To nejlepší z fantastiky roku 2006 podruhé, hodnocení redaktorů Fantasye
 |
Minulý týden jsme na Fantasyi uveřejnili převzatý článek z Pevnosti, v němž Martin Šust, Tomáš Němec a Ondřej Jireš rozebírali nejlepší knihy loňského roku. Tentokrát jsme se rozhodli my, zodpovědní za Fantasyu, vytvořit vlastní žebříčky – čistě subjektivní a podle našeho vkusu. A kupodivu – nesešli jsme se ani v jednom titulu.
MARTIN FAJKUS
1. Gemmell David: Pán strieborného luku
Přiznám se, že jsem první díl Gemmellova cyklu Trója bral do rukou
poněkud s rozpaky, protože kombinace fantasy a historického románu ne vždy
vyjde tak, jak to autor zamýšlí. Ovšem už po několika prvních stranách
mě příběh úplně pohltil. Hlavního hrdinu Helikaóna jsem si oblíbil,
ovšem mým favoritem se stal mykénský bojovník Argurios. Pokud vám nedělá
problém slovenština, tak rozhodně doporučuji.
2. Gemmell David: Meče noci a dne
Mám rád Gemmellovy příběhy, protože vždy dokáže namíchat drsný
koktejl se spoustou akce a jeho hrdinové nejsou jednobarevní. Neustále
o něco usilují a navzdory nepřízni osudu bojují dál. Kromě Skilgannona,
kterému fandím, se tu vrací alespoň na chvíli Druss, takže nebylo co
řešit. Tuhle knihu jsem „zhltnul“ na jeden zátah.
3. McMaster Bujoldová Lois: Boží lov
Svět Chalionu mě zaujal hned v první knize – Prokletí Chalionu.
Bujoldová věnuje hodně pozornosti prokreslení postav, soustřeďuje se na
jejich pocity i motivy jednání. Její fantasy se poněkud odlišují od
klasiky, jsou vyprávěna v mnohem volnějším tempu, přesto dokáží
upoutat. Navíc Boží lov vrcholí skutečně emotivní scénou, v níž
hlavní postava propouští duše dávných válečníků.
4. Knaak Richard A.: Rozdělení
Richard A. Knaak patří už dlouhá léta k mým oblíbeným spisovatelům,
proto se musel objevit i zde. Jeho knihy se čtou téměř samy a Richard jim
dokáže vtisknout punc opravdovosti. Ve finále warcraftovských Válek
prastarých to rozjel naplno a podařilo se mu příběh zakončit v opravdu
velkém stylu.
5. Sanderson Brandon: Elantris
Elantris mě nadchl svou nezdolností i poetičností. Princ Radeon i Sarene
procházejí mnoha složitými zkouškami, přesto se nevzdávají a bojují
dál. Příběh sám je sice trochu naivní, ovšem Sanderson dokáže
vyprávět velmi sugestivně. Knihu jsem přečetl už třikrát a stále se
mi líbí.
|
 |
 |
 |
 |
6. Heitz Markus: Pomsta trpaslíků
Hrdinská fantasy v klasickém stylu. Na počátku je sice Tungdil poněkud
v depresi, ovšem pár pořádných akcí ho z ní nakonec dokáže vytrhnout.
Navíc je tu zase Pruďas. Velké bitvy, magické artefakty, zlovolné intriky,
tajemné plány… Mňam, mňam, mňam…
7. Hamiltonová Laurell K.: Provinilé slasti
Svět, ve kterém jsou upíři téměř plnoprávnými občany? Proč ne? Román
Laurell K. Hamiltonové mě nadchl originálním nápadem a zejména hlavní
hrdinkou. Anita Blakeová je holka ostrá jako břitva a dokáže se o sebe
postarat. Nikdy nepanikaří a její hlášky jsou prostě boží. Navíc
je sexy…
8. Cook Glen: Hry stínu
Jako jeden z největších fanoušků Černé legie u nás nemůžu pominout
Hry stínu. Felčar patří už dlouho k mým oblíbencům, takže jsem jeho
další dobrodružství přijal s nadšením. Navíc ta skvělá scéna
„romantické“ večeře Felčara s Paní… Další bitvy, černá magie,
intriky a Felčar kapitánem. Prostě skvělé!
9. Martin George R. R.: Hostina pro vrány 1+2
Píseň ledu a ohně pokračuje dál. Martin v Hostině pro vrány zase pěkně
zamíchal kolem osudu, a tak se jeho postavy musí otáčet pěkně zčerstva.
I když se nyní více zaměřil na politiku a intriky, jeho kniha neztrácí
nic na napínavosti. Škoda jen, že většina postav, kterým fandím, se do
textu nevešla. Ovšem Cersei si jako hlavní mrcha vede více než dobře.
10. Caine Rachel: Smolné povětří
Konečně nějaký román, jehož hrdinka se nestydí za to, že je ženská a
že se jí líbí hezcí chlapi. Navíc miluje rychlá auta a nesnaží se
primárně zachránit svět, ale hlavně sebe. Rychlý spád, výborné hlášky
a komentáře, to jsou největší klady této knihy.
 |
 |
 |
 |
 |
Jako bonus bych ještě rád vypíchl několik českých knih, které si to podle mě opravdu zaslouží. A protože si je netroufám seřadit podle oblíbenosti, dávám přednost abecednímu pořádku autorů:
Červenák Juraj: Válka s běsy
Čaroděj a bojovník v jednom, slovanský Rogan, se vrací v ještě lepší
formě. Je starší, zkušenější a silnější, ovšem bije se se stejným
zápalem jako dříve. Navíc ho doprovází Goryvlad, který je snad ještě
lepší než Rogan sám. Červenák umí psát akční věci, co mají spád a
skvěle se čtou.
