Těžký je život na mostě, Jana Maffet Šouflová: Svitky z londýnského mostu
 |
Přijít v roce 1306 o život není příliš složité a dvojnásob to platí v hlavním městě Anglie. Stačí, když si člověk vzpomene, že už dlouho neviděl své příbuzné. Nebo má-li chuť trochu si zaexperimentovat s alchymií. Právo je však třeba prosazovat rázně, a proto přichází na londýnský most nový konstábl Thomas Collingham.
Obyvatelé mostu jsou tak trochu uzavřenou komunitou, ovšem to ještě nikdy nikoho od nějaké té vraždy neodradilo. Ostatně Britové to svou vlastní detektivní produkcí dokazují denně. Kamenný most přes Temži má oproti ostatním částem Londýna výrazně odlišný statut. Už jenom proto, že se neustále dá kam spadnout a to ani není třeba se nějak zvlášť posilňovat alkoholem.
Navzdory tomu nepatří smrt utonutím mezi jediné příčiny skonu. Ostatně kombinace středověkého světa a detektivky musí náležitě ctít vysokou úmrtnost. Žádný div, že se lze na mostě setkat s nepřeberným množstvím nadpřirozených bytostí, havětí v podobě gryfů počínaje, přes mluvící hlavu popraveného Williama Wallace, až po relativně obyčejné duchy. Tihle všichni se tu trochu, tam hodně zapojují do veřejného života. Proto je jenom logické, když s nimi začne záhy konstábl Collingham spolupracovat na vyřešení obzvlášť zapeklitých případů. Při některých půjde o život i samotnému konstáblovi.
Jana Maffet Šouflová v pěti bodech
- vystudovala obchodní akademii, ale věnuje se výtvarnému umění a literatuře
- pracuje jako designérka a ilustrátorka v soukromé firmě
- asi nejznámější je díky svým ilustracím fantasy knih
- od roku 2002 hraje na harfu
- Svitky z londýnského mostu jsou její první knihou
Svitky představují čtenářům čtyři napínavé příběhy z velice zajímavého prostředí. Hned při svém nástupu do funkce musí Collingham řešit záhadný případ nesčetněkrát zavražděného nebožtíka. Toto vyprávění však trochu doplácí na nutnost seznámení se s velkým množstvím postav a reálií. Jakmile navíc vyjde najevo podstata celého zločinu ve stylu „nebožtík – horký brambor,“ skáče napětí do hučivých vod Temže.
Druhý svitek již staví na znalosti míst a postav, díky čemuž je mnohem svižnější. I samotná záhada zázračné kostelní kočky působí atraktivněji a čte se lépe. Třetí případ, v němž dojde na mostě k požáru, se nese v podobném duchu. Napětí je dost a čtenáři budou text doslova hltat.
Nic na tom nemění ani fakt, že události okolo požáru slouží primárně jak odrazový můstek pro poslední svitek. V něm je na konstábla pořádán doslova hon; nájemní vrazi si podávají kliku, ale Collingham ne a ne zemřít. Zde asi nejvíc vstupují do hry nadpřirozené bytosti a mýtické předměty, což pomáhá některé pasáže odlehčit a přidat jim na humoru.
Jako celek fungují Svitky dobře. Poněkud přeplněnou a roztahanou první částí se čtenáři musí prokousávat, ale po pomalém začátku se kniha čte už víceméně sama. Velmi tomu pomáhá atraktivita středověkého Londýna, svižné tempo zejména druhé poloviny knihy a v neposlední řadě i autorčiny působivé ilustrace. Čtenáři přejezení moderních vyšetřovacích metod si jistě oddychnou, nepošle-li hlavní postava „vzorky do laborky,“ ale pouze konzultuje celou záležitost s poněkud podivínským koronerem, který má v zásobě spoustu tajemství a mytických artefaktů. Vzhledem k velmi podařenému závěru knihy je patrno, že autorka v tomto směru rozhodně nevyčerpala veškerou inspiraci. Vůbec by tím pádem neškodilo, kdyby tohle dobrodružství neskončilo jenom u jedné knihy.
- Jana Maffet Šouflová: Svitky z londýnského mostu
- Straky na vrbě, 2014
- obálka: Jana Šouflová
- 364 stran, 330 Kč (v e-shopu Fantasye již za 297 Kč)
