TJ Klune zas a znovu dokazuje, že mu psaní opravdu jde. Ve své nejnovější knize (aspoň co se českého trhu týče) opět rozvíjí zajímavý příběh. Ústředními protagonisty v něm tentokrát nejsou lidé, aspoň ne tak docela. Čtenář se dostane do poměrně nesourodé domácnosti tvořené čtyřmi členy – člověkem Victorem Lawsonem a třemi robotickými bytostmi – androidem Giovannim Lawsonem, mechanickou ošetřovatelkou sestrou Ratched a neurotickým vysavačem Rambem. Victor jednoho dne ze staveniště zachrání a přivede zpátky k životu neznámý model androida pojmenovaný jako HAP. Tento zdánlivě pěkný akt lidskosti způsobí, že se Giovanni začne propadat stále hlouběji a hlouběji do útrob své minulosti, pak stačí jen jediná kapka Viktorovi krve a je zaděláno na problém gigantických rozměrů.

Šťastná rodinná pospolitost se zhroutí jako domeček z karet. Viktorův dům lehne popelem a Gio je zajat roboty ze své minulosti a dopraven zpátky do laboratoře ve Městě elektrických snů. Viktor a ostatní se tak musí semknout, sebrat všechny síly i rozum do hrsti a vydat se na nebezpečnou výpravu s cílem získat zpátky to, co jim bylo neprávem odňato.

Na první pohled jednoduchý příběh o rodině a vzájemné podpoře jednotlivých členů domácnosti záhy nabere úplně jiný spád. TJ Klune je totiž takový Čapek v moderním pojetí a jeho dílo silně připomíná kultovní R.U.R., autor si bere na paškál nejen zkaženou lidskou existenci, ale zamýšlí se i o možné vzpouře strojů. Vážná témata však umně prokládá humornými hláškami sestry Ratched a jejího bratra Ramba, nechybí ani sexuální a romantické narážky. Zkrátka a dobře emoce ze stránek knihy přímo srší, a každý si tak přijde na své.

T.J. Klune v pěti bodech

1. Narodil se v americkém Oregonu.
2. K psaní ho to odmalička táhlo. Od svých osmi let psal fikci a jeho první kniha, Bear, Otter and the Kid (v Česku nevydáno) vyšla v roce 2011 jako odpověď na tehdejší stereotypy LGBT+ postav v literatuře.
3. Dříve pracoval v pojišťovnictví, později se stal spisovatelem na plný úvazek.
4. Mezi jeho nejznámější dílo patří kniha Dům v blankytně modrém moři, za níž získal ocenění Alex and Mythopoeic Awards.
5. Jeho spisovatelskými vzory jsou Stephan King nebo Terry Pratchett.

V životech loutek je kniha důvěrně známá, ale přitom trochu jiná. Na rozdíl od předchozí autorovi tvorby tu prim nehrají jenom postavy, ale důraz se klade i na okolní prostředí. Celková stylizace i samotný svět nemají chybu. Mísí se v něm totiž jak prvky sci-fi, tak i příměs fantastiky, současně ale také hýří všemi barvami a doslova nabádá k prozkoumání. S postupující příběhovou linkou se navíc názor čtenáře na tuto dimenzi bude lehce měnit, neboť dostane možnost prozkoumat i její temná zákoutí.

Samotný příběh je klasicky hořkosladký a svou podstatou kopíruje život sám, a to se všemi jeho pády i vzestupy. Občas postavám osud hodí nějaký ten klacek pod nohy a ony se se svízelnou situací musí vypořádat. Kniha v sobě obsahuje i nejedno životní moudro, které je do ní umně zakomponované. Autor čtenáři nic nepodsouvá, nesnaží se v něm vyvolat žádný kýžený dojem, naopak ho nechává, aby se s příběhem popasoval po svém a udělal si jak na postavy, tak i na okolí svůj vlastní názor. Je to temné, smutné a bezvýchodné postapokalyptické sci-fi, ale je skutečně skvostně napsané a udrží své čtenáře v napětí do poslední stránky.

Klasický scénář o tom, že si lidská rasa svou zkázu způsobila sama, zde nabude až reálně děsivé podoby. I přes své vážné téma však V životech loutek ukazuje, že nic na světě není černobílé a po noci zase přijde ráno, přeci jen naděje nakonec umírá poslední. Toto dílo je vskutku výjimečné, neboť každý čtenář si v něm najde něco svého – něco jedinečného, co ho osloví.

• TJ Klune: V životech loutek
• Fantom Print , conQueer, 2023
• překlad: Kateřina Niklová
• obálka: Red Nose Studio
• 384 stran, 399 Kč (v e-shopu Fantasye již za 279 Kč)