Tomáš Bandžuch ví, že život Ve službách republiky není snadný, Tomáš Bandžuch: Ve službách republiky
 |
Rok 1920 – a do Československa se ze své sibiřské anabáze vrací unavený legionář nadaný zvláštními schopnostmi. Odpočinek mu ale nebude dopřán. Čeká jej práce Ve službách republiky – černí mágové, démoni, nacističtí špioni a další temné síly si brousí zuby na mladou republiku. A Tomáš Bandžuch jej ve svém románovém debutu také nebude šetřit.
Na začátku byl sborník Drakobijci 10 a povídka Noc nekromantů. Na konci povídkový román Ve službách republiky, který by se mohl zařadit mezi kandidáty na nejkontroverznější literární počin roku 2012. Jen máloco má tak výrazný potenciál červeného hadru jako spojení tatíčka Masaryka, špionážních hrátek a nekromancie.
Čaroprávné humoresky?
Začátek dvacátého století, Češi, spousta magie… Informovaný čtenář fantastiky si hned vzpomene na Leoarda Medka a ptá se, jak se od jeho Dobrodruha Bandžuchova prvotina odlišuje. Odpověď je jednoduchá. Zatímco se Franta Franta brodí časem dohasínající „la belle epoque“, Ve službách republiky se zaměřuje na dobu polozapomenutých filmů pro pamětníky a Četnických humoresek. Jen nesází na nostalgii a jemný, nadčasový humor. Stylově připomíná spíše Špióna, jemuž nevěřili Františka Moravce – po jazykové stránce, tématem i celkovým vyzněním. Komu se zalíbila lehkomyslná rozevlátost Medkových příběhů a hledá něco podobného, rozhodně si nepřijde na své. Místo exotických kulis a kouzla ohmataných sešitků hltaných pod lavicí přichází dotek realismu.
Tomáš Bandžuch se proplétá kdesi mezi dobrodružným vyprávěním o tajných agentech, odhalováním utajené tváře dějin, civilním pojetím hrdinů a zobrazením obyčejných stránek doby, která nám z mnoha důvodů zas tak obyčejná nepřipadá. Fantastická stránka přitom nepůsobí jako pěst na oko. Ačkoli se Ve službách republiky vyvolávají démoni, vedou souboje mágů a listuje v knize s listy z lidské kůže, není to skutečně zajímavé. Hlavní čtenářskou pozornost si totiž uzurpuje prostředí, hrdinové a jejich soukromé osudy.
Takoví normální špioni
Hlavní protagonista povídkového románu, Petr Hankl, není hrdina klasického střihu. Je to člověk, který udělá, co je potřeba, bez zbytečných řečí – a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Na patetické proslovy, rozevlátá gesta či pohledy do duše rozervance si jej nikdo neužije. Za maskou tuctového úředníčka se skrývá obyčejný chlap, jenž miluje svoji ženu, snaží se přijít domů včas na večeři, a čas od času si zajde s kolegy do hospody. Nikdo by nevěřil, že do jeho pracovní náplně spadá řešení složitých magických kauz i vyvolávání démonů. Podobně nereprezentativně dopadá i zbytek Čaroprávných služeb.
Tomáš Bandžuch v pěti bodech
- Vystudoval historii a politologii.
- Začátky jeho literární dráhy jsou spojeny se soutěží O železnou rukavici lorda Trollslayera (poprvé uspěl povídkou Konrád publikovanou v Drakobijcích 9) a následně s Žoldnéři fantasie.
- Petr Hankl, hlavní protagonista Ve službách republiky, se poprvé objevil o rok později, v povídce Noc nekromantů – a hned si získal 4. místo.
- K zájmu o první polovinu 20. století jej přivedla osobnost jeho babičky.
- Je čestným členem skupiny historického šermu Fortis.
Hochštapler Jan Molnár se sice archetypu „Bond s magickými schopnostmi“ přibližuje, ve střetu s Bandžuchovým smyslem pro realitu jej to ale zavádí do nepříjemných problémů s Němci a s ženami. Ideální agentkou není ani Tereza, léčitelka s mentalitou rozpustilé septimánky, pronásledovaná celou řádkou traumat a slabostí pro Polsko. O Lojzovi, figurce původem z pražské galérky, raději nemluvě. Udržet v čele tohoto cirkusu krok s podstatně profesionálnější německou Zauberdienste není nic snadného ani pro velitele tohoto zvláštního odřadu rozvědky, ani pro autora. Oba to však zvládají na výbornou a Tomáš Bandžuch si s elegancí, s níž vdechl plejádě rozmanitých charakterů život a zároveň schopnost vést věrohodně působící interakce s okolním prostředím, nezadá s otcovským přístupem plukovníka Maštalíře.
V hlavní roli Československo
Hlavním trumfem Ve službách republiky je prostředí. Jednotlivé zápletky by si sice mohly vést skvěle v jakékoli době a v libovolných reáliích, autor je ale dokázal prostřednictvím detailů pevně zaháčkovat do reality první republiky.
Nejde jen o politická špičkování, exkurze do Německa sužovaného hospodářskou krizí či střípky národnostních třenic. Stokrát omletý souboj čarodějnických kruhů získá jiné vyznění a intenzitu, když jej autor vplete na pozadí nepříliš známých míst česk(oslovensk)é historie. Způsob, jímž všechny povídky balancují na hraně mezi fikcí, poměrně divokou fantastikou a skutečnými událostmi, má potenciál získat množství nadšených fanoušků a neméně naštvaných odpůrců. Bandžuch odmítá hrát podle pravidel „české interpretační mytologie“ a nebojí se ukázat i na stinnější stránky Masarykova a Benešova Československa.
Pod povrchem historické fantasy se skrývá především hořká ironie dějin. Protože čtenář, na rozdíl od protagonistů, na dobré konce nemůže ani věřit. Už proto, že Ve službách republiky končí začátkem třicátých let a poslední stránky vysílají jednoznačný signál: příští zastávka – Mnichov.
- Tomáš Bandžuch: Ve službách republiky
- Straky na vrbě, 2012
- obálka: Jiřina Kmínková
- 646 stran, 333 Kč (v e-shopu Fantasye již za 300 Kč)
