Spin, Robert Charles Wilson
 |
Tyler Dupree žije s matkou v malém domku v koutě rozsáhlé zahrady, patřící k Velkému domu bohaté rodiny Lawtonových. Matka je vdova po příteli pána domu a dělá jim hospodyni, Tyler si hraje a vyrůstá s o rok staršími dvojčaty Diane a Jasonem. Jejich dětství končí jako bezstarostná existence celého lidstva v okamžiku, kdy zhasne Měsíc a všechny hvězdy kromě Slunce, a Země se ocitne uvnitř zvláštní bariéry, kde čas plyne mnohem pomaleji než venku. Konec světa je najednou věc, které se všichni mohou dožít.
Autor není českým čtenářům neznámý, o jeho Darwinii slyšeli i ti, co ji nečetli. Román Spin je v jistém smyslu slova futuristický, protože sleduje budoucí vývoj lidstva od současnosti, pravda za fantastických podmínek. Jenže co je spinová bariéra pro Tylera a ostatní postavy, může být pro nás skleníkový efekt, doba ledová nebo přehození magnetických pólů Země – změnou kosmického rozsahu, na kterou bude muset reagovat celé lidstvo. Spinový „pytel“ má tu dobrou vlastnost, že je ochranou proti škodlivému záření zrychleného vesmíru tam venku, ale jeho skutečný účel se dozvídáme po kapkách a po mnoha omylných teoriích. Kniha je psána ich-formou, hlavní hrdina Tyler Dupree je zároveň vypravěčem, účastníkem děje i nezávislým pozorovatelem, v čemž se velmi podobá jinému hrdinovi, Forrestu Gumpovi. Stejně jako Forrest vzpomíná Tyler na minulost, kterou střídá aktuální děj, aby se v závěru obě linie propojily a příběh vyvrcholil. Také Tyler má svou Jane – Diane Lawtonovou, ke které vzhlíží, miluje ji a nemůže se s ní ze společenských i jiných důvodů dostatečně sblížit. Vztah k jejímu bratru Jasonovi, geniálnímu matematikovi, fyzikovi a organizátorovi, je spíše podobný vztahu doktora Watsona a Sherlocka Holmese.
Román se hodně zaobírá vírou v Boha tváří v tvář Spinu, a hlavně mapuje všelijaké sekty a náboženské směry, kterých je ve Spojených státech, kde se děj románu odehrává, víc než dost. Také politika je v ohnisku zájmu, hlavně pak ta zákulisní a lobbystická. Zajímavé je také to, že Tyler má rád komiksy a science fiction, Jason si ho kvůli tomu občas dobírá a někdy se v textu také cituje z klasiků žánru (např. vtipná narážka na Cizince v cizí zemi na straně 167). Postupně vám dojde, že to byl od autora elegantní a prostý trik, jak přiblížit hrdinu čtenáři – Tyler je jako my, fanoušek SF, snáze mu tak odpustíte jeho trapnou fixaci na Diane, hodnou prostšího Forresta nebo mexické telenovely. To je také hlavní výtka, kterou proti příběhu mám, vztahy mezi postavami jsou komplikovanější, než ve skutečnosti bývají, a do tohoto typu příběhu se nehodí už vůbec.
Fyzika a její výklady jsou na dobré amatérské úrovni a jsou podány populární formou, kdy geniální Jason musí vysvětlovat Tylerovi všechny události, zákulisní boje a tajné informace tak, aby to jako laik pochopil, a tím to jednoduše předestře i čtenáři. Od toho se také odvíjí český překlad, který nemusel procházet příliš mnoho technických či vědeckých záludností a dopadl dobře, nikde v textu nebylo nic rušivého. Jediný problém jsem měl s nesklonným jménem „Diane“, které se objevuje velmi často, zatímco Tyler, Jason a ostatní jména se skloňovala. Gramaticky je to v pořádku, ale osobně bych se přimlouval v českém textu za převedení „Diane“ na „Dianu“.
A na závěr něco prozradím… a nebo raději ne. Nic vám ulehčovat nebudu, beztak jsem už prozradil dost. Přečtěte si to laskavě sami.
- Robert Charles Wilson: Spin
- vydal: Polaris, Frenštát pod Radhoštěm 2006
- přeložil: Petr Kotrle
- obálka: Marek Fišer
- 376 stran / 249 Kč
