Studovat v knihovně nikdy nebylo podivnější, Haruki Murakami: Podivná knihovna
 |
Haruki Murakami nemá na kontě jen sáhodlouhé, propracovaně psychologické magické romány, jaké u nás vycházejí především v poslední době. Tento japonský spisovatel je autorem také několika povídek. Podivná knihovna v originále vyšla roku 2005, pro české čtenáře vychází samostatně nyní a ozdobená bohatými ilustracemi.
Mladík jako obvykle přijde vrátit dvě knihy do knihovny a nějaké jiné si i půjčit. Co však začne jako obyčejná večerní návštěva knihovny se nečekaně změní v odříznutí od světa, uvěznění v temné podzemní cele a strach o vlastní život.
Kafkovský motiv
To, že Haruki Murakami je velkým obdivovatelem pražského spisovatele Franze Kafky, není žádným tajemstvím. Dost důrazně to dal najevo už v románu Kafka na pobřeží. Nicméně v Podivné knihovně se mu daří poměrně věrně přiblížit i Kafkově stylu vyprávění. Ponurá atmosféra plná nevysvětlitelných zvláštností houstne s každým schodem, po kterém hlavní hrdina sejde do podzemí knihovny. Kvůli vlastní submisivitě je proti své vůli vržen do víru bezvýchodných událostí, z nichž mu pouhé neprůbojné odmlouvání nemůže pomoci uniknout. Ocitá se tak v prostředí, do kterého nepatří a kterému nerozumí. Právě jeho bezmoc a stísněnost scény dodává povídce kýženou ponurost. Na strašidelnou strunu navíc lehce brnkají i popisované brutální poznámky o tom, co ho čeká.
Určitou míru cizosti potom dodává povídce především fakt, že žádná z postav nemá jméno. Chlapec vypráví z první osoby, děda je jen děda, špaček je špaček, dívka je dívka a hotovo. Typicky kafkovské.
Haruki Murakami v pěti bodech
- Narodil se roku 1949 v Kjótu.
- Je držitelem několika literárních ocenění, mimo jiné ceny Franze Kafky. Nějakou dobu se o něm mluví i o jako žhavém kandidátovi na Nobelovu cenu za literaturu.
- V češtině zatím vyšlo dvanáct jeho děl (mezi nejznámější patří Kafka na pobřeží, Norské dřevo a Sputnik, má láska). Kromě Kroniky ptáčka na Klíček je všechny přeložil Tomáš Jurkovič.
- Murakami do japonštiny přeložil některá díla F. S. Fitzgeralda, Trumana Capoteho nebo Johna Irvinga.
- Jako autora ho velmi ovlivnila západní kultura, jeho romány často přebírají názvy populárních skladeb a mezi jeho oblíbené spisovatele patří (překvapivě) Franz Kafka.
Na rozdíl od svého vzoru však Murakami neukončuje příběh úplně pesimisticky. Jak už u něj bývá zvykem, s přílišným osvětlováním všech neobvyklostí se neobtěžuje – prostě tam jsou – a závěr vyzní do ztracena. Přitom po sobě zanechá pachuť pocitu, že se něco strašlivě pokazilo a nenávratně změnilo.
Atmosférické ilustrace
Co tištěné vydání Murakamiho povídky dostává ještě o řád výš, je výtvarný způsob jejího zpracování. Kniha je bohatě doprovázena obrazy německé výtvarnice Kat Menschik, která se kromě ilustrování věnuje i tvorbě komiksů. A je to hodně poznat. Umí zachytit okamžik i správný detail vyprávění a vtisknout mu lehce snovou, nerealistickou podobu. Malby v téměř výlučně černošedých odstínech tvoří přidanou hodnotu již tak tísnivého příběhu.
Víc než povídka?
Díky tomu, že se jedná o „pouhou“ povídku, v ní mnohem výrazněji než v delších Murakamiho románech vyzní všechny nevysvětlené a nevysvětlitelné zvláštnosti, ve kterých si autor libuje. Čtenář totiž nemá čas si na ně zvyknout, protože během několika dalších stránek se objeví jiné. Přestože Murakami vypráví vlastně klidný, rozvláčný děj, během kterého se neodehrávají žádné výrazně drastické zvraty, koncentrace nemožností je zde natolik vysoká, že mírnější tempo ani nevadí. Naopak přidává melancholickému ladění zápletky.
Podivná knihovna je jednohubka na jeden večer. I se zrychleným dechem či občasným zmateným zadumaným přerušením čtení ji člověk sfoukne přibližně za půl hodiny. Její vydání v samostatném svazku je tím pádem trochu zarážející, přestože plusové body mu rozhodně přidává krásné grafické provedení.
- Haruki Murakami: Podivná knihovna
- Euromedia Group – Odeon, 2014
- překlad: Tomáš Jurkovič
- obálka: Kat Menschik
- 64 stran, 249 Kč (v e-shopu Fantasye již za 224 Kč)
