Ted Chiang je ve fantastické literatuře ikona. Navzdory tomu, že píše už od konce osmdesátých let, nikdy nevydal žádný román. Přesto získal čtyřikrát cenu Hugo, čtyřikrát cenu Nebula, čtyřikrát Locus a také řadu dalších. Štěstí je v tom, že takřka všechny jeho vydané povídky se dokážou dost dobře shrnout do dvou nepříliš obsáhlých sbírek a obě souběžně vydalo v zimě 2021 nakladatel­ství Host.

Fantastická povídka zaznamenala v nedávné době značný úspěch. Jen těsně po vydání monumentální a výjimečné dobré sbírky Harlana Ellisona Vrchol vulkánu, se na trhu objevila dvojice sbírek neméně význačného povídkáře Teda Chianga. Srovnávat tyto dva pány není tak úplně fér, každý totiž ke svým příběhům přistupuje úplně jinak. Podobně jako další jiní význační povídkáři typu Paola Bacigalupiho, Grega Egana nebo třeba Chiny Miévilla a George R. R. Martina však tyto autory spojuje výjimečnost, s níž vystupují nad běžnou science fiction produkci a razance, s níž prezentují své nápady.

Chiangovo psaní krásně ilustruje jeho nejspíš nejslavnější dílo, povídka Příběh tvého života, kterou režisér Denis Villeneuve a scenárista Eric Heisserer adaptovali v roce 2016 jako film Příchozí (Arrival). Povídka však nabízí mnohem propracovanější zážitek než známější snímek. Chiang tady bez zásadnějšího úvodu nabízí výchozí situaci: přiletěli záhadní mimozemšťané, nic od nás zjevně nechtějí a domluvit se s nimi (ať už slovem nebo písmem) je vážně fuška. Své o tom ví ústřední hrdinka, studovaná lingvistka, která má za úkol nepochopitelnou řeč dekódovat. Paralelně k jejímu vědeckému vyprávění, které nešetří odborným výkladem z lingvistiky, u nějž se i znalému čtenáři občas zavaří mozek, však autor rozehrává i citlivý obyčejný lidský příběh, v němž ta samá žena líčí narození a dospívání své milované dcery, včetně dívčiny nešťastné smrti v pětadvaceti letech.

Přesně tak – v Příběhu tvého života buduje Ted Chiang dvě paralelní linie, jednu vědeckou a druhou přísně lidskou. Jejich vyvážený kontrast udržuje čtenáře ve střehu a dodává autorovým idejím prostor rozkvést. Obě linie totiž ve finále tvoří jeden příběh, a to nejen proto, že je vypráví ta samá osoba, ale i kvůli přesahovým úvahám, například o tématu svobody lidského jednání.

Něco je hodně jinak

Stejnou strukturu děje autor použije ještě několikrát (například v neméně famózním Dělení nulou či v textu Pravda pocitů, pravda faktů), stejně tak si ale odskakuje i k jiným formátům jako jsou mikropovídky a jiné krátké fragmenty (Vývoj lidské vědy, Co se od nás čeká, Velké ticho) či dokument (Když se vám líbí, co vidíte: Dokument). Časté je nakonec i „prosté“ vyprávění o jedné dějové linii, i tady se však zhusta naskytne nějaký přelomový prvek, který z textu učiní příběh zcela nekonvenční (jmenovitě třeba Babylónská věž, Kupec a alchymistova brána, Výdech).

Ve všech z nich autor působí jako ten nejryzejší spisovatel sci-fi: představí obyčejný svět s obyčejnými postavami, vždy ale změní jednu klíčovou proměnnou – neboli přidá ono slavné „něco je jinak“. A pak se dějí věci. Chiang rád ubíhá k tématům z moderní fyziky, informatiky, medicíny, lingvistiky, stejně často ale klade důraz na lidskost, náboženství, filozofii, etiku. Jen málokdy čtenáře nabádá, častěji spíš jen pozoruje postavy v pozměněném světě a rozvíjí jinakost jejich reality do mrazivých detailů – například v Pupku světa analyzuje, jak by víra a metafyzika fungovaly, kdybychom najisto věděli, že existuje křesťanský Bůh, zároveň jsme ale my nikdy nebyli jeho prvotními dětmi. V textu Peklo je nepřítomnost Boha se zase na Zemi na kratičké chvilky objevují andělé i démoni a každé jejich zdánlivě náhodné zjevení nese pro jejich svědky často zcela zásadní důsledky, a to včetně dvou zcela odlišných hlavních hrdinů.

Ted Chiang v pěti bodech

1. Narodil se ve státě New York roku 1967 poté, co jeho rodiče emigrovali z pevninské Číny přes Taiwan do USA.
2. Studoval informatiku na Brown University a živí se jako specialista technické dokumentace (technical writer).
3. Debutoval povídkou Babylonská věž, která hned po vydání získala několik zásadních žánrových cen.
4. Podobně se vedlo i jeho mnohým dalším povídkám – viz obsah obou povídkových sbírek. Ty však obsahují jeho takřka kompletní dosud vydané dílo za celých 30 let tvorby.
5. Žije s partnerkou ve státě Washington.

Chiangovy texty mají ve své genialitě naneštěstí i jednu nevýhodu – jejich alfou i omegou je autorova myšlenka. Celý příběh, jakkoli barvitý a intelektuálně náročný, vždy jen ilustruje autorovo mentální cvičení, což spisovatel ve svých nejlepších dílech ukočíruje skvěle (viz řada oceněných děl), v jiných to však vede k situacím, kdy příběhu chybí pointa. Nejpalčivěji je to znát na novele Životní cyklus softwarových objektů, kde sledujeme hlavní hrdiny celých dvacet let (a 115 stran českého překladu) jen proto, aby pak jejich příběh vyzněl do ztracena. Stejně tak se snadno stane, že pokud vám to které téma či postavy nesednou, dotyčná povídka vám nemusí asi zdaleka připadat tak objevná.

Náročné, avšak zcela zásadní čtení

V součtu však Ted Chiang přesto boduje na celé čáře a jeho dvě povídkové sbírky (Příběhy vašeho života v novém českém vydání, Výdech pak čerstvě přeložený) s přehledem dokazují, že tu plejádu ocenění skutečně nezískal náhodou. Jeho vize jsou náročné na čtení i pochopení, často se tu nešetří vědeckými termíny (klobouček trojici překladatelů i redaktorce). Odměnou jsou ale čtenáři intelektuální výzvy, jaké by ho běžně ani nenapadly. Právě v tom tkví jedna ze základních devíz science fiction a Ted Chiang ji tady naplňuje na výbornou s hvězdičkou.

• Ted Chiang: Příběhy vašeho života, Výdech
• Host, 2021
• překlad: Pavla Horáková, Bob Hýsek, Richard Podaný
• obálka: Pergamen
• 349 / 384 stran, 379 / 369 Kč (v e-shopu Fantasye již za 332 Kč)