krátkých ohlédnutí se za historií válek s termiťany, dar mají, každé z nich lehce něčím netypický, proto jsou vždy jedinečnými osobnostmi, malými bojovníky za svá práva a za svobodu jednoduše být sám sebou se svou všímavostí, dobrou pamětí a bystrými analytickými schopnostmi. Není důležité mít nejlepší statistické výsledky, ale pochopit systém a vzepřít se mu, nehrát hru, která v každé vteřině proměňuje svá pravidla a permutuje v hru jinou, být vychytralý až přechytralý; jinak by nemohly být Vánoce svátkem těchto dětí. A čím jiným přeci jsou?
Děti jedině v tajnosti a skrytě vyjadřují své touhy a přesvědčení, slaví den Sinterklaasův, Vánoce… vždyť voják bojuje za svou rodinu, národnost, náboženství, bojuje za to, aby se měl kam vrátit, proč by děti neměly mít stejné morální hodnoty, proč by si nesměly oslavit Vánoce a alespoň se pokusit dát si nějaký dárek, přestože ve škole, kde vlastní pouze uniformu a studijní panel, to není nijak lehký úkol. Cílem není jen udržet spojení se Zemí, se svou rodinou a vzpomínkami na tradice, ale především dostat systém pod tlak, aby se pak samovolně zhroutil. Nebo se o to alespoň stále pokoušet.
Nevím jak vy, ale já bych s chutí nosila smradlavou ponožku uvázanou kolem krku, kdyby to byl dárek od Santa Clause, od toho bodrého obtloustlého chlapíka v červeném kostýmu s bambulou místo nosu a elfími pomocníky, kdyby to byla laskavost, kterou je možné vyjádřit a připomenout si tak něco z toho, co jsme ztratili, co nám bylo odebráno. Nevěřili byste, kolik toho taková malá prodřená ponožka svede, mimo navázání přátelství a překonání náboženských bariér, uvědomění si vlastního strachu a nenávisti, taky dokáže perfektně zastavit krvácení. A přitom ji stačí pouze přijmout jako dárek.
Toto krátké ohlednutí, které kniha představuje, je jen jedním ze způsobů Orsona Scotta Carda, jak si pohrát a pobavit se, je to právě onen způsob zábavy, s nímž vystavěl svůj nejslavnější příběh. Je to opět hra, jejíž vítězství je bezpředpokladné, důležité je porušit všechna pravidla, na nichž stojí, a stále si zachovat zdravý rozum. Proč by se předmětem hry, místo každodenních bitev v bitevních místnostech, nemohla stát symbolika Vánoc a oslava štědrosti a laskavosti obecně? Nejde tady o nějaký fanatismus, prosazování náboženství, jde pouze o to něčemu věřit, něčemu nadpřirozenému, nereálnému. Je to stejné jako číst Válku o dárky a být s Enderem v jedné místnosti a naslouchat jeho slovům, s nimiž opět dokáže nastolit pozbytou rovnováhu; neztrácí se smysl, neztrácí se příběh. Autor nás i v rámci značné dějové omezenosti dokáže přenést mezi hvězdy přesně tím způsobem, jakým to dělal za starých dobrých Enderových časů.
Rozhodně si ponechejte tento „malý dárek“ až na úplný konec, jako sladká tečka za dlouhým dnem je naprosto dokonalý. Ve chvíli, kdy budete natolik unavení, že nebudete moci udržet myšlenky v hlavě, tahle kniha je dokáže zkoncentrovat a soustředit do jednoho bodu. Dokáže mnohem víc než většina lidí – pohladí. A nejen na duši.
- Orson Scott Card: Válka o dárky
- vydal: Laser-books, Plzeň 2009
- přeložil: Petr Kotrle
- obálka: John Harris
- 88 stran / 149 Kč