Triptych příběhů z viktoriánské Anglie skládá poklonu H. G. Wellsovi, Félix J. Palma: Mapa času
„Co mě čeká směrem, jímž jsem se nevydal?“ ptá se Jack Kerouac, než se čtenář prolistuje až k prvním stránkám příběhu, jímž se v Česku poprvé představuje španělský spisovatel Félix J. Palma. Přesně tato otázka nedá žádnému hrdinovi z Palmovy knihy spát, neboť právě ona se Mapou času táhne jako Ariadnina niť. Nejde jen o fantastické cestování v čase, ale i neustálé rozvažování o následcích každého činu, který má moc ovlivnit budoucnost i minulost.
Mapa času ve třech částech důmyslně proplétá osudy několika postav z Anglie roku 1896. Před každou z nich čeká čtenáře drobné uvítání vypravěče slibující modré z nebe. A Félix J. Palma své sliby plní.
Andrew Harrington by rád uměl zemřít víckrát než jednou, aby si nemusel vybírat pouze jedinou mezi mnoha pistolemi, které otec schraňoval v prosklených skříních salonu. Rozhodování nikdy nebylo jeho silnou stránkou. (str. 11)
První příběh začíná tím, čím jiné pomalu končí. Plánováním sebevraždy. Mladý Andrew se nedokáže smířit s tím, že jeho milovanou Marii Kellyovou, prostitutku z Whitechapelu, před osmi lety zabil Jack Rozparovač. Minulost se změnit bohužel nedá, nebo ano? A co budoucnost, kam se chystá prchnout svéhlavá dívka Claire Haggertyová otrávená všedností čajových dýchánků a dvořením nudných nápadníků? Co udělá spisovatel H. G. Wells, když se dozví, že mu chce cizinec z jiného století ukrást autorství jeho díla a následně ho zabít?
Vševědoucí lyrický vypravěč
Čtenář si může po pár stránkách být stoprocentně jistý, zda mu Palmův styl vyprávění bude vyhovovat. Až na pár akčních výjimek totiž děj Mapy času plyne pomalu a klidně a přetéká lyrickými popisy. Román se výborně hodí pro ty, co si umí okamžik vychutnat v každém pečlivě voleném slově. Autorův něžný způsob líčení událostí ve fantastickém překladu Ivety Gonzálezové téměř dojímá, využívá metafor a přirovnání, v žádném případě ovšem nenudí a neunavuje. Rozsah knihy by se snadno dal smrsknout na třetinu, ale přesně tento zasněný a rozvláčný ráz čtenáře přesvědčí, že skutečně naslouchá dobovému vypravování.
Vševědoucí vypravěč v příběhu nehraje žádnou roli a do událostí se nezaplétá, čtenáři ovšem bude velmi milým a důvěrným průvodcem, pravým anglickým gentlemanem, který mu nezatají žádnou podrobnost. Umožní mu nahlédnout do všech zákoutí osudů postav a díky jeho častým promluvám ke čtenáři působí román neobyčejně živě. Vypravěčova upřímnost odzbrojuje, neváhá i zaskočit trapnostmi, jež se na první pohled do tohoto období vůbec nehodí a absolutně zabíjejí momentální kouzelnou atmosféru, ale stoprocentně jimi pobaví.
Romantický příběh
Mapa času není pouze steampunková kniha o časových paradoxech. I když se to tak na první pohled nemusí zdát, román je obratně využívá k romantickému vyprávění o době, kdy lidé snili ve velkém a nebáli se věřit i těm nejpošetilejším představám. Proto se také čtenáři vyplatí něco málo o viktoriánském Londýně vědět, aby se do jeho ulic mohl nořit s větší odevzdaností. Palma důvěryhodně mísí dějiny s fikcí a umožní setkání se skutečnými historickými postavami, vedle již zmíněného Rozparovače a i s Bramem Stokerem, autorem Draculy, nebo Josephem Merrickem, spíše známým pod přezdívkou Sloní muž.
Kromě toho vzdává toto dílo hold duchovnímu otci sci-fi literatury H. G. Wellsovi a staví ho do role skeptického génia, který svým důvtipem a spisovatelskými schopnostmi neustále míchá i již rozdanými kartami. Jedinou vadou na kráse fantastického románu tedy zůstává výpočetní chybička, jež se sem vloudila při skákání v čase. Naštěstí však nemá vliv na logiku příběhu a zůstává pouhou kosmetickou nedokonalostí.
Félix J. Palma v pěti bodech
- Narodil se roku 1968 ve Španělsku.
- Začínal vydáváním povídek, jeho první sbírka Strážce mloka vyšla roku 1998.
- Jeho první román z roku 2001 nese název Mravenec, který chtěl být astronautem.
- Mapa času, první část Viktoriánské trilogie, ho proslavila po celém světě a ve Španělsku mu přinesla řadu literárních ocenění.
- Mezi jeho nejoblíbenější knihy patří Nabokovova Lolita, Interview s upírem od Anne Rice a Sto roků samoty Gabriela G. Márqueze.
Mapa času je prvním z plánované Viktoriánské trilogie, její druhou část napsal Palma v roce 2012. Každá z knih série vychází z jednoho Wellsova proslaveného díla, Mapa času čerpá ze Stroje času, následující se opírá o Válku světů a poslední se bude inspirovat Neviditelným.
Tento román patří mezi ty, o nichž lze prohlásit, že jsou krásné ve všech odstínech toho slova. Postavy si člověk snadno oblíbí a prostředí si zamiluje. Ne všichni hrdinové mají vždy na růžích ustláno a i ti, co mají, se mohou popíchat o trny. Palma dokáže čtenáře sladce dojmout a přitom se vyvarovat pachuti naivity.
Po Mapě času by měli sáhnout především ti, kteří se umí rochnit v osvěžujícím vodopádu slov, nevadí jim pomalejší tempo a vždy je štvalo, že se prozatím na chvíli neocitli ve viktoriánské Anglii, aby se prošli spletitými ulicemi Londýna nebo zaklepali na Wellsovy dveře. Ti ostatní se budou muset spokojit se třemi lehce propletenými mistrně odvyprávěnými příběhy plnými hrozících časových paradoxů, lásky a překvapivých dějových zvratů.
- Félix J. Palma: Mapa času
- Host, 2013
- překlad: Iveta Gonzálezová
- obálka: Cliff Nielsen
- 528 stran, 389 Kč (v e-shopu Fantasye již za 350 Kč)