V Archivu mrtví odpočívají jako knihy na policích, Victoria Schwab: Archiv
 |
Říká se, že lidské tělo je jako kniha. Je to schránka, obal, který skrývá příběh – vzpomínky. Liší se dějem, strukturou, délkou. Někdo přijde o život přirozenou cestou – stářím. Jiný je o možnost dožití připraven násilím. Jedno mají společné, jsou mrtví. A jejich Historie, posmrtné tělo, patří na jediné místo. Do Archivu. Knihovny mrtvých.
Archiv autorka vykreslila jako složité místo plné pravidel, kam vede mnoho cest, ale odkud se dostat zpět do Vnějšku je stokrát složitější. Jeho součástí jsou lidé, kteří před ostatními stráží tajemství existence Archivu. Nejen lidé mají vzpomínky, i věci či rostliny si pamatují spoustu podstatných okamžiků. Důležité je jen umět v nich číst.
Jednou ze strážců je i Mackenzie. Její úkol není nijak složitý, chytá Historie, které se probudí z hlubokého spánku (předmět jejich snů je lidstvu zatím neznámý) a zmatené se snaží uniknout. Druhé pravidlo Archivu zní: „Buď potichu za každou cenu“. První pravidlo je jednodušší na pochopení, ale horší na provedení: „Nikomu nesmíš říct své tajemství.“
Poté, co umřel Kenziin malý bratr, se její rodina prakticky zhroutila. Ve jménu nového začátku se odstěhovali na místo, které mělo znamenat nový začátek. Jen Mackenzie cítí, že se tam stalo něco zlého a je rozhodnuta ten tvrdý oříšek rozlousknout. Třeba tak pomůže jedné ztracené duši. Ale i archiv zažívá krušné chvíle, Historie se probouzejí v řetězové reakci a Správci mají čím dál víc práce. Otázka je jasná.. Co to všechno znamená?
Victoria Schwab v pěti bodech
- Je to teprve začínající autorka, která dosud vydala tři knihy.
- Tvrdí o sobě, že má toulavé boty.
- V kavárnách v Nashvillu, s čajem v ruce, konstruuje nejrůznější příšerky do svých knih.
- Ráda se prohání po Paříži.
- Je šťastná, když může zpět do anglických kopců.
Victoria Schwabová vytvořila nový a originální svět, který je náročný na popis. Vysvětlení veškerých funkcí Archivu a seznámení s ním trvá až moc dlouho, výsledkem je tedy poměrně pomalý a nudný rozjezd celé knihy. Je lepší svá očekávání stlačit na minimum a pak se nést na vlnách překvapení. V jednom momentu, asi uprostřed knihy, se totiž začíná svítat na lepší časy a příběh dostává nový spád. Najednou, jako po zásahu bleskem, je příběh mnohem čtivější a akčnější. Rozvíjí se jakási hlubší myšlenka a čtenář může být překvapený vývojem situace, která sice není stoprocentně neočekávaná, ale přesto překvapí, obzvlášť mladší a nezkušené jedince.
Všechno se odvíjí od typu člověka, který by Archiv četl. Někomu můžou hrdinové připadat trochu natvrdlí a jiní zase řeknou, že s nimi cítili od prvního okamžiku. Co je ale jasné, že všichni z nich jsou zajímaví. Nechybí ani láska, která se stala už nutnou součástí každého YA příběhu. Dokonce se dají objevit i jakési stopy po tak zvaném milostném trojúhelníku…
Archiv si rozhodně zaslouží, aby si na něj každý vytvořil vlastní názor, protože to je výjimečná kniha. Má v sobě hluboké myšlenky a je napsaný tak, jako by každá věta měla být samostatným citátem. Jestli se bude další díl této série držet v duchu posledních padesáti stran Archivu, čtenáři ho budou číst po celou dobu se zaujetím a nebudou ho moct odložit, protože je překvapí každá strana.
- Victoria Schwab: Archiv
- CooBoo, 2014
- Překlad: Miroslava Urešová
- 332 stran, 269 Kč (v e-shopu Fantasye již za 242 Kč)
