Tenká hranice touhy je příběhem pro všechny ty, kteří netrpělivě čekají na Dveře z kamene, završení Rothfussovy trilogie Kronika královraha. A také je pro všechny ty, kteří mají rádi příběhy lehké jako pírko, hravé a melancholicky zasněné, protože přesně takový v mistrovském balení dostanou.

Tenká hranice touhy. Příběh, který není pro Rothfussův svět nikterak podstatný, přesto, že hlavním hrdinou je jedna z nejzajímavějších postav celé ságy – Bast, pomocník hostinského. Příběh, který vlastně ani není nový, protože je rozšířenou a rozpracovanou povídkou Bleskostrom, kterou mohl ctěný čtenář nalézt v povídkové sbírce Darebáci. Příběh, který je pouhou záplatou na duše čtenářů netrpělivě čekajících na završení Kroniky královraha. Příběh, který… Nu, ať už je Tenká hranice touhy čímkoli, rozhodně jde o Příběh s velkým P, který si zamilujete.

Bast. Mladík, který je mistrem tajemství a službiček. Pomůže, poradí, pohladí po duši – a to vše za cenu pouhých drobností. Tajemství, službičky, to vše si rychle při obchodech s Bastem najde nového majitele, o oblázcích, talismanech a podobných věcech nemluvě. Až jednoho dne přijme dárek, jen tak bez protihodnoty, a tím vše začíná. Příběh je jednoduchý, krátký, chvíli humorný, chvíli hlubokomyslný, chvíli rozverný a chvíli zase melancholický. A na konci zjistíte, že o příběh, respektive jeho děj, možná zas až tak úplně nešlo, že dočítáte knihu a jste unešení. Rothfuss mistrně pracuje s popisy – květiny doslova voní ze stran knihy, vítr se prohání stráněmi a čechrá čtenáři vlasy, postavy žijí své malé životy plné všedních i nevšedních starostí. Celou malebnost podtrhují i připojené ilustrace, které příjemně dotváří celkový dojem. Škarohlíd by mohl říct, že se vlastně v průběhu knihy nic moc nestalo, nekoná se žádná velká zápletka, žádné zásadní zvraty, žádná větší akce. Ano, pokud se na Tenkou hranici touhy díváte optikou milovníka svižné akce, je to pravda a nejspíš při čtení usnete ještě před polovinou.

A ještě jednu věc umí Patrick Rothfuss fantasticky: předat čtenáři emoce. To jde často ruku v ruce s popisy, ale Tenká hranice touhy patří k těm knihám, které budete číst pomalu, vychutnávat a užívat si každou situaci, protože „něco“ vyzařuje. A emocí je zde celá škála – od radosti po smutek, podezřívavost, nechuť, hravé pošťuchování či usilovná snaha navzájem se přechytračit. Mnohé scény působí zasněně, melancholicky, až poeticky. A to je celé kouzlo příběhu. A přesně tím Rothfuss čtenáře dostává – řemeslnou precizností, hravostí, citem pro náladu. Celý příběh vyznívá laskavě i přesto, že dílčí témata nejsou nikterak veselá.

V kontextu celé (nedokončené!) série můžete tento příběh využít jako vstupní bránu do světa Kroniky královraha. Naznačí vám poetiku a styl, kterým je sága vyprávěna, ukáže vám, zda si s Rothfussem sednete. Bohužel na malém prostoru chybí více epiky, příběh se příliš nerozvíjí, což není na škodu pro samotnou Tenkou hranici touhy, ale není naplno využito všech literárních zbraní, které sága nabízí.

Poznámka pro fanoušky série: Z doslovů zjistíte, že psaní se pro autora stává mnohem více bojem než zábavou, což příliš nepovzbudí morálku při čekání na dovršení trilogie. A také zjistíte, že autor se bude raději věnovat svým dětem než psaní, což rozhodně ocení děti, ale nikoli netrpěliví čtenáři. Občas je zkrátka těžké být fanouškem.

Co tedy Tenká hranice touhy přináší? Přepracovaný příběh, pohlazení po duši, tajemství, trochu smyslnosti a magie. Líbivé ilustrace a zpracování knihy vůbec. A naopak odnáší trochu iluzí a víry, i když i ta v příběhu hraje svoji roli. Je to dost na to, aby kniha stála za přečtení? Rozhodně!

• Patrick Rothfuss: Tenká hranice touhy
• Triton a Argo; 2024
• překlad: Radovan Zítko
• obálka: Nate Taylor, Lukáš Tuma
• 184 stran, 348 Kč (v e-shopu Fantasye již za 313 Kč)