Uzavření postapokalyptické ságy, kde se „hrdina z Istanbulu“ vydává do boje proti extrémistické skupině, která chce zničit svět, je na spadnutí, příběh tím ale zdaleka nekončí. Poslední díl z Kotletovy tetralogie se odpoutává od předchozí premisy budovanou první tři díly a poprvé se zaměřuje na ženu, konkrétně na celoživotní přítelkyni hlavního hrdiny z předchozích dílů. Jak ale zvládl Bruntálský řezník ukočírovat závěr, tak rozjeté ságy, navíc s přechodem pro Kotletu tak atypickým?

Tak jako druhý díl končí ukázkovým cliffhangerem, tak ve stejném duchu pokračuje i díl třetí s podtitulem Rázová vlna. Uzavření příběhu o plukovníku Michálkovi vydávajícího se přes všechny nesnáze ještě jednou a naposledy zachránit svět před magory, kteří se ho snaží zničit, je zakončením s veškerou parádou. Děj se od začátku prvního dílu vyvinul z malého příběhu o záchraně ztracené holky do děsivě komplexní vize rozebírající lidskost, lidství, empatii, ale i neutišitelnou vůli žít a přežít za všech okolností. A přitom celý příběh neztrácí na „kotletovosti“, naopak, skrz celou ságu je možné vidět víc a víc rozpoznatelný autorův rukopis. První díl představuje na rozdíl od běžných autorových děl více temnou a až depresivní záležitostí, nicméně každé další pokračování je více a více stavěné do typické pozice černé satyry, v níž se hláškami šetří míň něž kulkami, tematika sexu a sexuality se objeví i v místech, kde by to nikdy nikdo nečekal, a ve které krev stříká až do třetí řady.

Konec příběhu o záchraně světa, nikoli konec ságy

O kolik bude čtenář překvapenější, když zjistí, že po uzavření příběhu budovaného skrz předchozí knihy následuje ještě jeden bonusový román. Řetězová reakce je čtvrtý a poslední díl z celé série Spad, a oproti svým předchůdcům se v lecčem liší. Nejde pouze o změnu hlavního hrdiny. Autor nechává Alici (ústřední postavu, která v předchozích dílech působila jako důležitá vedlejší postava) stát proti novým překážkám, v úplně odlišném prostředí, a zcela samotnou. V takovémto případě, jenž se vyskytuje v knižních sériích celkem vzácně, je ale třeba dbát na nezanedbatelnou skutečnost  – pokud změníte hlavního hrdinu a kromě něj také konflikt, kterému čelí, je důležité dokázat změnit také styl vyprávění. A to natolik, aby byl čtenář schopný odlišit současnou hlavní postavu od té předchozí, ale současně jej ponechat dostatečně povědomý, aby neměl čtenář pocit, že kniha už do série nezapadá. Což rozhodně není snadný úkol ani pro tak zkušeného spisovatele, jakým je František Kotleta.

Je vidět rozdíl?

Ačkoli je patrné, že se Alice chová lehce odlišně, než na co byli čtenáři zvyklí, nejde o tak markantní odklon, aby nebyl uvěřitelný. Rozdíl lze přisuzovat logickému vývoji charakteru a také faktu, že se poprvé ocitáme uvnitř Aliciny hlavy a nevnímá ji pouze z pohledu třetí osoby, jako tomu bylo doposud. Faktem zůstává, že skrze vyprávění autorovi párkrát takzvaně ujede ruka a z Alice se v tu ránu stává notorický Michálek. K tomu ale dojde pouze párkrát a nikdy ne na tolik závažně, aby to narušovalo čtenářovu pozornost.

František Kotleta v pěti bodech

1. Narodil se údajně v roce 1981 v Bruntálu. O jeho životě je známo pouze několik útržků, které obyvatelé Bruntálu sdělují pouze za tučné úplatky a zásadně šeptem.
2. Díky konfliktu s Policií ČR se Kotleta dostal na dva roky do vězení v Heřmanicích, kde se seznámil s dílem Jiřího Kulhánka. Ihned se stal jeho velkým obdivovatelem.
3. Pokud zrovna necestuje po světě a nehledá svoji matku, pracuje spořádaný občan Kotleta jako řezník ve svém rodném městě.
4. Jeho bibliografie se utěšeně rozrůstá: po trilogii Bratrstvo krve (Hustej nářez, 2010, Fakt hustej nářez, 2012 a Mega hustej nářez, 2013) vyšla dvoudílná Perunova krev (2013 a 2014) a povídková sbírka Příliš dlouhá swingers party (2014), v roce 2015 následovaná samostatným románem Lovci a prequelem k Bratrstvu krve s názvem Vlci.
5. Mnoho pomlouvačů si myslí, že Kotleta není reálná osoba, nýbrž pouhý výplod aprílového vtípku, který vznikl na základě ukázky z neexistující knihy. Za záhadných okolností tito pochybovači postupně tragicky umírají.

Nabízí se také otázka, zda měla být Řětězová reakce zařazena do série Spad nebo vydána jako zcela samostatný titul. Odpověď na tuto otázku je těžší, než se zdá. Na jednu stranu se čtvrtý díl odehrává ve stejném postapokalyptickém světě a z části i se stejnými postavami, což šetří prostor a dává možnost rozvíjet dál reálie, které už člověk důvěrně zná. Na druhou stranu, pokud čtenář po dočtení celé tetralogie dospěje k závěru, že poslední díl by měl být vyhraněn jako samostatná kniha, tento názor bude stát na tvrdých faktech, jako jsou změna hlavního hrdiny, obměna prostředí a stylu vyprávění.

Co závěrem?

První tři díly díky stylu vyprávění a jednolité formě velmi dobře fungují i jako jeden velký kolos vyprávějící rozvíjející se příběh plukovníka Michálka. Čtvrté pokračování se neoddiskutovatelně liší od předchozích částí, a o jak velký problém ve finále jde, už bude záležet čistě a jenom na čtenáři.

Ať už se bude počítat se závěrem Michálkova příběhu v prvních třech dílech či ukončením celé ságy v díle čtvrtém, zůstává nepopiratelnou skutečností, že série Spad je velmi kvalitním počinem kvalitního spisovatele, který by si neměl žádný fanoušek české sci-fi nechat ujít.

• František Kotleta: Spad – souborné vydání
• Epocha, 2022
• obálka: Lukáš Tuma
• 688 stran, 599 Kč (v e-shopu Fantasye již za 539 Kč)