Fabian Dušan: Invocatio Elementalium
Nový objev Roberta Pilcha Dušan Fabian mě více než překvapil. Jeho kniha
mě úplně pohltila a vyplivla až na poslední stránce rozčarovaného, že
děj nepokračuje dál. Spousta dobrých nápadů, chytlavý příběh a mix
magie a akce dělá z Invocatia přesně to pravé pro mě. Jsem zvědavý na
Dušanův další román.
Neomillnerová Petra: Vlastní krev
Petřiny povídky se vyznačují mnohdy až naturalistickou krutostí, která
však není samoúčelná. Ve Vlastní krvi dokazuje, že umí psát živě a
její hrdinky si na nic nehrají. Hlavně proto, že mají starosti s vlastním
přežitím. Neomillnerová je originální a šokující zároveň. Navíc je
v jejích textech spousta erotiky! Jako autorce jí předpovídám velkou
budoucnost a už se těším na první román.
Žamboch Miroslav: JFK 6–7 Se smrtí v zádech a Hořící andělé Míra Žamboch psát umí a má i nápady. Dokazuje to i tato dvojice příběhů s agentem JFK. Svět, ve kterém se prohánějí zmutované viry, existuje spousta malých států a strach z nákazy, to je další z misí Johna F. Kováře. V nebezpečném světě dělá jen to, co pokládá za správné. To ho ostatně přivede až k šílenému vzdušnému souboji vzducholodí.
JIŘÍ POPIOLEK
1. VanderMeer Jeff: Veniss Underground
New Weird v krystalické podobě, zbavený veškerého Miévillova
ideologického mentorování nebo příměsí jiných žánrů jako
v případě Swainstonové nebo Bishopové. Gejzír bizarních obrazů a
morbidní fantazie, na jehož podmanivý rytmus se člověk musí naladit. Mně
se to podařilo, a proto knihu považuji za výjimečný a mimořádný
zážitek.
2. Fforde Jasper: Malér Eyrová
Svým způsobem přesný opak Vandermeera, čtenářsky velice přístupná
kniha, která na první pohled vypadá jako přímočarý kriminální román
s humoristickými prvky, ale přitom v sobě skrývá tolik různých
literárních a historických odkazů, že třeba i jen jejich hledání je
ohromná zábava.
3. Šust Martin (ed.): Trochu divné kusy 2
Pestrý a vyčerpávající obraz budoucnosti americké fantastiky; sázka na
kvalitu samotného textu bez hvězdných jmen, odvážný a možná i trochu
riskantní krok, který se Martinovi Šustovi aspoň u mě jednoznačně
vyplatil – na debutové romány mnoha spisovatelů z této antologie budu
s napětím čekat.
 |
 |
 |
 |
4. Stephenson Neil: Kryptonomikon
Kniha na pomezí fantastiky a historické fikce, která opět funguje ve více
rovinách. Příběh o různých podobách šifer, který se již stačil stát
kultem. Zároveň je to však znepokojující černohumorný obraz naší
současnosti, kde úsměv postupně mrzne na rtech, protože nikdy nevíte, kdo
vás sleduje… a hranice mezi realitou a fikcí je tak tenká.
5. Gaiman Neil: Anansiho chlapci
Humoristický, pohodový, pozitivní, ve stylu P. G. Wodehouse napsaný román,
který je na rozdíl od Amerických bohů především nesmírně oddechové
čtení; ale napsat takhle dobrý humoristický román taky není nic
jednoduchého. Gaimanovi se to podařilo na výbornou.
6. Wilson Robert Charles: Spin
Hugem oceněný román, klasická sci-fi vize vycházející z tradic
největších mistrů tohoto žánru minulého století, pro fanoušky Clarka
nebo Asimova (k nimž se řadím i já) zážitek spojený s mírnou
nostalgií za dobou, kdy sci-fi byla založena na vědě a nechtěla
především šokovat.
7. Sterling Bruce: Schismatrix plus
Další kultovní záležitost, dílo, které společně s Gibsonovým
Neuromancerem definovalo kyberpunk. Báječná kniha, na níž lze bez potíží
vysledovat, kde brali inspiraci třeba Asher, Morgan nebo Reynolds. Oproti
Gibsonovi se na něm ale přeci jen trochu podepsal věk.
 |
 |
 |
 |
 |
8. Dick Philip K.: Valis
Ani Valis není fantastika v čiré podobě. Žánr opět sloužil Dickovi
spíš jenom jako kulisa, v níž ztvárnil zoufalý a mrazivý výkřik
o pomoc depresemi a drogovou závislostí zmučené lidské duše.
9. Reynolds Alastair: Údolí vykoupení
Tohle je současnost a budoucnost space-opery, nádherná, řemeslně dokonale
zvládnutá, mohutně vyklenutá stavba příběhu o boji lidstva
s mimozemskými stroji, které se nás snaží vyhubit; škoda jen příliš
otevřeného konce s mnoha neznámými veličinami.
10. Fajkus Martin (ed.): Legie nesmrtelných
Když jsem volil mezi Jirešovou a Fajkusovou antologií, vybral jsem si tuto,
protože je překvapivější; Legendy české fantasy jsou plné úctyhodných
a kvalitních textů. Ale žádný z nich mě nešokoval – v dobrém –
tak jako Erikson nebo Neomillnerová z Legie.