Psát o Tolkienovi je tak trochu nevděčná činnost. Tento jedinečný spisovatel a lingvista se totiž nesmazatelně zapsal do historie fantastiky a inspiroval bezpočet lidí k tomu, aby ho buď zkoušeli následovat anebo se vůči němu vymezili. Pro někoho jsou díla jako Pán prstenů prvním krokem k epické fantasy, pro jiné mohou být příliš nudné a suché (nebo černobílé, protože dobro a zlo mají příliš jasně vymezené hranice). Je až příliš snadné sklouznout k opakování toho, co víme všichni. Ale to by byla škoda, protože potom by nám unikly i jiné příběhy, které Tolkien vytvořil a které nemají s jeho nejznámější trilogií nic společného.

Příběhy z nebezpečné říše jsou sbírkou pohádkových vyprávění a poezie, které svou lehkostí připomínají Hobita. Anebo přesněji, elfskou bezstarostnost a hravost, jak ji Bilbo poznal při své první návštěvě Roklinky. Jde o jednoduché a žertovné příběhy, často vymyšlené pro potěchu autorových dětí (což ostatně platí i o již zmiňovaném Hobitovi). Přičemž hned ten první má asi nejblíž k pohádkám jako takovým – Tulák Rover je pejsek, jehož nešťastné setkání s nerudným starým čarodějem vyústí v ohromnou cestu plnou jiných Roverů (zdá se, že to není příliš originální jméno pro psa, ať už na Měsíci, pod vodou nebo kdekoli jinde), čarodějů, kouzelných bytostí a nebezpečných tvorů. Zajímavostí též je, že Tolkien s tímto příběhem přišel proto, aby utěšil jednoho ze synů, jehož oblíbená hračka se ztratila kdesi na pláži.

J. R. R. Tolkien v pěti bodech

1. Narodil se roku 1892 na území dnešní Jihoafrické republiky.
2. Vystudoval na Oxfordu, kde později působil i jako profesor.
3. Jeho nejslavnějším dílem je románová trilogie Pán prstenů.
4. Ačkoli sepsal mnohem víc příběhů ze Středozemě, většinu z nich nedokončil a byly vydány až posmrtně díky jeho synovi Christopherovi.
5. Zemřel roku 1973 v Británii.

Sedlák Jiljí z Oujezda pojednává o tom, jak snadné je založit vlastní malé království, máte-li k dispozici kouzelný meč a ty správné protivníky. Autor zde většinu děje pouze naznačuje, což ovšem k danému vyprávění sedí víc, než kdyby se rozepsal na sto stran. A přesto se nelze ubránit pocitu, že by z toho klidně mohlo být něco mnohem důležitějšího. Což je možná přesně to, jak by měly správné pohádkové příběhy působit.

Příhody Toma Bombadila připomenou přesně takového podivného tvora, jakým Tom Bombadil byl i ve Společenstvu prstenu. Nejstarší a nejváženější, ale také nejbezstarostnější obyvatel Středozemě. Této básni chybí už jen poznámka, že ji přeložil Bilbo po své poslední výpravě.

Kovář z Velké Lesné a List od Nimrala naopak mohou působit trochu zamyšleněji. Alespoň pokud je necháte. První příběh je o možnostech cestování do pohádkového světa a o důsledcích takových návštěv. Druhý pak sleduje osudy malíře, který celý svůj život tvoří jeden obraz, neustále se věnuje detailům a nemá pak čas na doplnění celku, aby se jeho dílo ve výsledku nedočkalo ani dokončení, ani uznání. Bylo by snadné představit si Tolkiena jako takového malíře. Vždyť za jeho života byl dopsán pouze Hobit a Pán prstenů, přičemž ani jedno z těchto děl nepovažoval Tolkien za nejdůležitější. A opakovat, že nebýt Christophera Tolkiena, byla by světová literatura ochuzena o nejepičtější příběhy Středozemě, je též poměrně zbytečné.

Příběhy z nebezpečné říše jsou nejenom výborným doplňkem pro všechny fanoušky J. R. R. Tolkiena, ale zároveň i skvělou sbírkou pohádkových vyprávění pro všechny ty, kteří ke štěstí nepotřebují božské bytosti a boj o nejvzácnější elfské klenoty.

• J. R. R. Tolkien: Příběhy z nebezpečné říše
• Argo, 2024
• obálka: Alan Lee
• překlad: Stanislava Pošustová – Menšíková, Jan Čermák, Petr Štěpán
• 288 stran, 498 Kč (v e-shopu Fantasye již za 448 Kč)